Typ Alfa
Člověk s abúzem tohoto typu je psychicky méně odolný. Skrze alkohol řeší své aktuální napětí či problémy. Pokud obtíže zmizí, odezní i abúzus a k nadužívání alkoholu se vrací opět v dalším krizovém období. Tento model se opakuje aniž by většinou docházelo k progresi a rozvoji závislosti.
Typ Beta
Lidé nadužívající alkohol tímto způsobem jsou vysoce konformní, snaží se zapadnout mezi druhé, neodlišovat se. Pijí ve společnosti při různých oslavách či návštěvách, avšak sami od sebe však alkohol nevyhledávají, popř. ho konzumují v přiměřené míře. I přes určité riziko zde k vzniku závislosti spíše nedochází.
Typ Gama
Podobně jako u typu Beta i tady je pití vázáno na společenské události. Podstatné ale je, že pití není motivováno pouze přáním jednat jako druzí, ale i bažením po samotném alkoholu. Nadužívání se odehrává většinou veřejně, při společenském popíjení. Tento typ je častější u mužů než u žen.
Typ Delta
Takový člověk pije o samotě a v utajení. Nejprve alkohol užívá k navození žádoucího stavu, postupně se u něj rozvíjí tolerance, dochází k zvyšování dávek, ztrátě kontroly a dalším příznakům závislosti. Typ Delta převažuje u žen.
Typ Epsilon
Jedná se o pití v epizodách, tzv. kvartální pití. Člověk je schopen relativně dlouho abstinovat nebo pít alkohol jen přiměřeně. Potom však nastává fáze nadužívání trvající několik dnů až týdnů. Člověk není schopný chodit do zaměstnání, zadlužuje se, nedbá na rodinu. Kvartální pití může souviset s cyklicky se vracejícími depresivními stavy.
Souhrnně lze říct, že u osob s abúzem typu Alfa, Beta a Epsilon se závislost na alkoholu spíše nerozvíjí. U typu Gama a Delta je rozvoj závislosti vysoce pravděpodobný a budeme se mu věnovat blíže.
Rozvoj závislosti u typu Gama
Závislost se rozvíjí ve čtyřech stádiích.
I. stádium – počáteční
Začíná prvním pozitivním zážitkem s abúzem alkoholu a pokračuje následným s později trvalým nadužíváním. Začíná se zvyšovat tolerance k alkoholu a zvyšují se tedy i dávky nutné k navození příjemného stavu. Kontrola nad pitím však bývá zachována. Objevují se počátky psychické závislosti, tedy bažení po alkoholu. Člověk však věří, že se alkoholikem nestane, zvýšenou toleranci si vysvětluje spíše jako svoji zdatnost v pití.
II. stadium – varovné
Dávky se stále navyšují a už není možné maskovat je přátelským společenským chováním. Člověk se snaží abúzus skrýt tím, že se potají napije ještě předem nebo si vytváří tajné zásoby. Vyvstávají neshody v rodině a potíže v práci. Na počátku je člověk přístupný diskusi, zda přestat pít nebo ne. Avšak v důsledku rozvoje závislosti se objevují změny ve vnímání a hodnocení reality. Dochází k racionalizaci, tedy zdánlivě logickému přesunutí odpovědnosti na jiné: „…mám špatnou práci, málo peněz, všude problémy, tak kdo by se nenapil…“, k bagatelizaci, tj. zlehčování závažnosti pití: „…nepiju přece víc, než druzí…“, „…těch pár lahví mně nemůže uškodit…“, až k úplnému popření: „…do hospody posledních čtrnáct dní vůbec nechodím…“, „…dal jsem si přece jen tři piva…“. Z počátku si je člověk vědom, že nemluví zcela pravdivě. Později náhled ztrácí a není schopen si chápat, že skutečnost je podstatně odlišná. Ke konci třetího stádia už nemá nad pitím kontrolu. Objevují se výpadky paměti, vzpomínky na určité události se vynoří až po nápovědě nebo se zcela vytratí. Při nedostatku potřebné hladiny alkoholu se začíná objevovat tělesný odvykací stav.
III. stadium – rozhodné (kruciální)
člověku nemá nad pitím kontrolu. Rozvíjí se abstinenční příznaky, např. třes končetin, neklid a úzkost, poruchy spánku či pocení. Závislý bývá často podrážděný, neadekvátně kritický, může jednat panovačně až agresivně. Klesá jeho sexuální potence, což si může vysvětlovat nevěrou partnera. Rozpadají se dosavadní rodinné i přátelské vztahy. Jsou nahrazovány novými, založenými na společném zájmu o alkohol. Po stavech opilosti přichází výčitky svědomí. V této chvíli může být člověk milý, slibovat změnu, odprošovat a opakovaně se snažit abstinovat. Abstinence však nemá dlouhé trvání a pití se opakuje.
IV. stadium – konečné (terminální)
V tomto stadiu už člověk neprožívá lítost a touhu po nápravě. Nastává pití v tazích, nutné jsou „ranní doušky“, které mají zabránit abstinenčním příznakům. Objevují se závažné zdravotní potíže. Prohlubují se i díky nevýběrové konzumaci nekvalitních destilátů, technických či čistících prostředků. V důsledku těžkého poškození jater dochází ke značnému snížení až vymizení tolerance na alkohol. Opilost přichází už po malých dávkách. U jedince nastávají osobnostní změny, mění se hodnotový systém, objevují se poruchy myšlení a paměti. Přítomné je značné riziko sebevraždy.
Rozvoj závislosti u typu Delta
Zde je vznik závislosti dlouhodobý, pomalu postupující a především utajovaný. Počáteční stádium je shodné jako u předchozího „společenského“ typu. Avšak při přechodu do druhého stádia, kdy se začínají objevovat negativní reakce okolí, se člověk stáhne a přestává pít na veřejnosti. Tento typ není neobvyklý např. u žen na mateřské dovolené. Příčinou bývá často osamělost, stres, ztráta „svobodného“ života, nedocenění ze strany partnera, ale i příležitost nekontrolovaného pití.