DOKIS: Na některé otázky co tu padly v poledne už nemám čas odpovědět, musím odjet pryč.
citace :"Aha, cili "interval" je v tomto pripade mysleno "jednotka".
reakce : ne,ne. Jednotka je až ten z množiny intervalů, který si z v o l í m za jednotku.

Další odpovím večer.

LUBOB: Já včera nenabídl diskusi, já nabídl, že každý den řeknu kousek výkladu k HDV, to jsem nabídl, nééé diskusi LUBOBE...a už vůůůbec né s tebou. Pokud mi čtenář dá otázku časově nenáročnou, tak rád odpovím. Jenže ty než bys uznal, že tvá otázka byla didakticky a pedagogicky špatně, tak vyrukuješ v výčitkou "o slušné diskusi" . S tebou slušná ani nikdy nebude, ty provokuješ vždy když otevřeš pusu.

LUBOB: Ty seš optavdu vůůl . Opravdu ! Napsal jsem slovíčko "anebo"v té větě....takže to znamená, že buď odpovím, anebo ( vole LUBOBE ) anebo neodpovím, bude-li to něco na nad mé možnosti, něco co odpovědět nedokáži. To je korektní to není k posměchu . Anebo si myslíš, že mám jako Bůh odpovědět na vše ??? co si vyžádáš ? Co si vůbec myslíš ?, jak se chováš ? No provokativně ! a provokativně.
Ten tvůj příspěvek LUBOB může říci jen blb...ty to sám necítíš, že to je 8 otázek, které by si vyžádali několik let odpovídání ??? Ne ? necítíš to ? Buď si provokatér anebo blb.

Prosím tě, raději sem nechoď, já chci klid od provokací, které mě nadzvedávají.

Nechoď sem !, je ti to jasný ?

DOKIS:
citace :" Co je to "délkový interval" a co je to stanoveni intervalu ("I na časové dimenzi lze stanovit interval") ?
reakce : no, co může být asi délkový interval : zřejmě interval na dimenzi délkové, protože časový interval je zase interval na dimenzi časové. Na délkové dimenzi lidé stanovili-zvolili interval a pojmenovali si ho "metr", na časové dimenzi lidé zvolili interval a pojmenovali si ho "sekunda".

citace : "Matematicky je interval jen mnozina prvku, pro kterou plati, ze pro kazde dva prvky intervalu lezi vsechny prvky mezi nimi take v tom intervalu.
reakce : pane já s Vámi nechci vést polemiku, která by trvala rok, možná déle. Tady jsme v jiné rovině, v rovině porozumění a chápání toho "jak to ten druhý myslel" a né jak to detailně složitě vypracovala za 200 let věda matematická. Pochopte, že jste v jiné rovině popisu "nějaké" hypotézy a jak jsem formuloval větu není až tak důležité, pokud by to nebyla "logická bota". Neadrertáleč říká bráchovi : vole mrskni po jelenovi kopí a neflákej se" ( a nevysvětluje Neandertálec bráchovi, že mrsknout znamená vzát pravou ruku, ohnout jí do úhlu 105 stupňů, pak dát ruku nad hlavu, neházet směrem od jelena, a dát si bacha na to aby šíp nepřeletěl a že pak má koukat zda jelen dostal zásah, a to pozná podle toho že za půl hodiny klopýtne...a...a...a)
citace : " Ale z toho, jak jsou pouzity plyne, ze v tomto kontextu znamenaji neco vic, protoze mluvit i blize nespecifikovanych intervalu o nejaky pomerech nema smysl,
reakce : buď si občas něco domyslíte, anebo to zabalte a na nic se neptejte. Já tu podám "svůj" výklad a jsem ochoten pouze upřesnit nějakou informaci bude-li výklad očividně selhávat nebo očividně tu bude nesoulad ze soudobými poznatky, atd.

citace :"...cili zjevne tady je implicitne pouzita nejaka jina definice, ktera je konkretnejsi.
reakce : řekl jsem že je-li "na place" přímka, nekonečná, že lidé-člověk si na ní může zvolit interval ( délkový protože si člověk vzal na mušku délkovou dimenzi nikoliv časovou ) Takže člověk si zvolí interval na nekonečné přímce...my jen filozoficky můžeme bádat zda je ten interval skoronekonečný anebo skoronula. ( taky pane DOKIS si sám doma o tom zauvažujte a vypracujte na to téma nějakou dizertačku, za půl roku to máte hotový...při vašich matematických schopnostech. Já je nemám, proto můj výklad je takový jeký je.
Dál budu pokračovat přednesem svým mozkem, nikoliv mozkem, z kterého musím vše přednesené filtrovat podle "očekávaných" námitek zdejších oponentů. Buď se oponenti nějak rozumně !!!!!!!! přizpůsobí se svými námitky, a ty budou v rámci možnosti jednodušší než přísná věda a přísná matematika, tak abychom se dostávali dopředu, rozumně. Anebo na námitky které nedokáži zorpovědět prostě odpovídat nebudu a možná je budu i mazat.

LUBOB: LUBOBE... tvé myšlení je opravdu "obdivuhodné" Ani dítě v 5A by nepoložilo učitelce 8 otázek v jedné větě ( jako ty mě ) a co otázka to 1000 stran listů pro možné odpovědi..., možná to chceš do zítra, že ? Krištofe Kolumbe, když už si objevil tu Ameriku, jak si to dovoluješ k tomu objevu také nepřidat objevy v evoluci ( Darwin ), objevy v medicíně jako jsou transplantace srdce ( Barrnard ), i veškeré vykopávky faraónů v Egyptě a v chemii krakování nafty....., no Kolombe, jak si to dovoluješ objevit "jen"! Ameriku...., ...a doufám, že to ostatní Kolombe za dva dny zvládneš.

Dobrou noc.

ˇŘekl jsem minule : před Třeskem čas neběžel. Chce to trochu více vysvětlení : Čas sám o sobě neběží ani dnes….!!….my, lidé i hmota na níž jsme a hmota v okolí Zěmě, vnímáme tok času, plynutí času poté co se pohybujeme vesmírem. Celá naše sluneční soustava se pohybuje, celá naše galaxie se pohybuje, všechny galaxie se pohybují, možná „jedním směrem“. Takže pohybujeme-li se „po dimenzi délkové“ tak tím ukrajujeme na té dimenzi délkové intervaly, po prostoru putujeme tak že ukrajujeme intervaly do tří směrů, do tří dimenzí ( pozor….!! ) a na každé dimenzi ukrajujeme tím pohybem jiné intervaly…ano ? nebo ne ? umíme to „podle něčeho poměřit ?: A obdobně s časem : my lidé, Zem se pohybujeme po dimenzi časové … čas neběží „nám“ ale my běžíme „jemu“ tedy my běžíme „po něm“ po časové dimenzi ( u mě po třech časových dimenzích ) a tím ukrajujeme „na časové dimenzi“ intervaly…tím vnímáme chod času, tok času, plynutí času. Když jsem řekl, že vesmírem my-lidé-Zem putujeme „po třech“ dimenzích a na každé (?!?!?!?) z nich ukrajujeme intervaly, …tak jak to víme ? že ukrajujeme na všech třech anebo…anebo jen na jedné ? Když si zvolíme soustavu souřadnou pro pozorovatele a pasujeme jí do klidu, stejně se ona pohybuje prostorem. Postulát o rovnoměrném pohybu jedním směrem… v něm pak měříme rychlost. Je zajímavé, že nevíme k čemu měřit náš „postup“ pohybu vesmírem „po jedné dimenzi“, nevnímáme „kterým“ směrem se putování odehrává, ale to neplatí s časem : tam „víme, že my běžíme „po čase, po třech časových dimenzích“ všemi směry stejně, stejným tempem, ukrajujeme na třech časových dimenzích stejné intervaly a tím pádem se nám zdá, že čas plyne všesměrně, stejně. Stárneme všemi směry od Třesku stejným tempem, a …a vlastně to také platí tak o „rozpínání vesmíru“, tedy i o N A Š E M pohybu naší sluneční soustavy „všemi směry“ od „singularity“ bodu prostoru i bodu „zrození času“ . Ve Třesku ovšem nastává jev, který jsem nazval „principem střídání symetrií s asymetriemi . Křivení stavů dimenzí délkových je „o krok“ jiné než křivení stavů časových…je to „ping-pong stavů…( kdysi jsem to nazval přehazování horkého bramboru ve střídání rovnováhy s nerovnováhou, tedy jakoby se střídaly „rovnice s nerovnostmi“…atd., dostal jsem za to pořádný flusanec ) Ve vesmíru rovnováha neexistuje ( mění se s časem, střídá se s nerovnováhami ) , ve vesmíru symetrie neexistuje ( mění se s časem ), na kvantové úrovni je asi interval změn symetrií s asymetriemi jiný než na velkoškálách globálního vesmíru.
Po Velkém Třesku tedy nastane křivení dimenzí i délkových i časových. Křivení na velkoškálách vede k polím např. gravitační pole a na malých škálách vede k vlnobalíčkování i délkových i časových dimenzí. Zřejmě bude zajímavé rozluštit proč se navyšuje počet dimenzí z 3+3D plochých na ohromný počet dimenzí uvězněných v těch vlnobalíčcích. Jak lze pojmout fyzikálně více dimenzí než 3+3 ?? Matematicky ano, ale fyzikálně je to záhada. A v tom asi je…matematiky také zná xˆ500, ale geometrie to nezná. Geometrie je „organizování fyzikálních dimenzí“ do počtu 3, pak nastupuje matematika.

Před Třeskem čas „neběžel“ ( respektive…řeknu to za chvíli ) a prostor se „nerozpínal“ ( prostor byl v „jednotkové velikosti“, tedy byl nekonečně velký jako nekonečně malý. Všimněte si : délkový interval ( všech tří dimenzí ) byl „libovolně velký“ =„libovolně malý“, to ovšem neříká-nevypovídá nic, dokud…dokud tomuto stavu Veličiny ( veličiny „Délka“ co má délkové dimenze ) nepřidáme ´partnerku ´, tj. veličinu Čas. I čas „má“ dimenzi ( fyzikové objevili zatím jednu, můj návrh je že jich je víc, tedy tři „ploché“ jako u prostoru ). Takže : I na časové dimenzi lze stanovit interval !!! a to „libovolně velký“ =„libovolně malý“ ; proč ?, no protože zatím nemáme „měřítko posudku“. A to nastane ve chvíli, kdy P O M Ě Ř I M E intervaly délkové a časové. Před Třeskem panuje jednotkový poměr „x“ ku „t“ = 1 = c …; a tím je zaručena plochost čp, je to „rastr“ , rastr 3+3 D. Po Třesku se vše mění. Nekonečný vesmír, čímž se myslí nekonečně velký = nekonečně malý jakožto nekonečně mladý = nekonečně starý, ..tedy tento stav „nekonečného“ vesmíru ( co do času i velkosti ) , ve stavu „ani ryba ani rak“ začne ve Třesku se měnit tak, že přijdou na řadu poměry nejednotkové. Ve Třesku začíná běžet čas proto, že „pro hmotu“ platí „existenční nutnost“ v < c . Lidovými slovy : Po Třesku „vše“ (?!?!) co hmotní, to má pak rychlost menší než céé. m * v = m(0) * c ( poznámka : rovnice ovšem ještě není správná, vysvětlení řeknu později ). Ve Třesku začíná křivení čp, a to bizarním způsobem nejen pro délkové dimenze ale i pro časové dimenze. Nekřivý 3+3D stav je po Třesku už jen „fyzikálně-matematických existenčním rastrem“ v němž „plavou“ ostatní stavy, tj. stavy hmoty i stavy křivých časoprostorů ( v Opavě našli slovíčko „vnořeny“ ) ..takže stavy křivých časoprostorů jimiž jsou vlnobalíčky jsou v n o ř e n y do „rastru“ 3+3 D nekřivého…takže i velmi málo zakřivený globální čp je staven gravitace a ta je „vnořena“ do „rastru“ plochého ( čili nekonečného ) čp.

Poznámka : Později se vrátím k popisu "kdeže je ten bod-singularita v tom předTřeskovým vesmíru, nekonečně malém, nekonečně velkém, nekonečně starém nekonečně mladém", připoměňte mi to, pokud vás už to nenapadlo také.

Každý doufám chápe, i bez polopatistického vysvětlování, že máme-li časoprosotor 3+3 D ( nebo i časoprostor 3+1 D ), že v něm lze udělat tři druhy poměrů intervalů dimenzí ( poměr se pak banálně nazývá "rychlost" ):

a) Jednotkový interval „x“ / jednotkový interval „t“ = c = 1 ….;
b) nejednotkový interval „x“ / nejednotkový interval „t“ = v < c …;
c) nejednotkový interval „x“ / nejednotkový interval „t“ = w > c …;

Třetí stav w > c … se v tomto po-big-bangovém "našem" vesmíru nerealizuje.

Lidé, tedy lidstvo dodnes neví podstatu vesmíru, neví kde se vzal. Lidé, tj. fyzikové dodnes nezjistili kde a jak se časoprostor vzal a kde se vzala veškerá hmota. Dokonce se jim „narodila“ hmota navíc, jakási černá hmota a energie. Kdy ? …a proč ??.. A protože to vědci neví ani na základě důkazů a poznání, tak navrhli, že časoprostor i hmota se zrodili z Ničeho. Ani toto polotvrzení není dokázáno, prokázáno ničím. Každý návrh o zrození vesmíru, jak ?, kdy? a proč?, tj. i hmoty i časoprostoru, je pouze a pouze domněnkou, která může kdykoliv být jinou, novou.
Takže : Je-li předkládaným „faktem“ to, ( bez sebemenšího důkazu ), že časoprostor „se zrodil z Ničeho“ a dokonce naráz v Big-Bangu = singularitě, pak nejméně stejnou platnost mají i jiné hypotézy.
Je-li hypotézou, a jen hypotézou, ( bez sebemenšího důkazu ) to, že hmota „ze zrodila taky z Ničeho“ , dokonce veškerá hmota baryonní, dnes pozorovaná, tj. 10ˆ53 kg hmoty původně ve formě záření, které se genezí přeměňovalo a přeměňovalo a zesložiťovávalo se p o s t u p n ě , samovolně, bez „příkazu“ Někoho, pak nejméně stejnou platnost mají i jiné hypotézy.

Není hypotézy, ( jakékoliv alespoň přiměřeně duchaplné ), která by byla a měla právo k ukamenování…; všechny mají stejnou kvalitu „pravdy“. ( interval na přímce, jehož velikost se limitně blíží nule je stejně velký jako skoronekonečně velký interval ).


Takže : Veškeré hypotézy mají stejné rovné právo na prozkoumání. Je faktem, že ve světě kosmologie a fyziky všech „žánrů“, dnes už běhá měsíčně tolik hypotéz, že by to člověk nestačil číst kdyby se věnoval jen tomu.

HDV stojí na uvážlivých krocích, které jsem hodně pečlivě zvažoval tak, aby co nejméně vybočovaly z mantinelů „pravých“ vědeckých názorů odborníků na vesmír, kosmologii i kvantovou fyziku.

…
Je-li hmota údajně „stvořena“ z Ničeho, pak jiný názor, který se pokouší navrhnout, že hmota nebyla stvořena, nemůže být zavrženíhodným bez prozkoumání. Je-li údajně časoprostor stvořen, tedy vznikl v singularitě Ničeho, pak jiný názor, který se pokouší navrhnout, že čp nevznikl v singularitě, nemůže být zavrženíhodným bez prozkoumání. V nové hypotéze navrhuji, že časoprostor tu byl odjakživa ( jak to navrhovali fyzikové před Hubbleovým objevem ) a bude donekonečna a že pouze v big-bangu = singularitě nastala „změna stavu“ toho časoprostoru před-bangového na stav po-bangový. Skorotvrzení vědců, bez důkazů, že Vesmír se zrodil ve Třesku z Ničeho má stejnou vědeckou sílu a vědeckou hodnotu jako můj názor, že časoprostor byl před Třeskem plochý, nezvlněný, nezakřivený a intertní v tom smyslu, že v něm nebyla žádná hmota ani pole ( potažmo žádná černá hmota či černá energie ) Byl to prostě časoprostor něco jako „rastr“. Já sice dokonce navrhuji vícedimenzionální čas, ale tuto problematiku ( zajímavou na 10 kapitol a 100 debat ) si nechám na jindy. Takže abych nedráždil škarohlídy stavem čp jako 3+3D ( 3+3 dimenzionálním stavem čp ) ponechám ho jako 3+1 dimenzionální. I tak ho lze použít do úvah o „plochosti“ stavu před Třeskem. To že říkám takovému čp předbig-bangovému „rastr“ tak tím chci říci, že není tento čp na žádné úrovni své velikosti zakřiven, ani ´chlup´. Pak nastane Třesk ( proč a kdy a kde…to ponechám zase napozdějc ). Třesk je ZĚNA STAVU. Změna předešlého stavu čp na následný stav. V následném stavu čp „najednou“ se čp začne křivit. Křiví se nejen dimenze délkové, ale i dimenze časová ( časové, je jich víc podle mě ). Před Big-bangem byl poměr „jednotek“ dimenzí roven jedné. Jak je to myšleno ?, tak : Když zvolíte na délkové dimenzi libovolný interval, libovolně velký interval ( od skoronuly do skoronekonečna ), pak časový interval musí !!! být tak velký, aby jejich poměr byl roven jedné x / t = 1 = c. Proto je takovýto stav čp plochý. Každý jiný poměr jiných intervalů by znamenal křivení, křivení i dimenze délkové i dimenze časové. Křivení dimenze délkové si dovedeme lehce představit, není to problém. Dokonce to i fyzika soudobá říká, že časoprostor je na velkošále, na globální úrovni zakřiven a to málo a v mikdosvětě je velmi křivý – má tam čp podobu pěny. Ale představit si škálu obrovského množství „křivého“ času si moc dobře představit neumíme. Za chvíli se odmlčím, ale než, tak řeknu : to, že vnímáme tok času, stárnutí, je „první“ křivost dimenze časové, jedné dimenze. Dalším křivením čp je „nejednotkový poměr“ délkové dimenze k časové dimenzi, je to ona rychlost vééé menší cééé = 1