Nouzový stav je pro mě dar z nebes. Provozuju hospodu, takže jsem byl zvyklý každý den pocucávat desítku (jsem spíš hladinkář). Hospodu jsme museli zavřít a ještě k tomu jsem si hned naordinoval 14denní karanténu. Alkohol mi překvapivě vůbec nechyběl. Teď zase chodím do práce, protože prodáváme lahve a dáváme dohromady eshop. Jednou za několik dní si jedno, dvě piva dám, ale v momentě, kdy cítím, že mi alkohol začne stoupat do hlavy, tak mě na něj okamžitě přejde chuť. Dokonce potřebuju ochutnat několik nových piv, která ještě neznám, ale vůbec se k tomu nemůžu dokopat, nějak nemám chuť. Najednou zmizely pocity viny, ranní úzkosti, mám víc peněz a celkově se cítím líp. Zároveň si nepřipadám, že bych si něco zakazoval, když si chci dát pivo, tak si ho dám. Jen ta chuť přichází výjimečně a opravdu stačí to jedno, maximálně dvě. Uvidím, jak si povedu, až zase normálně otevřeme, budu mít pod nosem čtyři pípy a na baru kamarády a štamgasty. Zatím je to fakt příjemnej pocit, když mi pořád "nehučí v kebuli".