PAN_SPRCHA: taky z toho žijou veškerý naše dekarbonizační plány dodneška. Zachranime planetu tom, že nevyrábíme 2km3 oceli a ročně a tanků pro středně velkou kontinentální válku... hlavně to nebylo fyzicky kam prodávat, do sladění sítí v 95 to šlo jenom přes stejnosměrnou asynchronní spojku s Rakouskem ve Slavěticích někde na 1Twh ročně.

PES: ta koncepce vycházela z plánované spotřeby elektrické energie pro Československo 140 TWh ročně po roce 2000, byla v tom elektrifikace výroby v těžkém průmyslu atd.

Dneska jsme na nějakých 85 TWh pro Česko a Slovensko dohromady.

Kdyby se jelo dál podle plánu tak by Česko na začátku století mělo nové jaderky a k tomu pár let staré uhelný a návazný neodepsaný těžební průmysl který by se dal vyhodit. Upřímně si to ekonomická situace devadesátých let naprosto nemohla dovolit.
Už takhle pouze s Temelínem byla na začátku století energie silně přebytková, běžně se odstavovalo na delší dobu z důvodu nízké poptávky. Kvůli tomu se rozhodlo o propojení na burzu dneska tak kritizovanému.

KUTAS: maji jednu velkou reku s kaskadou a velky podil importu elektriny. A je to malicka zeme s necelymi dvema miliony obyvatel a vysokym podilem sluzeb na HDP

Jak dela Lotyssko tak velky podil z vodnich elektraren?
Jinak my jsme fakt marnaci s tim vetrem :/

V 🇨🇿 Kolíně už se chystá první evropská továrna na klíčový materiál pro sodíkové baterie

Česká Draslovka se švédskou firmou Altris přestavuje linku v Kolíně. Od konce roku 2026 tam mají vyrábět až 350 tun katodového materiálu ročně. Ten materiál se jmenuje Prussian White (pruská běloba) a je to srdce sodíkových baterií – obsahuje sodík, železo, uhlík a dusík. Žádné lithium, kobalt ani nikl.

Z 350 tun materiálu se dá vyrobit zhruba 175 MWh bateriových článků. Není to ještě obří kapacita, ale jde o první čistě evropský průmyslový řetězec pro katody sodíkových baterií. Draslovka do projektu dává 19,3 milionu eur (asi 470 milionů korun) a využívá své chemické know-how. Evropa tak poprvé začíná mít vlastní výrobu klíčového materiálu místo dovážení z Číny.

Proč o tom vůbec mluvíme?

V červnu 2026 CATL (@catl_official) v Mnichově představil TENER Sodium – první sodíkový úložný systém validovaný v reálném provozu. Jeden modul má přes 30 MWh a váží 42 tun. Na 1 GWh stačí zhruba 34 takových. Životnost 15 000 cyklů (25–30 let). I při 45 °C drží přes 10 000 cyklů. Při −20 °C si zachovává více než 92 % kapacity. Při tepelném úniku je povrchová teplota o 60 % nižší než u lithia.

CATL už má kontrakt na 60 GWh v Číně a v Evropě první dohody – 5 GWh s nizozemskou Alfen (@AlfenNV) a 2 GWh s bulharskou firmou Solarpro (@SolarproHolding) pro střední a východní Evropu. 2 GWh není světový rekord, ale pro region to znamená první větší sodíkový projekt. Pro srovnání: předchozí lithiový projekt stejných firem v Bulharsku (602 MWh) zvedl celkovou skladovací kapacitu země o zhruba 10 %.

Proč je to důležité pro Evropu?

Sodíkové baterie nepotřebují lithium, kobalt ani nikl – kovy, u kterých má Čína dominantní podíl na zpracování. Sodík je ~1000× hojnější než lithium, dostupný prakticky všude, železo a fosfát jsou běžné suroviny a hard carbon se dá vyrábět z biomasy. Evropa tak může oslabit strategickou závislost na čínských řetězcích.

Jsou bezpečnější a ekologičtější?

Nejsou úplně nehořlavé, ale výrazně bezpečnější než klasické lithiové baterie. Mají nižší špičkovou teplotu při problému a méně agresivní šíření. Některé verze prošly testy propíchnutí a drcení bez požáru. Lze je vozit na 0 V, což snižuje riziko při přepravě.

Ekologicky jsou na tom lépe díky dostupným surovinám. Recyklace je zatím v rané fázi, ale chemie je jednodušší a obsahuje méně problematických prvků.

Cena a budoucnost

Dnes jsou zhruba na úrovni nebo o něco dráž než LFP. Ale masová výroba teprve začíná, při jejím škálování se očekává výrazný pokles. Některé projekce říkají, že do 10 let mohou být i o 50 a více procent levnější než dnešní články v bateriových úložištích, díky právě levnějším surovinám. Pro velké stacionární úložiště to může být rozhodující. Jejich výrazně vyšší teplotní rozsah i požární bezpečnost snižují také další náklady na jejich instalaci a provoz.

Co Evropě pořád chybí

Suroviny a první materiály nestačí. Chybí masová výroba samotných článků (téměř vše je v Číně) a průmyslové know-how. Kolínský projekt je důležitý první krok – ale zatím jen na úrovni materiálu, ne hotových baterií.

Pro OZE a náhradu uhlí

Evropa i Česko řeší, jak nahradit uhlí a jak vyrovnat rostoucí podíl solárů a větru. Velké bateriové úložiště dokáže pokrýt několik hodin špičky a snížit potřebu drahých záložních zdrojů. Pokud bude levné, bezpečné a s dlouhou životností, zlepší to ekonomiku obnovitelných zdrojů.

Sodíkové baterie nejsou zázrak. Ale pro velké stacionární úložiště patří dnes k nejvážnějším kandidátům na příští desítky let a my můžeme být u toho.

Kdyby se Česko rozhodlo pro větší hru – například partnerství s CATL nebo jiným velkým výrobcem na 10+ GWh linku – mělo by výhodu existující chemické infrastruktury, kvalifikovaných lidí a strategické polohy ve středu Evropy. CATL už v Evropě investuje (Německo, Maďarsko, Španělsko) a sodíkové systémy explicitně nabízí jako doplněk k lithiu pro storage.

Tomas Kapler #AI 🤖✨ on X: "V 🇨🇿 Kolíně už se chystá první evropská továrna na klíčový materiál pro sodíkové baterie Česká Draslovka se švédskou firmou Altris přestavuje linku v Kolíně. Od konce roku ...
https://x.com/i/status/2089392346450346469

BEHALA_LETEM: No, tady se musim zastat Psa - robotem letovany (i baby v Novym Jicine to umely celkem spolehlive) klemy primo na clankach kryty sklem vs. rucne spojovany pocasi vystaveny konektory, ktery maj tisic a jednu moznost jak se poskodit pri manipulaci pred montazi a pri montazi.... Ty klemy v panelech budou radove spolehlivejsi. Vubec nemluve o tom, ze ten panel projde aspon nejakou vystupni kontrolou ve fabrice.