A ve znameni doby, kdy je vsechno zdanlive naruby, chysta Merzovo vlada pro dceru EDF do jeji dolnosaske tovarny na palivove clanky jadernych elektraren vstup ROSATOMu, zatimco die Linke je proti.
"Jaderný průmysl pod ruským vlivem"
Atomindustrie unter russischem Einfluss: Staatsgeheimnis Rosatom | taz.de https://taz.de/Atomindustrie-unter-russischem-Einfluss/!6160616/"Ve sporu ohledně vstupu ruského státního koncernu Rosatom do jediné německé továrny na jaderné palivové články v Lingenu v Dolním Sasku se německá vláda i nadále vyhýbá jasné odpovědi. Zdá se, že ji nové protijaderné protesty nijak neovlivňují, a proto nechce veřejnost komplexně informovat. Vyplývá to z odpovědí spolkového ministerstva životního prostředí pod vedením Carstena Schneidera (SPD), které je odpovědné za jaderný dozor, na malou interpelaci frakce Die Linke v Bundestagu, kterou má deník taz k dispozici exkluzivně.
Otázka, zda se o tom spolkový kancléř Friedrich Merz z CDU již „osobně poradil“ s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, v něm zůstává nezodpovězena. Provozovatelem továrny na jaderné palivové prvky je společnost Advanced Nuclear Fuels (ANF), dceřiná společnost firmy Framatome, která je zase dceřinou společností silně zadluženého francouzského energetického dodavatele Électricité de France (EDF).
Kvůli systémové důležitosti byla skupina EDF, která jen na údržbu desítky let starých francouzských jaderných elektráren musí vynaložit částky v řádu stovek miliard, v roce 2023 opět zcela znárodněna. EDF je totiž považována za nepostradatelnou i pro výrobu jaderných zbraní Force de Frappe, francouzské „jaderné odstrašující síly“. Macron již řadu let nabízí svým evropským partnerům, aby se v rámci „rozšířeného odstrašování“ alespoň dočasně uchýlili pod ochranu francouzského jaderného deštníku – a teprve na začátku minulého týdne označil Německo za „klíčového partnera“ v této oblasti.
Proto se již delší dobu šíří zvěsti, že kancléř dal Macronovi slovo, že umožní vstup společnosti Rosatom do elektrárny v Lingenu, aby podpořil francouzský státní koncern EDF, který se potýká s obrovskými finančními potížemi. S argumentem, že jaderné elektrárny ruské konstrukce mají být nezávislejší na dodávkách paliva z Ruska, totiž dceřiná společnost EDF, ANF, plánuje lukrativní expanzi do východní Evropy – a chce k tomu využít právě know-how ruského státního úřadu Rosatom.
Levice a Zelení: žádné nové jaderné obchody s Rosatomem
„V době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, nesmí Německo připravovat žádné nové jaderné obchody se státním koncernem Rosatom,“ kritizuje Mareike Hermeierová, poslankyně Spolkového sněmu za stranu Levice a spolupředkladatelka malé interpelace.
Německá spolková vláda si totiž také uvědomuje, že vstup společnosti Rosatom do Lingenu je vzhledem k rostoucímu počtu hybridních útoků Ruska na Evropu velmi problematický: Na otázky Hermeierové a jejích kolegů a kolegyň z frakce týkající se bezpečnostních obav se sice odkazuje pouze na „Zprávu vojenské zpravodajské služby za rok 2024“, která bude zveřejněna až v prosinci 2025 – ta je však plná varování před ruskou špionáží a sabotáží.
Spolkové ministerstvo životního prostředí se proto snaží přenést odpovědnost za vstup společnosti Rosatom do Lingenu na ministra životního prostředí a energetiky Dolního Saska Christiana Meyera ze strany Zelených. Jeho ministerstvo je údajně „příslušným povolovacím orgánem“, jak se uvádí v odpovědi na malý interpelativní dotaz strany Die Linke. Meyer se však již roky staví proti tomu. „S válečným štváčem Putinem by se obecně neměly uzavírat obchody, a to zejména v citlivém jaderném sektoru,“ řekl tento člen Strany zelených v pátek deníku taz. Je „naivní věřit, že Putin chce prostřednictvím úzké spolupráce s Rosatomem pomoci ANF pouze k tomu, aby se východoevropské státy osamostatnily od Ruska“.
Místo toho je podle Meyera nutné „skutečně zbavit východoevropské jaderné elektrárny ruského vlivu“. Že je to možné, dokazuje americký koncern Westinghouse. Ten již dlouho vyrábí ve Švédsku takzvané hexagonální – tedy šestiúhelníkové – palivové články, jaké jsou potřebné v jaderných elektrárnách ruské konstrukce. Dodává se jimi nejen do jaderných elektráren ve východní Evropě, ale také na Ukrajinu – a to, jak zdůrazňuje dolnosaský ministr životního prostředí, „bez ruské účasti a bez ruských strojů, personálu a know-how“.
Protesty proti továrně na jaderné palivové články v Lingenu
Nakonec, jak uvádí Meyerovo ministerstvo v Hannoveru, má poslední slovo spolková vláda, a tedy i kancléř Merz: „Spolková vláda má vůči dolnosaskému ministerstvu životního prostředí po celou dobu procesu pravomoc vydávat pokyny“ – což na dotaz deníku taz potvrdilo i berlínské spolkové ministerstvo životního prostředí: Jako „ultima ratio“ má spolková vláda „právo vydávat pokyny podle článku 85 odstavce 3 Základního zákona“.
Proti továrně na jaderné palivové prvky v Lingenu protestovali od čtvrtka také odpůrci jaderné energie. Stejně jako jediný německý závod na obohacování uranu v Gronau v Severním Porýní-Vestfálsku, vzdálený pouhých 50 kilometrů, má i tato továrna navzdory německému odklonu od jaderné energie povolení k provozu na dobu neurčitou. Proti jaderné energii protestovaly iniciativy jako „ausgestrahlt“ nebo „Bündnis AgiEL – odpůrci jaderné energie v Emslandu“ před radnicí v Lingenu s velkou figurínou Putina; v pátek vyvíjeli aktivisté z ekologické organizace Robin Wood tlak na okamžité uzavření jaderného zařízení.
Výroba jaderných palivových článků a obohacování uranu byly ostře kritizovány také v sobotu při protestech proti hrozícím 152 přepravám typu Castor, jimiž má být vysoce radioaktivní jaderné palivo z výzkumného reaktoru v Jülichu přepraveno přes hustě osídlené oblasti Severního Porýní-Vestfálska do meziskladu v Ahausu, vzdáleného pouhých 60 kilometrů od Lingenu. Severní Münsterland a jižní Emsland tvoří největší německé jaderná centra.
Na demonstraci před radnicí v Ahausu se v sobotu sešlo asi 450 lidí. Vstup společnosti Rosatom do Lingenu má údajně zajistit pouze „ekonomické přežití“ továrny na jaderné palivové prvky, varoval Matthias Eickhoff z Akční koalice Münsterland proti jaderným zařízením. Současně dodává společnost Urenco z Gronau, zabývající se obohacováním uranu, „obohacený uran přes Jižní Koreu pro reaktory ve Spojených arabských emirátech – přímo uprostřed válečné zóny v Perském zálivu“.
Kerstin Ciesla, místopředsedkyně zemské organizace BUND v Severním Porýní-Vestfálsku, varovala pod heslem „hybridní válčení“ před „bojovými drony a teroristickými hrozbami“, jejichž cílem by se mohly stát přepravy v kontejnerech Castor. Po neúspěšném zkráceném řízení před Vrchním správním soudem Berlín-Brandenburg nyní BUND zkoumá další právní možnosti, jak proti přepravám Castor zasáhnout. Ciesla požaduje, aby se zemská a spolková vláda zavázaly, že před zahájením přepravy jaderného odpadu „nejprve vyčkají na rozhodnutí v hlavním řízení“."
[PES @ Energetika a energie v politické a hospodářské perspektivě][VOYTEX @ Energetika a energie v politické a hospodářské perspektivě]