WOTAR: Na Moravě je všechno lepší než v Praze :)

VOLEMIKI: V RUŠ terapii říkají, že pokud na mně někomu něco vadí, je to jeho problém. Tudíž nejlepší je přijmout důsledky toho, co člověk dělal - přijmout odpovědnost, omluvit se a pak ať už se s tim ostatní porovnají podle sebe, většinou to jde líp, než se zdá. On i nealkoholik má nějaký ty kostlivce ve skříni, často i taky spojený s alkoholem, takže lidi mají více či méně pochopení. Pokud s tim nemají zkušenost, rychle zapomenout a pokud jo, tak se většinou zajímají třeba proto, že mají v rodině někoho podobného. Já se léčil v Kroměříži a docela mě povzbudilo, že na Moravě kolikrát berou lidi, který se svym alkoholismem šli něco dělat a nastoupili na léčbu jako borce.

Wotar má pravdu , nedá se bojovat se sebou a zároveň s předsudky okolí , stejně je to jenom tvůj pocit co kdo na tvoji situaci řekne . Přiznal jsi to sobě buď šťasten i přes občasné zakopnutí , přiznej to i okolí , odpadnou ti výmluvy . A hlavně přiznat si nepříjemné a začít s tím bojovat , to je jedínečnost !

MATHESIK: Jak řikají ostatní, člověk má pocit, že se mu zhroutil svět, ale to je hlavně kvůli tomu studu a pocitu viny. Ve skutečnosti si nic neztratil ne? Práci máš a holka s Tebou stále je? Hlavně se dlouho neschovávej doma a jdi do té práce, vysvětli, že jsi alkoholik a udělal si chybu a jak píše Keb, příště už Ti rozhodně nikdo nabízet nebude. Hlavně tu vinu nezapíjet dalšim chlastem, protože až teprve potom člověk zničí všechno, co vybudoval. Jelikož je závislost, zvláš't na alkoholu, považována za nevyléčitelnou, je pravděpodobný, že člověk ještě párkrát v životě upadne. Nejdůležitější je tudíž naučit se správně vstávat, zastavit to, omluvit se, přijmout následky a jít dál bez užírání - to mi přijde skoro důležitější schopnost než dokázat nepít, protože znám naprostý minimum lidí, co prošli léčbou a pak minimálně jednou neupadli.

MATHESIK: Aspoň máš důvod a solidní záminku proto, abys příště poslal někoho kdo tě bude zvát na kotel do hajzlu. A třeba tě už nikdo ani zvát nebude... Všechno zlý je k něčeu dobrý. Tak se všem omluv, v hospodě si dej kafe a nech pinglicím pěknýho tuzéra a bude to dobrý. A hlavně nezačni zase pít, to je to poslední co by ti pomohlo.

MATHESIK: Tvl tak bacha! Nekončí přece svět. Zakopl jsi, tak pozor, abys nepadl na hubu a nezůstal ležet. Natropils' asi krapet ostudu, tak si to vyžer jako chlap a zdá se, že si uvědomuješ, co riskuješ a jistě víš, co máš dělat dál. Tak aspoň takhle Ti přeju sílu a rozum do hrsti. Za pár dní už to určitě neuvidíš tak černě, pokud ovšem nebudeš chtít.

Tak v pátek jsem opět zničil všechno na čem jsem pracoval. Moje doktorka zvládla nedávno namíchat konečně ten správnej koktejl léků. A začalo mi být dobře. V práci se dařilo, škola jakž takž, našel jsem holku svýho života, i kdyby to tak nebylo, budu ji tak říkat..miluju ji jako nikdy nikoho, byla to spíš ona než cokoliv jinýho co mi pomohlo dát se dohromady , žádnej chlast, žádný deprese, začal jsem zase hrát fotbal a běhat, začal jsem jíst zdravě a hubnout..sluníčko hřalo tak jako už dlouho ne...v pátek se šéfovi narodil syn..Mates..dej si s náma panáka...a já si ho dal...od té doby okno..dozvěděl jsem se že jsem byl neprijemnej na všechny v celý hospodě včetně servírek..venku jsem natáhl pěsti kamarádovi a kolegovi z práce..načež se servali všichni, dostal jsem pěkně po drzce ale zaslouzil jsem si to. Vzbudil jsem se zimou v šest ráno ve vestibulu cizího paneláku dost daleko od hospody kde jsme slavili narození Davídka...a nepamatuju si vůbec ale vůbec nic..a to mi ještě k tomu nikdo nevěří..(nějaký zkušenosti s oknem kdy nevíte ale vůbec nic z velkýho casovyho úseku?) ostuda, všechno co jsem budoval je ze dne na den pryč..povedlo se mi parádně zvednout..padnul jsem zase na zadek ..a bojím se že takovouhle šanci už nemusím nikdy dostat..jsem na dně a můžu si za to sám..lidi prosím, přemýšlejte nad důsledky dřív než začnete cokoliv dělat..držím vám palce- a hlavně VY se drzte..a třeba malinko držte palce mne...peace. a sorry za chyby, nemám teď sílu to po sobě dávat dohromady.

nebo se z toho se štěstím dostaneš sám, ale za výrazně delší dobu. AD a odborná pomoc ti pomohou se získáním nadhledu nad situací; místo, aby ses plácal v kruhu (nebo klesající spirále), zjistíš, že to nesnesitelné břímě je třeba jen drobnost, kterou jsi nedokázal sám prohlédnout. Nebo taky ne. Raději to zkus

RAINBOF: Tak to by chtělo řešit jako první žejo. Psychiatr může podpořit antidepresivama, přecejenom ten mozek je po tom chlastu rozházenej, takže ty špatný stavy přijdou často - to je ale jenom berlička, aby člověk mohl fungovat a neřešil ty propady chlastem. Terapeut Ti pak pomůže najít přičiny toho, proč to vlastně děláš. Já ke své terapeutce chodim už 2 roky a konečně se někam dobíráme, je to na dlouho, ale když to nebudeš řešit, je dost pravděpodobný, že se k tomu chlastu vrátíš - budeš ten jak se řiká "smutnej alkoholik".

musim rict ale:

- vim ze moje excesy souvisi uzce s depresi.
- tem predchazi nesoustredenost a jakysi vnitrni pocit nestesti.
- po vyplachu je to pak chvili dobry.

bude potreba poradne zacit bojovat s depresi. snad me z toho dostane to ze chci postavit inovativni 3d tiskarnu

SHAREEZ: potvrzuji, že aktivní tvorba (kultura, umění, sport, řemeslo, dobrovolničení) jsou docela návykové. Zcela sobecky páchám dobro pro vlastní uspokojení a neměnil bych.

ANDR3_I: A nechceš začít dobrovolničit? :-) Člověk takhle narazí na fajn lidi a jelikož tam něco aktivně dělá, není tam takové to nejisté vakuum "co se sebou". Samozřejmě tam není žádný alkohol a ještě ze sebe má člověk dobrej pocit, což je na to sebemrskačství po relapsech super balzám. Cokoliv od přírody po seniory. Nemusíš se hned někam upsat dlouhodoě, jsou i jednorázové eventy :-) Kdyžtak koukni tady: https://www.dobrovolnik.cz/

Začíná Suchej únor. Iniciativa nemusí pomoci jen alkoholikům, říká adiktolog | Host Radiožurnálu
http://www.rozhlas.cz/...uchej-unor-iniciativa-nemusi-pomoci-jen-alkoholikum-rika-adiktolog--1783930

WOTAR: Jak rikal Waylon z The Wire: "Getting sober is the easy part. Now there's life."
Sport je naproste delo. Pokud mas v okoli kopce, nemas co resit. Pohled z vrcholu hory je ten nejlepsi "high".

Ty jo díky všem za inspiraci, koukám, že většina z nás prochází podobnym bojem:-) Jak se člověk dostane z toho nejhoršího, tak pak zaplnit to prázdno a nejlépe ne tim starym. Nejtěžší mi to přijde ve vztazích, mám pocit, že s těmi "opravdovými" přáteli se už moc nevídám a ty známý, s těma co jsem pil ale i ne, zase tak vídat nemusim. No zase taky jsem ve věku těsně před 30 v době kdy má hodně lidí děti a ty starý přátelství se odcizujou a nový se hledají mnohem hůř, člověk se musí víc snažit a pochopitelně zavřenej doma se navazujou dost blbě. Tohle jsem si opakoval, když mě chytla taková ta sebelitovací nálada, že mě nikdo nemá rád a nechce, jenže on přitom chce, ale já to díky úzkosti nějak zazdim.
No každopádně nějaká alternativa koncertům a kavárnám, kde se stejně pije jsou asi fakt jenom ty deskovky, možná čajovny a sport co? Ještě tak PC hry, ale tam mám trochu podobnej závislostní vzorec a mám pocit, že tim zabíjim čas, za což se pak taky nenávidim, takže to je pro mně krátkodobá substitu menšim zlem, v současnosti se to snažim odstranit.