• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    VSOUKOLOHLOREnergetika a energie v politické a hospodářské perspektivě
    BLOWUP
    BLOWUP --- ---
    BEHALA_LETEM: Podivej omni, me je hloupy nekomu vysvetlovat proc kdyz prsi je mokro, ale udelam vyjimku a zkusim to.

    Ja delim lidi vcetne sebe na tri kategorie, vztazmo na to o jake tema se jedna.

    Prvni kategorie je ta, kde se jedna o nekoho kdo v danem oboru pracuje, ma primy vhled do vsech s nim spojenych souvislosti a pokud mozno uz ma za sebou alespon deset let praxe. Od takoveho cloveka beru jim zprostredkovane informace jako bernou minci. Samozrejme existujou dalsi aspekty - napriklad rozdily mezi jednotlivymi zememi atd, ale lide tehle kategorie o nich vetsinou vi a diskuse s nimi byva prinosna.

    Druha kategorie je tzv. semiprofi. To jsou lide ktere nejake tema silne nadprumerne zajima, takze o nem ctou vsechny dostupne publikovane clanky, podle stupne zainteresovanosti studuji a ve vlastni knihovne maji odbornou literaturu, pokud se jedna o manualni cinnosti, tak je sami na sice nevydelecne, ale kvalitativne profesionalni urovni provozuji atd. Takze maji ve srovnani se zbytkem populace sice urcity vhled do tematu, ale chybi jim informace i skills ktere jdou ziskat pouze pokud dany obor vystudujes nebo se v nem vyucis a pote jej na denni bazi za ucelem vydelavani zivobyti provozujes. Diskuse s nekym takovym muze neco prinest, protoze takovi lide casto vedi prekvapive hodne, a zaroven vedi, ze nevedi vsechno. Byvaji otevreni informacim od nekoho kdo toho vi vic a v diskusi s nimi neni potreba vysvetlovat basics. Jejich hlavni vlastnosti je, ze jsou zainteresovani na vsech informacich ktere jim mohou byt k uzitku pro zlepseni vlastnich vedomosti. Celkem bezne se stava, ze lide z kategorie dve jsou punktuelne kvalifikovanejsi nez urcita cast lidi z kategorie jedna: napriklad diky my praxi architekta jsem uz nescetnekrat vyresil pravni problemy lip, nez pravnici ktere jsme na to najali, nebo typicky opakovane zjistuju ze moje skills jako truhlar vetsina ceskejch truhlaru nema - ve srovnani treba s japonskem je to ovsem zase uplne jinak :-)

    Treti kategorie jsou ti hurvinci, vice ci mene zainteresovani laici. Jde o lidi kteri s tematem jako takovym sami nemaji zadne stycne plochy - obor ani nevystudovali, ani se jim nezivi, nedelaji jej ani jako hobby, k tematu se casto dostanou neprimo: casto jde o silne ideologizovana temata jako vyroba energie, ochrana klimatu nebo temata ze socialni oblasti. Tihle lide jsou odkazani na casto silne ideologizovane publikace bez moznosti umet posoudit do jake miry publikovane skutecnosti odpovidaji pravde a do jake miry jde o podle nazoru autora zkreslene fabulace. Typicky tyhle publikace pochazeji od zurnalistu - tedy od oboru ktery je hurvinkem uz z principu. Zurnaliste nevede vicemene nic, co se jim predtim nerekne, nebyvaji to nejostrejsi tuzky v penalu - zakladni informace ze skoleni pro praci s medii znela "nikdy zurnalistovi nedavejte vic nez tri informace, pokud chcete aby je publikoval spravne". Charakteristicke pro tuhle skupinu je jejich presvedceni, ze o tematu vlastne vsechno vedi, a jejich nechut zabyvat se protichudnymi fakty - a to i tehdy kdyz jim je sdeli nekdo z kategorie jedna nebo dve. Diskuse s nekym takovym je pro nekoho z kategorie jedna a dve ztratou casu. Presto se obcas deje, duvody mohou byt ruzne - krome pachani dobrocinnosti ve smyslu osvety verejnosti mohou hrat roli i osobni duvody - kdyz se me na neco co vim zepta kolega, tak mu odpovim.

    Nikdo z nas nevi a neumi vsechno, podle tematu jsme budto ti kdo k tomu maji co rict, nebo ti hurvinci.

    Konkretne ja mam co rict k architekture a tematum, ktere obsahuje: na rozdil od ceska neni tady u nas ale architekt jenom nekdo kdo neco navrhuje aby to bylo hezky, ale kdo sefuje tym az triceti specialistu kteri pod jeho vedenim pokryvaji vsechny aspekty nejakeho projektu. Ta komplexita je ve srovnani s ceskem navic o nekolik radu jinde, vim to celkem dobre protoze jsem v kontaktu s kolegy z ceska se kterymi jsem kdysi studoval. Takze typicky i kdyz jde o oblasti ktere jsem sam nestudoval, tim ze je musim koordinovat u svych projektu o nich po nekolika dekadach praxe presto vim srovnatelne jako ti specialisti.

    Stejne tak jsem v kategorii jedna ohledne fotografie - tou jsem se nekolik desetileti paralelne zivil, mam svoje prace publikovany v odbornych i umeleckych publikacich a moje veci jsou ve fundusu nekolika muzeji.

    V kategorii dve jsem zastoupenej treba ohledne truhlariny a jinejch remesel. Mam profesionalne zarizenou trihlarskou dilnu, restauruju starej nabytek i stavebni dily u myho pamatkove chranenyho objektu, navrhuju a stavim novej nabytek atd. Design nabytku jsem kdysi studoval, takze predstavuju onu spis ridkou kombinaci kde je schopnost neco navrhnout spojena i se schopnosti umet to sam realizovat.

    Se stejnym effortem se venuju treba plachteni, sbirani umeni nebo egyptologii - plachteni provozuju aktivne, egyptologie je moje velky hobby. Mam v knihovne par metru odbornejch publikaci, sleduju vsechno co se objevi, nicmene jsem si i vedomej toho ze jsem obor nestudoval, neumim puvodni jazyky, neumim cist hieroglyfy, chybi mi komplexni znalost souvislosti, muj hurvinkovskej podil je urcite znacnej. Naopak ale disponuju jako architekt znalostma ktere egyptologove zpravidla nemaji, a jsem pristupnej i zjistenim lidi z jinych oboru, pokud jsou pro egyptologii relevantni, takze je to napinava zalezitost.

    Treti kategorie obsahuje vsechno ostatni: diky my schopnosti zapamatovat si prakticky vsechno co jsem se kdy dozvedel me taky temer vsechno zajima a rad si z pozice hurvinka necham cokoli co sam nevim vysvetlit. Od osoby z kategorie jedna nebo dve. Na kategorii tri, respektive na mlaceni prazdny slamy, je mi meho casu vetsinou lito.
    KUTAS
    KUTAS --- ---
    Jinak mě by pořád zajímalo, jak se počítají ty výkony FVE na střechách rodinných domů nebo vlastně i třeba školách atd. - tedy na místech, kde se ta energie rovnou i spotřebuje. Přijde mi, že díky těm dotacím máme relativně hodně FVE na střechách, rozhodně třeba oproti Chorvatsku (která má zásadně výhodnější podmínky světla) - ale možná je to jen můj pocit.

    Když jsem se bavil s lidmi z ČEZu, tak třeba jejich datová centra v elektrárnách vlastně mají 0,- spotřebu elektřiny, protože prý elektřina, která neopustí elektrárnu prakticky neexistuje. Nevím co je na tom teda pravdy.
    BEHALA_LETEM
    BEHALA_LETEM --- ---
    PAN_SPRCHA: taky z toho žijou veškerý naše dekarbonizační plány dodneška. Zachranime planetu tom, že nevyrábíme 2km3 oceli a ročně a tanků pro středně velkou kontinentální válku... hlavně to nebylo fyzicky kam prodávat, do sladění sítí v 95 to šlo jenom přes stejnosměrnou asynchronní spojku s Rakouskem ve Slavěticích někde na 1Twh ročně.
    PAN_SPRCHA
    PAN_SPRCHA --- ---
    PES: ta koncepce vycházela z plánované spotřeby elektrické energie pro Československo 140 TWh ročně po roce 2000, byla v tom elektrifikace výroby v těžkém průmyslu atd.

    Dneska jsme na nějakých 85 TWh pro Česko a Slovensko dohromady.

    Kdyby se jelo dál podle plánu tak by Česko na začátku století mělo nové jaderky a k tomu pár let staré uhelný a návazný neodepsaný těžební průmysl který by se dal vyhodit. Upřímně si to ekonomická situace devadesátých let naprosto nemohla dovolit.
    Už takhle pouze s Temelínem byla na začátku století energie silně přebytková, běžně se odstavovalo na delší dobu z důvodu nízké poptávky. Kvůli tomu se rozhodlo o propojení na burzu dneska tak kritizovanému.
    PES
    PES --- ---
    KUTAS: nezarazit po plyšáku rozvoj jádra (i Temelín je dostavěn jen "napůl", pak měly být Blahutovice a Tetov), tak jsme na tom grafu mohli být zhruba jako Francie (tj. převaha jádra a fosil jen koesmeticky)
    JIMIQ
    JIMIQ --- ---
    KUTAS: maji jednu velkou reku s kaskadou a velky podil importu elektriny. A je to malicka zeme s necelymi dvema miliony obyvatel a vysokym podilem sluzeb na HDP
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    PES: Jakej je zkratovej proud 1 FV tasky? Pravda, ze prechodaky a oxidace kontaktu se musi ve statistice projevit. Chtel bych ji videt, pozary panelu vs tasek v EU.
    KUTAS
    KUTAS --- ---
    Jak dela Lotyssko tak velky podil z vodnich elektraren?
    Jinak my jsme fakt marnaci s tim vetrem :/

    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    V 🇨🇿 Kolíně už se chystá první evropská továrna na klíčový materiál pro sodíkové baterie

    Česká Draslovka se švédskou firmou Altris přestavuje linku v Kolíně. Od konce roku 2026 tam mají vyrábět až 350 tun katodového materiálu ročně. Ten materiál se jmenuje Prussian White (pruská běloba) a je to srdce sodíkových baterií – obsahuje sodík, železo, uhlík a dusík. Žádné lithium, kobalt ani nikl.

    Z 350 tun materiálu se dá vyrobit zhruba 175 MWh bateriových článků. Není to ještě obří kapacita, ale jde o první čistě evropský průmyslový řetězec pro katody sodíkových baterií. Draslovka do projektu dává 19,3 milionu eur (asi 470 milionů korun) a využívá své chemické know-how. Evropa tak poprvé začíná mít vlastní výrobu klíčového materiálu místo dovážení z Číny.

    Proč o tom vůbec mluvíme?

    V červnu 2026 CATL (@catl_official) v Mnichově představil TENER Sodium – první sodíkový úložný systém validovaný v reálném provozu. Jeden modul má přes 30 MWh a váží 42 tun. Na 1 GWh stačí zhruba 34 takových. Životnost 15 000 cyklů (25–30 let). I při 45 °C drží přes 10 000 cyklů. Při −20 °C si zachovává více než 92 % kapacity. Při tepelném úniku je povrchová teplota o 60 % nižší než u lithia.

    CATL už má kontrakt na 60 GWh v Číně a v Evropě první dohody – 5 GWh s nizozemskou Alfen (@AlfenNV) a 2 GWh s bulharskou firmou Solarpro (@SolarproHolding) pro střední a východní Evropu. 2 GWh není světový rekord, ale pro region to znamená první větší sodíkový projekt. Pro srovnání: předchozí lithiový projekt stejných firem v Bulharsku (602 MWh) zvedl celkovou skladovací kapacitu země o zhruba 10 %.

    Proč je to důležité pro Evropu?

    Sodíkové baterie nepotřebují lithium, kobalt ani nikl – kovy, u kterých má Čína dominantní podíl na zpracování. Sodík je ~1000× hojnější než lithium, dostupný prakticky všude, železo a fosfát jsou běžné suroviny a hard carbon se dá vyrábět z biomasy. Evropa tak může oslabit strategickou závislost na čínských řetězcích.

    Jsou bezpečnější a ekologičtější?

    Nejsou úplně nehořlavé, ale výrazně bezpečnější než klasické lithiové baterie. Mají nižší špičkovou teplotu při problému a méně agresivní šíření. Některé verze prošly testy propíchnutí a drcení bez požáru. Lze je vozit na 0 V, což snižuje riziko při přepravě.

    Ekologicky jsou na tom lépe díky dostupným surovinám. Recyklace je zatím v rané fázi, ale chemie je jednodušší a obsahuje méně problematických prvků.

    Cena a budoucnost

    Dnes jsou zhruba na úrovni nebo o něco dráž než LFP. Ale masová výroba teprve začíná, při jejím škálování se očekává výrazný pokles. Některé projekce říkají, že do 10 let mohou být i o 50 a více procent levnější než dnešní články v bateriových úložištích, díky právě levnějším surovinám. Pro velké stacionární úložiště to může být rozhodující. Jejich výrazně vyšší teplotní rozsah i požární bezpečnost snižují také další náklady na jejich instalaci a provoz.

    Co Evropě pořád chybí

    Suroviny a první materiály nestačí. Chybí masová výroba samotných článků (téměř vše je v Číně) a průmyslové know-how. Kolínský projekt je důležitý první krok – ale zatím jen na úrovni materiálu, ne hotových baterií.

    Pro OZE a náhradu uhlí

    Evropa i Česko řeší, jak nahradit uhlí a jak vyrovnat rostoucí podíl solárů a větru. Velké bateriové úložiště dokáže pokrýt několik hodin špičky a snížit potřebu drahých záložních zdrojů. Pokud bude levné, bezpečné a s dlouhou životností, zlepší to ekonomiku obnovitelných zdrojů.

    Sodíkové baterie nejsou zázrak. Ale pro velké stacionární úložiště patří dnes k nejvážnějším kandidátům na příští desítky let a my můžeme být u toho.

    Kdyby se Česko rozhodlo pro větší hru – například partnerství s CATL nebo jiným velkým výrobcem na 10+ GWh linku – mělo by výhodu existující chemické infrastruktury, kvalifikovaných lidí a strategické polohy ve středu Evropy. CATL už v Evropě investuje (Německo, Maďarsko, Španělsko) a sodíkové systémy explicitně nabízí jako doplněk k lithiu pro storage.

    Tomas Kapler #AI 🤖✨ on X: "V 🇨🇿 Kolíně už se chystá první evropská továrna na klíčový materiál pro sodíkové baterie Česká Draslovka se švédskou firmou Altris přestavuje linku v Kolíně. Od konce roku ...
    https://x.com/i/status/2089392346450346469
    MARASAN
    MARASAN --- ---
    BEHALA_LETEM: meli jich dokonce jeste vic a pouzivaly/ji jak vodu, tak soli. A i tech problemu bylo jeste o fous vic. Tak to su zvedavej na číňany.
    GOR
    GOR --- ---
    BEHALA_LETEM: No, tady se musim zastat Psa - robotem letovany (i baby v Novym Jicine to umely celkem spolehlive) klemy primo na clankach kryty sklem vs. rucne spojovany pocasi vystaveny konektory, ktery maj tisic a jednu moznost jak se poskodit pri manipulaci pred montazi a pri montazi.... Ty klemy v panelech budou radove spolehlivejsi. Vubec nemluve o tom, ze ten panel projde aspon nejakou vystupni kontrolou ve fabrice.
    BEHALA_LETEM
    BEHALA_LETEM --- ---
    MARASAN: to si pleteš se Solar one/two


    MAWERICK: ve skutečnosti to dojelo na to samý, co první Muskova automatická linka - ukázalo se, že v realitě dochází k podstatně víc poruchám u senzorů a robotů, než na papíře... tady to naštěstí místo smrťáků skončilo jenom každým pátým zrcadlem mířícím do nebe.
    MARASAN
    MARASAN --- ---
    PES: ja se docetl, ze meli dve - jedna se solemi, ktera netesnila a nemela doreseny okruhy a druha s vodou, ktera zase pres noc nedelala nic a tak byla horsi nez klasicka FVE.
    MAWERICK
    MAWERICK --- ---
    NIEKT0: Náklady na zřízení a provoz.
    Navíc při tom rozhodování o uzavření šlo i o to že panely zlevnovaly rychleji než se počítalo...
    MAWERICK
    MAWERICK --- ---
    MARASAN: Měli to vypnout ale poběží dal
    BEHALA_LETEM
    BEHALA_LETEM --- ---
    PES: a jak si představuješ, že je to spojený v těch panelech? Akorát se můžeš rozhodnout, jestli věříš víc českýmu/švýcarskýmu elektrikáři, nebo dělníkovi v Shanghai...
    PES
    PES --- ---
    NIEKT0: na plochu konvenčního FVE panelu řekněmě 450Wp co má rozměr kolem 2m x 1m (teď to jen beru od oka, protože řekněme že máme cca 1kWp/m2 s účinností kolem 20-24%, tak to vychází cca na ty 2m čtvereční) máš těch solárních tašek řádově kolik? 20-30ks?

    Takže místo 2 konektorů/spojů u panelu máš hned 40-60 spojů na taškách.
    BEHALA_LETEM
    BEHALA_LETEM --- ---
    NIEKT0: vůči všem. Byl to prototyp, stalo to kolem 200$/MW. Skončilo to na tom, že je dneska výrazně levnější pro stejnej výkon postavit normální soláry a baterky.
    NIEKT0
    NIEKT0 --- ---
    PES: ano, ale klucove je zvysene voci comu? Znamena to vysoke?
    (neznamena)
    PES
    PES --- ---
    MARASAN: něco se o tom psalo - provozně dražší než FVE, problémy s tou solí a hlavně tam nejspíš chyběla nějaká větší akumulace na dobu po západu Slunce popř. pro výpadky při přechodu oblačnosti.

    Jinak na cokoliv živého, co se dostane poblíž věže koncentrátoru, je to prostě smrtící Paprsek smrti..
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam