• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAALKOHOLISMUS ANEB PŘESTÁVÁME CHLASTAT,UŽ NÁS BYLO DOST,RADY,TYPY,ZKUŠENOSTI...
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    Kamarád, se kterým jsem se určitě víc, jak 10 let neviděla, přestal chlastat. Má v hajzlu játra. Je na čekačce kvůli transplantaci. Krvácejí mu dásně. Má nařízenou psychiatrickou léčbu, aby na ty případný nový játra vůbec dosáhl.

    Vždy si ho vybavím na koncertech vožralýho.

    Chlast je fakt hnus. Držím palce, HANNA, ať to brácha a celá rodina dáte...
    SM3
    SM3 --- ---
    FRKOLKA: Prvotně se dá asi zkusit, nějaká míra pití za podmínky, že bude fungovat - nedělat bordel, starat se o sebe, platit nájem, vařit si apod.
    Pokud toto nedodrží přijde nulá tolerance - dává to pak k dobru argumentaci, že šanci dostal a zároven to „uhasí“ takové ty klasické kecy, že může chlastat a normálně fungovat, což se na začátku asi úplně dařit nebude a sám uvidí, že to nejde, to že si to nebude, alespoň na začátku, nejspíš připouštět je věc druhá...
    FRKOLKA
    FRKOLKA --- ---
    SM3: Jaká je ta hranice střízlivosti? Jedno pivo, 2, 5 nebo 10? Nebo vůbec nic? Domníval bych se, že jakýkoliv povolený limit bude mít za následek postupnou erozi původního požadavku a za pár měsíců se to dostane na výchozí pozici. A v případě nulové tolerance bych tipoval, že to jednou stranou bude nepřijatelné už od začátku a rovnalo by se ty se vyhození z domu.

    Ale možná to zbytečně komplikuji a bude stačit určení míry opilosti pohledem. Jen si myslím, že opilec a dozor se neshodnou.
    TRISMEGISTOS
    TRISMEGISTOS --- ---
    HANNA: Ahoj, dobře to shrnul SM3: . Jasná pravidla jsou důležitá. Současně je důležité ta pravidla a výtky oddělit od celkového přístupu k bratrovi.

    Co tím chci říct, mělo by být zřejmé, že to, co vám dělá starosti a co nemůžete akceptovat, je jeho pití a jeho chování potom, co se napije. Současně ale dál akceptujete a máte rádi jeho samotného. Tzn. neodsuzujete jeho jako osobu, potřebujete jenom změnu konkrétního chování, které vám vadí a komplikuje vám život.

    Někdy lidé sklouzávají k tomu, že za pití schovají celého člověka, ten se pak cítí odmítaný celý a intervence nepomáhá, protože nastupujou různý obranný mechanismy. V praxi to pak vypadá tak, že jasně vymezíte, jaký chování je pro vás nepřijatelný a zároveň zdůrazníte, jaký jeho běžný chování máte rádi a je ok.

    Chce to teda chválit a děkovat i za běžný věci, třeba že přišel domů střízlivej, že si s váma hezky popovídal, že pro vás něco udělal a tak. Samozřejmě s nějakym respektem. S třicetiletym chlapem nebudete mluvit jako s dítětem a chválit ho za to, že si vyčistil zuby nebo že ušel tři kroky aniž by spadnul na hubu. Často je taky dobrý zdůrazňovat věci z minulosti, co vám vlastně dneska schází. Třeba že jste si dřív víc povídali, jezdili na výlety, společně obědvali nebo cokoliv co jste na společnym vztahu měli (a pořád máte) rádi.

    Člověk pak prostě snáz oddělí sebe sama od svýho pití a uvědomí si, že kromě toho ještě zbývá řada projevů osobnosti, který jsou ok a je fajn si je zachovat a prohlubovat.
    XINDL
    XINDL --- ---
    HANNA: já bych ještě doporučil, aby si tvoji rodiče zašli do nějaké adiktologické služby. Řeknou jim tam sice víceméně to stejné, jako čteš tady na nyxu, někdy je ale dobré, když to ti lidi slyší od cizího (resp. od odborníka/adiktologa/...). Někdy i sami tuší, co mají udělat, jen si to potřebujou někde ověřit.

    A tobě bych doporučil, aby ses zaměřila na sebe. Rodiče podpoř v tom, aby si pro sebe našli případně péči v podobě poradenství pro rodinné příslušníky a ty se věnuj svému životu, máš dítě, zkušenosti s úzkostmi. Takže primárně zajišťuj bezpečí sobě a svoji rodině.
    SM3
    SM3 --- ---
    HANNA: Nastavit jasná pravidla z kterých nesmíte za žádných okolností cuknout. Domů může jen střízlivý, začne platit nájem rodičům a nakupovat si jídlo apod. - nejde ani tak o prachy jako o nějaký režim, na který si musí zvyknout...
    Pokud přijde ožralý nepustit ho do domů, pokud bude dělat bordel, zavolat fizli, třeba ho záchytka probere, když to párkrát nepomůže, tak vyměnit zámky - bude dělat bordel - fízlové/záchytka.
    V lepším případě mu to docvakne nebo udělá nějaký průser a nařídí se mu léčba, což by nemuselo být na škodu.
    Vzhledem k tomu, že už to s ním nějakou dobu evidentně řešíte, tak zapomeňte na nějake promlouvání do duše a jeho sliby, k ničemu to nepovede, jen ke zklamání, je to jen ztráta času a energie.
    Sednout si s ním a bez keců okolo nastavit tvrdá pravidla, šanci na nápravu má.
    Pokud to rodičům bude připadat tvrdé, tak jim vysvětli, že je to pro jeho dobro, než se někde uchlastá, někam spadne/skočí, napadne rodiče apod.
    KEB
    KEB --- ---
    MOODYCAT: hmmm v podstatě to samé co jsem napsal já, bohužel
    MOODYCAT
    MOODYCAT --- ---
    HANNA: Apelovala bych na rodice. Lhani a vecne slibovani je prirozenou soucasti zivota alkoholika (zazila jsem, opakovane, vcetne ozraleckych scen na ulici, valeni se v metru po zemi, demolovani zarizeni meho bytu apod...nasledovano sliby a potom nekonecmy opakovankm stejneho chovani). Ja vim, ze rodice svoje dite milujou za kazdou cenu, ale tim, ze mu to tolerujou, predevsim nepomahaji jemu.
    Vyrazit z domu, jednoznacne. Dal at si dela, co chce, ale at nenici zivot ostatnim. Je to jedine reseni.
    KEB
    KEB --- ---
    HANNA: těžko ti radit. Pokud nechce sám se svým chlastanim něco dělat. Ano je to alkoholismus říkat tomu problém je zbytečný eufemismus.

    Možná b mohla zafungovat nátlakovka. Vožralý ho nepustit Do baráku zavolat cajty ať si pospí na záchytce. Třeba se mu rozsvítí v palici, ale spíš ne. No a co se týče rodičů, tak je to IMHO jen otázka času než k nějakému pruseru dojde.

    Jo a jestli má dluhy, tak ať si rodiče dávají pozor na doklady ať si na ně nevezmu nějakou pujcku nebo něco podobného.

    Ale jak z toho ven ti neporadím, dokud nechce sám tak to jde jen velmi obtížně...
    HANNA
    HANNA --- ---
    zdravím všechny, ráda bych vás poprosila o radu/tip/pomoc v souvislosti s naší rodinnou situací.
    můj bratr (30 let) se podle mně dostupných informací propil do alkoholismu/problému s alkoholem. dlouhou dobu žil u rodičů, k nimž se nyní po kratší době spolubydlení s kamarádem, které skončilo právě kvůli konfliktům v opilosti a zničení části společného vybavení, vrátil. situace začíná být neúnosná - nereaguje na naše intervence, absolutně nezvládá své chování ani péči o sebe, má dluhy, chodí domů namol a rodiče stresuje. dřív jsem si myslela, že rodiče ohledně jeho pití spíš přehánějí; stížnosti na to, jak pár dní nepřišel domů a nedal o sobě vědět, jsem brala jako hysterii naší hyperprotektivní matky. až časem mi došlo, že je to zřejmě komplexnější problém, kdy nedokáže přijmout zodpovědnost sám za sebe už jen tím, že by se vystěhoval z mamahotelu. teď tvrdí, že si bydlení shání, ale nemyslím, že je to pravda a že by se vůbec teď o sebe dokázal postarat. rodiče to bohužel zároveň bagatelizují, protože odmítají přistoupit na jakýkoli nátlak, vyhodit ho z bytu apod. své pití bratr nedokázal omezit ani v průběhu minulého roku, kdy náš otec vážně onemocněl, což byl pro mě definitivní důkaz, že se o žádné přehánění nejedná a prostě je alkoholik/má problém s alkoholem.
    teď mi jde o to, co můžu dělat, resp. můžu vůbec něco dělat, není lepší držet si od toho spíš odstup? mám půlroční dítě, sama jsem měla problémy s úzkostmi a panickými atakami a toto mi opravdu na klidu nepřidává. chápu, že ve vztahu k bratrovi neudělám nic, pokud sám nebude chtít své pití řešit. pomoc jsem mu samozřejmě i tak opakovaně nabízela. ale co rodiče, mám na ně důrazněji apelovat, ať bratra co nejrychleji dostanou z bytu, ačkoli vím, že "na ulici" ho nikdy nevyhodí, nebo opravdu stojím mimo hlavní problém a je to jejich věc? je mi jich hrozně líto, přála bych jim klidný důchod. samozřejmě bojuji i se strachem, že dojde k nějaké nehodě, tragédii, že si bratr něco udělá...
    předem díky za váš čas.
    KEB
    KEB --- ---
    HOFFMI: Tady tímhle posledním odstavcem zde
    TEKKIT: Ti chce taktně naznačit že jsi na nejlepší cestě do sraček a měl bys přemýšlet nad ruční brzdou
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    HOFFMI: dokud je to "kocovina po několikadenním pití" tak je to ještě v pohodě. Tohle jsem vždycky bral jako takovou "daň" za zábavu (pár dní nemyslíš na nic, no tak zato pak 48 hodin myslíš "na všechno":))

    Horší je level 2 kdy tohle máš i po jednodenní kalbě, což ani na tvý poměry nebyla ani nějaká extra jízda. To si pak člověk (nezkušenej:)) klade otázku "když nikde nevyvádíš ani nemáš okno, tak proč tahle hrůza"?

    Pak máš level 3 kdy i po konzumaci relativně malého množství alkoholu, máš "rozesraný" spánek minimálně na jednu noc. Proč myslíš že vidíš alkoholiky jak postávají na nonstop benzínce už v 5 ráno?:) (celou noc nespali a vědí že to ani nemá smysl zkoušet)

    To co popisuješ jsou prostě progresivní abstinenční příznaky (já bych to řekl takhle: tělu chybí alkohol a tak se ho prostě dožaduje). To je i nepřímá odpověď na tvou otázku "znáte to někdo?":) Odpovím za ostatní - tady asi každej:)
    JVCNC
    JVCNC --- ---
    HOFFMI: ja to mel cca nekdy v 25 letech, chlastal jsem tehdy hodne i dost hulil, bylo to takove vydeseni z usinani. Zacal jsem vlastne jen citit telo jak se pripravuje na spanek tesne pred spankem, coz jsem do te doby neznal a to me k smrti desilo. Do te doby napred usinala hlava a telo az pak. Citim to porad, dlouho me to uz nedesi, jen vim, ze uz konecne zabiram a usnu a taky prisli horsi stavy a tohle se stalo docela i prijemnym.
    IF_
    IF_ --- ---
    HOFFMI: Myslim, ze tohle zna vice ci mene vetsina alkoholiku pri abstaku.
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    HOFFMI: Jo tak pokud je člověk normálně úzkostnej, tak v absťáku je ten sympatikus přehrocenej a přesně tohle se děje, konstantně na hranici paniky, kolikrát je právě tohle ve spojení s minerálovym rozvratem a vysokym tlakem u alkáčů fakt nebezpečný a na místě jsou právě ty benza. Tenhle stav je taky jedna z věcí, která pak přispívá k případnýmu deliriu. Ale při těch dlouhejch absťácích z benz třeba po x letym užívání maj lidi tenhle stav třeba rok v kuse... dá se to přežít, ale je to boj.
    Klasický panický ataky jsou na prd, ale jak se člověk naučí, že to neni smrtelný a dřív či později to musí pominout, je to lepší. A touhle expozicí se to pak obrousí a není to tak hrozný, třeba na těch pohovorech. Pomáhá mi se napít, někdy chodit a někdy tu úzkost přiznat, on jí má do určitý míry každej, je to součástí našeho "pralesního dědictví" a úplně se toho zbavit nejde, ale dá se k tomu jinak přistupovat. Klasická KBT psychoterapie nabízí celkem dobrý a rychlý techniky.
    HOFFMI
    HOFFMI --- ---
    A tydlencty panicky ataky taky nic príma vec. Clovek ze sebe musi vymacknout maximum na nakym pohovoru prijimacim napr a pritom no....brrr, obratme radsi list
    HOFFMI
    HOFFMI --- ---
    Nejhnusnejsi je ten tlak na hrudi a to lekani. Jsem myslel, ze se zblaznim. Kocovina po nekolikadennim lití. Snazil jsem usnout, kdesi na roadtripu v Australii v lokalnim pensionu. Ta nervova soustava byla asi tak pocuchana, ze jakmile jsem jakoby upadal do spanku, tak ani nemusel šteknout venku pes, nebo neco cvaknout a lekačka jako prase a buseni srdce atd, jak kdyz na cloveka nekdo total bafne. A znova a znova. Na zblazneni. Jsem myslel, ze mi fakt hrabne. Znate to nekdo?
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    MATHESIK: Já mám jinak úzkostnou a depresivní poruchu ofiko v diagnoze, ale myslim, že by ji dostal prakticky každej introvert mýho typu. Časem se to dá řešit pomocí psychoterapie i bez chlastu, případně přechodně SSRI antidepresivama. V krajnim případě jednorázově benzáky, ale jinak to je asi ještě horší a nebezpečnější řešení než chlast. První, co Ti ale řeknou je, že první musíš řešit závislost a až pak se řeší další poruchy. Jednak potřebuješ odfiltrovat, co je způsobený přímo chlastem a druhak se moc nedá pracovat s čimkoliv, dokud je tam ta závislostní dynamika.
    WOTAR
    WOTAR --- ---
    HOFFMI: Jojo taky jsem se postupem času dopracoval k totálně schíza kocovinám, kdy jsem nervozně přecházel po bytě a byl připravenej vyrazit na pohotovost. Kromě staří - a tudíž toho, že pro tělo je to pak skutečně otrava alkoholem a hůř se z toho vyhrabává (+ rozhozený minerály apod.) je faktor i to, že se si člověk prostě vypracuje jistou formu absťáku. Ta kombinace pak dělá fest úzkostný stavy. A to že jde hlavně o psychiku a absťák jsem si potvrdil tim, že mi na to celkem spolehlivě pomáhaly benzáky, někdy i brufen. Tohle mi začínalo po 20, do 20 ok. Ostatně většina lidí potvrdí, že v mládí byly z kocoviny za chvilku venku, ale ve 30ti se člověk už často léčí pár dnů... Jsem jinak stejnej typ jako Ty, lehká sociální fobie, introvert, takže alkohol byl jako sociální lubrikant jasná volba, zvlášť když jsem viděl stejný použití od malička u otce. Až později se z toho stala i forma sebedestrukce a to pak vedlo k alkoholismu.
    HOFFMI
    HOFFMI --- ---
    Ahoj, hele myslim si, ze uzkostnou poruchu uplne nemam, ale od malicka jsem byl vzdycky takovej nervak/stresar a uplne nerad se seznamuju s novejma lidma a proste jsem stydlivej. No takze chlast uplne vynikajici odbouravac ze ano. Ale obracene, teda v kocovinach to pusobi praveze na to, ze jsem mnohem vic vystreslej. A ted uz je to lepsi teda, jde o okolnosti, ze je vsechno v mym zivote tak nak napohodu ted, ale par let co jsem zil v zahranici, jsem si prosel jako uzkostma docela prisnejma bych rekl. Hlavne jsem nevedel, co to je a myslel jsem si, ze mi je neco fyzicky a pritomsi to jenom haluzis v hlave. No a hodne jsme chlastali a ty kocoviny po par dnech v lihu hrozny. Uplne umiram pomoc, nemuzu dejchat, motacka hlavy, skoro haldy, lekani, nespani, uplne jsem se bal na nekoho mluvit atd. Kompenzoval jsem to sportem a jógou, protoze pit jsem opravdu prestat nechtel a strasne me to bavilo. No a samozrejme jediny co na to pomaha je zase chlast anebo benzaček. Humus. Uz to fakt nechci. Takze jako kdyz bych ted prokalil par dnu, tak tam ten nabeh bude urcite, ale uplne to nenajede snad.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam