GRANTORINO: GRANTORINO: Tady bych si dovolil zásadně nesouhlasit. To, že si nepamatuješ, co jsi dělala, neznamená, že jsi v daný okamžik nevěděla, co děláš.

Jedna věc je, nevědět, co dělám, tedy si v dané chvíli neuvědomovat své jednání. Druhá věc je se chovat "standardně" dle svého vědomí a svědomí a zkušeností (ať jde o střízlivé anebo opilé "standardno") a jen si následně nepamatovat, co se dělo.

Já, když jsem pil, míval okna pravidelně. A vůbec to neznamenalo, že bych se při nich choval nějak psychopaticky. Byl jsem úplně "normální", jako při jiným ožrání - tancoval jsem, zdravil jsem, loučil jsem se, odemykal jsem dveře, atd. (A když jsem byl už hodně moc, tak jsem samozřejmě takhle krásně nefungoval, ale to nemělo nic společnýho s "oknem" :-).

KLATIC: od sebe i okoli a obzvlast vrazedny to je kdyz jeste k tomu nejakej povzbuzovak zabrani telu se vypnout a vytuhnout

neovlada se = nevi co dela, tak si to asi nebude pamatovat potom

HONZAL: hele, ona to totiz je ta jedna a ta sama nemoc a je dost putna, zda v nektery fazi chlastas pivo, vino nebo koralku, zda doma nebo v hospode, zda inklinujes spis k hladince nebo excesu atd.

Co hraje roli je to, zda se se piti do nemoci rozjede nebo ne. Ten najezd obvykle neni rychlej, spis trva leta, jsou tam varovny symptomy, kdyz se nemoc rozjizdi, jak tech varovnejch symptomu pribejva, dotycny/dotycna si v podstate muze delat checklist a postupne si to odfajfkovavat.

Jaka je v konktertnim bode frekvence je v podstate putna, kdyz jsou pritomy ty varovny pristicky (viz vyse).

GRANTORINO / KLATIC: Já měl za to, že blackout je zablokování dlouhodobé paměti alkoholem, takže si člověk po intoxikaci nepamatuje, co dělal. Plus se třeba přímo při intoxikaci dost opakuje v konverzacích, neboť krátkodobá paměť opravdu netrvá dlouho.

Ale že by člověk "naprosto neovladal svoje telo ani vedome neovlivnoval nic z toho co dela" a "je to konec. Ten clovek nevi, co dela... Absolutne. Vpodstate se v tu chvili defakto vubec neovlada...", je pro mě novinka. Odkud máte takovéhle fatální informace, pls?

HONZAL: Problem je, pokud se clovek vyleje do "blackoutu", tak naprosto neovlada svoje telo ani vedome neovlivnuje nic z toho co dela, stejne tak nevnima jakoukoli logickou argumentaci atd. z venku, muze se stat naprosto ale opravdu naprosto cokoli, a je trochu rozdil, jestli se to stane s bandou studentu nekde u klubu, nebo doma s partnerkou s ditetem...

Co tu píšete jsou takový závěry "podle sebe soudím tebe". Že se někdo jednou za čas zboura může mít různý duvody

Já nevím, vylejt se jednou za měsíc mi nepřijde jako velký drama, který člověku zásadně ovlivňuje život. Skoro bych řekl, že na poměry v této zemi je výrazně pod průměrem...

Mozna se to srovna casem s tim deckem... Ale moje zkusenost je, ze to s tim vubec nesouvisi. Bud k tomu inklinuje a to bude i v "lepsich casech" nebo ne a je to fakt exces. To uz musi vedet ti kolem nej.

Blackout je konec. Ten clovek nevi, co dela...
Absolutne. Vpodstate se v tu chvili defakto vubec neovlada.... Tak si neumim predstavit, jak si jako rekne "uz jsem to prehnal"... Do toho stadia je hlavne dulezity se vubec nedostat. Ale pokud je to pravidelny, hm, tak to mi prijde hodne varujici signal. Na lehkou vahu bych to nebrala. Jednou za mesic, to je dvanackrat za rok.... Tak treba za deset let to bude stodvacetkrat totalne v lihu verbalne agresivni salat. Jen tak premyslim. Fakt to chces zazit?

EWOKK: No to prave alkoholici neumi...:) Hele good luck...

KEB: Tak pokud už zas bude moct chlastat, nemusel by to být takový problém.

VALKYRA: a pokud nemá partnerku, tak s rukama za zády :D

WOTAR: Jasný, jen se na to snažim taky poukázat z druhý strany, protože v tomhle stádiu se s tim dá ještě pracovat. Neřikám, že přijde nejhorší scénář, ale stát se to může. Příklad:

Normální člověk: Zlato, ve čtvrtek pújdem po práci s klukama zachlastat, je to v pohodě?
Jasný, nezapomeň, že pak v 10 vezeš kluka k babičce.
Ok, přijdu do dvou a ráno budu v pohodě...A +- to dodrží...

"Potencionální" alkoholik: Běžnej den, po práci... "Co kdybych si zašel na jedno pivko?" Ženě neřekne nic, protože uvnitř ví, že je to chyba. Ožere se jako doga, protože nedokáže přestat, když už se napil. Doma pak plná huba keců, jak si to snad může jednou za čas dovolit a tak podobně. Později pak omluvy, že už se to nikdy nestane. To se opakuje s železnou pravidelností, jednou za měsíc, nebo za týden.

Ten scénář je přece jak přes kopírák. Nás, co jsme si tim prošli to praští do očí. To prostě neni pohoda, normální lidi pijou jinak. Ale samozřejmě konkrétní situace je vždycky trošku jiná. Jen bych neradil se na to vybodnout.