KONZUM23: mně se zdá "o chlastu" relativně často (dejme tomu jednou měsíčně) a ten sen má pokaždý stejnou šablonu:

- mám totální okno
- něco jsem provedl (průser/ostuda)
- vím že něco špatně se asi stalo, ale já nevím co a nechci se ptát protože se bojím to vědět
- koho potkám ten jen umocňuje můj pocit, že jsem to totálně posral
- tím že tam není nic konkrétního, jen náznaky, se ani není kde omluvit/jak to vyžehlit
- výčitky, depka, obracíš se na známý, ale nikdo s tebou ani nechce mluvit

Po probuzení mi trvá fakt třeba 30 sekund než mi dojde že to byl jen sen:))

(podle mě se mi do podvědomí promítá to, že jsem vždycky nesnášel jak jsem nevěděl co se dělo během mého okna - taková ta morální kocovina, i když tam nic nebylo atd...)

- já teda nejsem abstinent, to je asi dobrý říct

KEB: casem se to zmeni, verim tomu (stejne jako mam zkusenost s vegan options v restauracich a alternativnym mlikem v kavarnach). V New Yorku to jde, v Londyne to jde, ve Stockholmu (uvadim mista kde jsem byla posledni dobou a v kazdym !!!! baru kde sem byla meli nealko koktejly a pivni specialy) to jde - casem to doleze i k nam. Proto se ptam. Kamkoliv jdu ptam se na nealko options, znamej dokonce ve svym baru par drinku udelal. Jako chapu ze kdyz flaska nealko ginu stoji 800,- tak je to problem, ale tomu “trendu” se stejne dlouho neubranej ;)

KONZUM23: 1) Alko sny mivam v takovy psycho podobe - casto v nich padam nekontrolovatelne na zem a neovladam telo, nemuzu se zvednout...

2) nealko-alko: Jsem velkym zastancem! Rada si micham ruzny drinky, od klasik jako G&T a Aperol Spritzz po slozitejsi, a rada bych aby si v CR konecne nekdo vyndal hlavu z prdele a zacal je nabizet i v barech (+ lepsi nealko piva, specialy).

Pro ukazku prikladam fotku toho co mam momentalne u sebe na chate :D

DUSIN: Ten kolotoč se bohužel roztočí vždycky dříve či později různou rychlostí, jak už se jednou rychleji točil. Slyšel jsem spoustu příběhů, kdy bývalý alkoholik zjistil, že může zase pít a je to ok - vždycky to tak vydrželo po určitej čas, někomu třeba i 2 roky, ale pak se něco stane nebo se to zesere pomalu, bere si to stále víc ze života a vztahů a nakonec to většinou skončí hůř než předtím. Pokud se člověk nedostal moc daleko, možná dokáže v jiném a kontrolovaném prostředí i s alkoholem fungovat a zůstat třeba u dvou piv, ale většinou je to stejně jen otázka času, kdy se to vysere. Teoreticky při nějaké velké životní změně pohledu po nějaké ayahuasce/ibogainu/životní zkušenosti/autonehodě s poškozením mozku se člověk může změnit natolik, že prostě bude "někdo jinej" (metafyzické implikace stranou) a půjde to, nicméně pak jednak asi nebude mít tu potřebu/důvod pít stejně a druhak jsou to zcela vyjímečné případy. Řekl bych, že dokud si člověk myslí, že je vyjimečný případ a že zrovna on to zvládne, je to klasická past a posere se to.

DUSIN: Běž na léčbu. Neprodlužuj to. Podle toho, co píšeš to prostě pod kontrolou nemáš. Je jen otázka času, kdy tvoji přátelé, kteří se ti snaží pomoct zjistí, že jim celou dobu lžeš a dají od tebe ruce pryč. Čím dýl budeš pít a namlouvat si, že to nějak dáš, tím horší dopady to pro tebe bude mít.

Apropo k lékům. Většina antidepresiv ztrácí svůj účinek, pokud na to piješ alkohol. Takže tvůj pocit, že ti prášky nepomáhají nemusí být vůbec od věci. Stejnej efekt můžeš dosáhnout tím, že budeš zobat lentilky.

KEB: Jako píše se to v "učebnicích", ale já to zcela neudělal a nelituju... jako jasně, záleží, jestli vás spojuje i něco jinýho, než pití a tudíž jestli Ti soukaliči jsou fakt kamarádi nebo opravdu jen soukaliči. Ale pomáhá mi mezi ně stále chodit, protože mi to připomíná, proč nepiju a co tím získávám a co jsem tím nahrazoval. Jeden teď už víc jak 70tník z léčby (byla to jeho první) do teď stále dělá u sebe v hospodě (kde dělá čísníka už roky) na vesnici na Moravě a stále nepije - tím denním výskytem a patřením na sešrotované alkáče si totiž připomíná, proč sám nepije a dle něho by bez toho na to rozhodně rychleji zapomněl. Někdo si to chodí připomínat na AA, někdo se dívá na ty živý příběhy rovnou. Ale i třeba v AA mají nějaké to "konečné stadium", kdy s tím člověk už prostě nemá problém a třeba i má doma láhev pro pohoštění návštěvy (jak kdo samozřejmě), protože je plně rozhodnutý. Tyhle poučky sou zvlášť na začátku fakt dobrý (nemít doma chlast/drogu, zbavit se starých "kamarádů", najít si koníčky a tak) dokud je člověk stále aspoň trochu "smutnej alkoholik" a stále to nějaký jeho části schází a pochybuje, leč asi se lze dopracovat do stádia, kdy už to fakt nechce. To teda taky neznamená, že by zcela vymizely cravingy, ale většinou jak má člověk jinej smysl, není už tak těžký je překonat. Každopádně teda v "mojí hospodě" už vědí roky, že nepiju a čas od času mi barman řekne, že jsem dobrej a jak dlouho už nepiju a přinese mi mojí Kofolu a stejně tak bývalí soukaliči. Kdybych si tam teď objednal pivo, asi by mi natočili, ale přinejmenším by byly otázky a komentáře.

POHODAVOLE: Týpek musí chtít hlavně sám, jak píše Xindl, důvod si vždycky najde. Na druhý straně nastavit zrcadlo rozhodně za to stojí, akorát nemá smysl ho pak násilím zachraňovat. Mně třeba pomohlo, že mi lidi, se kterýma jsem lil a sami pijou hodně řekli, že to už je i na ně moc. Nějakou dobu jsem pil dál, ale spolu dalšíma poserama v životě způsobenýma především chlastem to bylo velký záváží k rozhodnutí, že to musim utnout a objednal jsem se na léčbu.

z myho neodbornyho pohledu bych taky doporucila zkusit s nim travit hodne casu a vymyslet aktivity ktere neobsahuji alkohol. Myslim, ze jeden z duvodu piti je i ztrata vztahu a propojeni s lidmi (a nebo naopak vztahy jen s temi co lejou od rana do vecera, po praci hospoda/koncert). O to vic kdyz ted prisel o pritelkyni?

POHODAVOLE: pokud bude chtít pít, tak si důvod vždycky najde, i kdybys na něj vytáhl nejneprůstřelnější argumenty. Tím ale nechci shazovat snahu kolegů, ať to klidně zkusí. Rozhodně bych ale doporučil, ať si kolegové zajdou do nějaké adiktologické poradny a proberou to s odborníkem, ať mají větší jasno v tom, co od toho očekávat a kdy do toho přestat investovat energii a nechat to jen na něm.