Tykev muškátová, fíkolistá a pomíchaná

Tykev muškátová (Cucurbita moschata) má popínavý růst. Její stonek je hranatý, stejně tak je hranatá nezduřená stopka přisedlá k plodu. Plody jsou uprostřed zúžené, většinou nevýrazně zbarvené. Dužnina bývá krémově zabarvená a má vysoký obsah cukru a beta-karotenu. Jednou z nejznámějších odrůd je Butternut („máslový oříšek“). Název se odvozuje od máslové konzistence dužniny, kterou získá po její teplené úpravě. Jakoby oříškovou chuť vykazují plody za syrova. Výborná je pro zapékání, na výrobu zavařenin nebo marmelád.

Tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia) má také popínavý růst. Listy jsou dlanitě vykrajované a připomínají listy fíku. Plody jsou zeleno-bíle mramorované a jejich dužnina je bílá. Tato tykev se v našich podmínkách využívá např. jako podnož pro skleníkové okurky, neboť zvyšuje jejich odolnost k půdním houbám a částečně k chladu a suchu. V jižních zemích se plody vaří nebo konzervují. Tykev fíkolistá se od ostatních druhů kulturních tykví výrazně liší, a to zejména tím, že se vyznačuje uniformitou ve velikosti, tvaru i barvě plodů.

Tykev pomíchaná (Cucurbita mixta) zahrnuje různé formy vzniklé křížením. Nejvíce se setkáváme s drobnoplodými formami oválného tvaru. Zbarvení je velmi pestré a uplatňuje se zejména do trvanlivých dekorací a aranžmá a oblíbená ja také pro jedlá a chutná semena.

Tykev velkoplodá

Tykev velkoplodá (Cucurbita maxima) pochází pravděpodobně z Peru. Zde se pěstovala již kolem roku 1800 př. n. l. Tykev velkoplodá má poléhavý charakter růstu a vytváří velké mohutné rostliny s plazivými výhony několikametrové délky. Stopka plodu je oválná a měkká. Variabilita odrůd je značná, známější jsou zejména odrůdy s velkými plody, které dosahují hmotnosti kolem 20 až 50 kg. V Guinessově knize rekordů se uvádí, že nejtěžší dýně na světě vážila téměř 450 kg. Sklízí se plně vyzrálé plody, které se zpracují hned po sklizni anebo se uloží do zimy nad 10°C. Plod tykve velkoplodé (často též nazývána turek) bývá nejčastěji zpracováván na kompoty, ale může být také využit k přípravě marmelád a náplní do pečiva.

Rozšířená je odrůda tykve velkoplodé Goliáš, která má oranžové plody. Narůstá však také význam odrůdy Hokkaido, jejíž plody jsou značně menší a také mají oranžovou barvu. Dužnina je sytě oranžová, bohatá na karotenoidy, mírně nasládlá a aromatická. Je velmi dobře skladovatelná.

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) začala být jako kulturní plodina pěstována v Mexiku již před více než 5000 let. Vytváří velkou listovou růžici a z jejího středu narůstají dlouze řapíkaté, dlanitě dělené listy. Rostliny mají velké jednodomé květy žluté barvy a jejich plodem jsou bobule různého tvaru a zabarvení. Stopka plodu je hranatá a tvrdá. Vedle tykví určených ke konzumaci náleží do druhu C. pepo také skupina tzv. okrasných tykví.

Přehled základních variet tykve obecné:

* Cucurbita pepo, varieta giromontiina – cukety a kabačky;
* Cucurbita pepo, varieta patissonina – patizony ;
* Cucurbita pepo, varieta oleifera – tykev (dýně) olejná.

Jde-li nám o potravu, největší význam má těchto pět hospodářsky pěstovaných druhů tykví:

- tykev obecná (Cucurbita pepo)
- tykev velkoplodá (Cucurbita maxima)
- tykev muškátová (Cucurbita moschata)
- tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia)
- tykev pomíchaná (Cucurbita mixta)

Ještě k tomu pěstování na různě bohaté hlíně:

Loni na kompostu (obsahuje vysoké procento posekané trávy, tzn. více N, kompost je zde několik let - živinami z něj musí být prosycena i půda okolo): muscat de provence, tykev středního vzrůstu (několika metrové šlanouny), plody okolo 5 a více kg, takže žádný trpaslík. Tykev rostla jako zběsilá, plody nasazovala od začátku, ale jakmile dorostly cca do 10cm v průměru, začaly hnědnou a odpadly. Všechny. Po mém značně radikálním zásahu zástřihem a hlídáním růstu nových šlahounů, které hojně vyrážely, tři plody nakonec dorostly rozumné velikosti (největší cca 6kg). Se zralostí viz níže.

Letos na záhoně (značná vrstva nově posekané trávy, menší vrstva hlíny, mulč, tato kombinace je vyváženější z hlediska výživných látek + záhony jsou založeny na novém místě - půda pod nimi je normální): rostliny rostou jako divé, ale od začátku úspěšně nasazují plody a mají jich požehnaně. Zástřih provádím až poslední 3 týdny a hlavně kvůli tomu, aby se vůbec dalo kolem kudy chodit.

ZUZKAOU: Oproti cuketám ještě může být rozdíl v náročnosti na živiny, ony jich dýně potřebují nemálo. Zejména ty šlahounovité (jsou také keříčkovité odrůdy - jako cukety) jsou v plném vzrůstu pořádné obludy, takže potřebují "papat".

ZUZKAOU: Zkus to, no.. Každopádně bych řekla, že je nejvyšší čas, abys letos ještě něco sklidila a pokud se to s holčičími květy podaří, ještě bych ti doporučila rostlinu trošku pohlídat, aby nedávala mnoho síly do růstu šlahounů (zastřihovat). Loni jsem takhle měla dost pozdě dýně muscat de provence. Sklízela jsem je ještě úplně zelené (ve zralosti jsou žluté se zbytky zelené barvy ve formě pruhů) někdy na konci září. V pokoji mi přes zimu pěkně dozrály a my měli tyto lahodné dýně, které jinak nějak dlouhou skladovatelností neoplývají, krásně čerstvé a akorát zralé v únoru. Takže tyhle pozdní sklizně mají také (HODNĚ) co do sebe.

Podle mého názoru je nejlepší dýně pěstovat tak, aby konzumní zralost byla rozložena do zimních a ještě začátku jarních měsíců. Může se to dělat způsobem viz výše, či výběrem správných odrůd. Velmi dlouhou skladovatelností např. vyniká odrůda Ironcup, která je dužinou i velmi podobná klasickému hokkaido.

JANYNA: no jsou na stejným záhonu jako cukety, které nejdřív taky dělaly chlapečky, ale po dvou týdnech přestaly diskriminovat a cukety normálně jedou.

A bojím se, že i dusíkatých látek nemaj mnoho. No asi to fakt bude chtít přihnojit.

THE_SECOND_GUY: Toho si nevšímej, jsem zrovna na cestách, tak mi trvá déle sem dodat veškeré informace, které by tu do začátku mělo být. Je to ale klub pro dýňové nadšence a dle mého pozorování jich tu na nyxu není málo. :-)

ZUZKAOU: Poslední dobou tenhle problém slýchám z více stran (ne, že bych si myslela, že je to nějakým špatným vývojem na trhu se semínky nebo tak, jen se o tom více s lidmi bavím). Upřímně, sama jsem toto ke konci jara také řešila, protože se mi zdálo, že mám stejný problém, ale rostlina pak začala nasazovat sama (vždy nejdříve nasazují samčí, až posléze samičí). Sousedka ale dosud u své dýně žádné samičí květy letos nemá - je možné, že to je tím, že rostlina nemusí být dostatečně silná. Za pár dní to zkontroluji.

V každém případě, na plodnost a růst plodů se doporučuje ze známé kombinace hnojících prvků N-P-K přidávat draslík. Je možné, že tvá rostlina roste v půdě hodně bohaté na dusík, který podporuje růst rostliny samotné?

LALINA: Hell... Polivku! Dynova polivka je jeden z duvodu, proc me bavi zit. Ale recept je tak strasne tajnej, ze nevim nevim, jestli povim.. (=piju vino a hraju hry na kompu, maybe later :)

Jé dýně!

tak tady zkusím zopakovat dotaz, který v cestě z města zapadl - jak donutit hokaido kvést i samičíma květama.

Jinak ne že bych si stěžovala na to, že mám dostatek květů na pojídání. Samčí květy orestovat na olivovém oleji a nebo přidat do dušené směsi na těstovin - mňam.

LALINA: Lalí!! Marš zpátky k Macquierovi! :-)


KUBATKOREBEL: Veškeré dýně jsou naprosto ohromující svou mnohotvárností a barevností... Je to pro mne jako přehlídka. A ta chuť! :-)

LALINA: tak ja jsem fascinovanej z toho tvaru a jeste z toho, ze to pak clovek muze i snist :]] Jinak jsem to pouzival spis bezne do jidla jako cuketu. Pestovani moc narocny nebylo, kdybych ho nepresadil ven, tak jsem ho mozna vypestoval i v pokoji.

Ja jsem mel minuly rok dyne i patizony, byl to zazitek :]

LALINA: Vzhledem k tomu, že v ČR zatím vyloženě masově používány nejsou, není tady ani tolik rozšířená znalost, jak s nimi v kuchyni nakládat. I tohle je důvod, proč jsem klub založila - každý ti odpoví, že z dýně polévku, ale existuje i spousta dalších zajímavých způsobů zpracování. Postupně se to tu zde bude objevovat. Základní věc, se kterou člověk musí počítat, je chuť lehce do sladka, která při pracování na slaný pokrm dává velmi zajímavé výsledky, ale pro Čecha to je trochu nezvyklé. :)

čau...tykve jsou pro mě strašně velká neznámá... něco mě k nim táhne, ale jakobych se ostýchala...nevím, co s nima a i když si přečtu recepty, tak mi nakonec slavná dýně shnije, než se k něčemu odhodlám....