WOTAR: Pane Höschle, Váš osekaný, přesto kultivovaný projev a věcné názory k vyřčeným problémům nás ostatních 'lůzrů' (no offence) shledávám už poněkolikáté velmi trefné a výstižné. Poklona, klobouk atakdál. Seš fakt dobrej ;)

Nicméně jsem tu zas po čase, abych se svěřil. Minule, před lety, když už jsem byl na cestě a začal tady sdílet své poznatky, mi to, možná, svým způsobem, pomohlo; skoro tři roky jsem byl clean (poslouchám teď znovu Depešáky).
Poslední dva, tři roky, se to u mě postupně lámalo, úplně se to zlomilo, znovu, někdy před rokem, právě teď je to minimálně, co já vím - od dubna někdy, kdy jsem měl možná dva, tři střízlivé dny. Každý den, v závěru, než vytuhnu, vyslopu půl litru až litr tvrdého nebo dva a více litrů vína (aktuálně tři a půl, od rána).
Nemůžu se odrazit. Zatím pořád funguju, ale něco brzo odejde.
Veřejně se tady k tomu přiznávám a znovu zkouším, co už mi jednou (možná) pomohlo. V poradně to se mnou po roce zabalili.
Nevidím už moc neději se z toho vyhrabat, popravdě.
Možná třeba stud z toho, že to sem napíšu (a pak nejspíš smažu, jakmile vystřízlivím), mě donutí vzít situaci zase nějak znova do svých rukou.
Nebo taky ne a jen se ztrapním a znemožním...
Prdlajs stud, to už nefunguje. Nevím, zkouším.

Poslední nové příspěvky jsem nečetl, páč momentálně cítím potřebu víc mluvit než naslouchat, pardon.

WOTAR: to s tim nechtit a chtit byt sam sebou na me sedi az strasidelne. Nejhorsi je vzdycky ten prechod z opileho do strizliveho a naopak, kdy sam vlastne nevim co je to byt sam sebou a kdy si rikam ze takovy vlastne ja nejsem (plati pro oba dva prechody). Za ta leta co piju uz znam dobre obe dve "ja".

THEMAKARESH: No třeba dle Gabora Matého je právě ten deficit ve vztazích (ale zejména v tom sama k sobě a tom prapůvodním s rodiči) důvodem, proč mají závislí tu neukojitelnou touhu záplatovat to co jim chybí tou drogou. Většinou si pak vybírají (jako všichni ostatní) partnera, který jim umožňuje ty vztahy opakovat (tedy vzniká závislý vztah). Věci jako genetika hrají nějakou roli, ale podle mě spíš minoritní (u většiny případů). Potřeba semedikace v nějaké těžké situaci většinou u ne-závislých lidí pomine s koncem té situace (jak ukázal ten pokus s potkany: osamocený potkan chlastal výhradně vodu s kokainem, potkan s výběhem a společností se kokainu zcela vyhýbal). Některý lidi tyhle nenaplněnosti kompenzujou jinym psychickym onemocněním, i psychozou, často se to kombinuje. Kierkegaard pěkně psal o fenoménu, který nazval Nemoc k smrti, která se projevuje dvěma póly - zoufale chtít být sám sebou a zoufale nechtít být sám sebou. V mym případě se projevovaly oboje najednou a chlast vlastně v různých fázích mého alkoholismu sloužil obou potřebám (nejdřív spíš chtít být sám sebou a pak nechtít).

Básnička o opilcovi:

Dvanáctá hodina odbila,
pořád čekám na toho debila.
Odešel na jedno k večeru,
si piš kámo, že se naseru.
Blíží se hodina čtvrtá,
debil se v zámku vrtá.
Oči jsou šejdrem, chůze je lichá,
předpověď na zítra:

domácnost tichá.

to jsem vůbec nevěděl!

Kytarista Slash je už patnáct let zcela střízlivý - Novinky.cz
https://www.novinky.cz/kultura/clanek/kytarista-slash-je-uz-patnact-let-zcela-strizlivy-40366275#source=hp&seq_no=9&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=g4uzL40igUU-202107151315&dop_id=40366275&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Kdo nechlastá, není Čech. Jak se dělá kampaň v alkoholickém ráji - Aktuálně.cz
https://nazory.aktualne.cz/komentare/kdo-nechlasta-neni-cech-jak-se-dela-kampan/r~8ac618aedf0c11eb98380cc47ab5f122/

a dole je i relativně nový video DVTV

Na margo toho co mi alkohol vzal a dal... dal mi asi 27 kg naviac, pár sliziakov do mojho okolia co sa tvaria ako moji kamarati no a to bozie uvolnenie. Ked som napätý tak si vecer nalejem biele vino a starosti ustupia.

Vzal: Hlavne cas. Som majster sveta v mrhani casu a k tomu este 2x tyzdenne triezviem (rozumej stracam den zo zivota) Uz roky rokúce. Neodpustitelne. Samozrejme obrovsku kopu penazi, niekolko prijemnych pracovnych pozicii, nejake penazenjy, doklady, telefony... Asi aj dusevne zdravie, ktovie. Sebaúctu. Tu radsej skoncim, lebo ten post nebude mat koniec... Ale je toho násobne viac.

MISSDNB: Toto do topicu: "To, co závidíte vy večer jim (alkoholové opojení), budou zítra závidět oni vám (čistá hlava)."

ZABAKOVA: To všechno podporuje moje tvrzení, že jde jen o to, nějakým způsobem přimět mozek, aby se cítil šťastný. Chce to, ty příspěvky pořádně číst.

CLOWNZEPPA: Účel je, rozmnožit se a předat dál geny svoje nebo pomoct svýmu druhu v dalším množení. Každým nádechem se vlastně zabíjíš, protože kyslík sám o sobě je velmi agresivní oxidační činidlo, ale právě proto je taky dobrým donorem elektronů pro metabolické pochody, ale taky jak z něho odebíráš ty elektrony, tak tě postupně čím dál tím víc kurví, až nakonec umřeš (společně s hromadou dalších věcí, které tě ničí, samozřejmě). Takže poškozování není zase tak nic výjimečného. Už si slyšel o chlastajících slonech nebo opicích, který se naderou nakvašeným ovocem a cíleně pak nakvašené ovoce vyhledávají?

Ono to možná vypadá trochu jako zlehčování té problematiky, ale tak to není vůbec myšleno. Spíš vycházím až z takový tý Nietzscheho pozice, že je nejdřív nutný, uvědomit si bezvýznamnost a marnost všeho našeho počínání a právě na základě tohoto poznání se můžu pokusit být takovým člověk, jakým si myslím, že bych chtěl být já sám.

Jenže pak přišel vědec Bruce Alexander s jiným experimentem. Vytvořil krysí park, prolézačky, balonky, byly tam i další krysy, mohly mít sex. A najednou se to obrátilo. Krysy vyzkoušely drogu, ale nepropadly jí. Závislost nezpůsobuje droga, ale klec a izolace.https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/zavislost-na-alkoholu-terapie-lecba-stres-edmund-wittmann.A181103_123142_xman-rozhovory_fro

THEMAKARESH: no opice:)ale je ten pokus s krysami...krysy,co nebyly deprivované...a měly v kapatku herák ale měli pěkněj výběh a kamarády se nestaly zavislimy,a krysy deprivanti v ošklivým výběhu měly herák rady nebo koks..teď nvm

THEMAKARESH: Ano. Ale záleží na účelu. Zabíjet se není přirozené.

KONZUM23: To nic nemění na tom, že se sjíždějí, po pravdě je úplně jedno čím, a i když se sjíždíš tím, že měníš množství kyslíku zplodin metabolismu v krvi, ten mozek dostane damage, že je ten damage menší než u chlastu nebo něčeho jiného? No a, to nic nemění na tvrzení, že se ty lidi sjíždějí. To je naprostá blbost s těmi hormony a staletími, jak tohle chceš dokázat? Osobní názor? :-D Ten individualismus je v tomhle hrozně pomýlenej. Ty vole je nás osm miliard a stejně máme všichni tolik společných znaků, že i ty nejvíc vzhledově odlišní jedinci s opačnými haploidními buňkami zvládnou společně počít potomka, pokud teda už nejsou moc poškozený. Stejně jako spousta lidí chlastá a není tím vůbec nijak výjimečná, není, alkáčů jsou plný baráky, ulice, města a lesy. Všichni jsme si podobní víc, než si chceme připustit a nikdo ve skutečnosti není výjimečnej. To je jenom iluze, abychom chtěli žít a rozsévali dál svý geny.

Ještě bych k tomu výčtu, co dělá lidi šťastný přihodil kvalitní mezilidský vztahy, ale ty stojí spoustu sil, musí se na nich makat a je to běh na dlouho trať, kdy výsledek není předem zaručen, že se povede. Takže lidi raději skočí na ty rychlejší a na první pohled lákavější řešení, jako je třeba chlast, že je to cesta do pekel, to přece víme...

KONZUM23: Jenže ono to takhle jednoduchý bohužel je. Mozek je chemická továrna, která se dá různýma dalšíma chemkama ovlivnit a tím vlastně vytváříš svou psýché, tím co ti na mozek zrovna působí. A ty potřebuješ, aby se ti vyplavovaly hormony, který ti budou dávat pocit spokojenosti. A na to jsou ty tři uvedený činnosti nejlepší. Proto jsou drtivé většině lidstva společné, protože chceš být šťastný. To není nic světoborného. A tématiku to nezlehčuje, tady snad každej chápe, že když se dostane do tohoto auditka, tak to s tím hledáním štěstí pomocí omamných látek trochu přehání. Se koukni na tlusťochy, co žerou hodně čokolády, to jsou taky vlastně feťáci, žerou, aby byli šťastní a když nemají svojí dávku taky vyšilují.

CLOWNZEPPA: Ale prd, vyndavat se je naprosto nejpřirozenější věc jakou můžeš dělat. To si nenamlouvej opak. Jsou tři základní činnosti, který jsou lidstvu společný přes všechny generace a kulturní rozdíly, a to je, zašukat si, nažrat se a něčím se sjet. Jen je to různě učesaný do nejrůznějších forem podle prostředí, tradic, náboženství a mnoha dalších faktorů. A u mnoha dalších druhů zvířat se s tím setkáš taky. Jenom holt někdo má tu touhu se sjíždět moc velkou a nedokáže jí ovládat.

Rád bych si odpověděl na mnou položenou otázku též. Viz, co mi ten cynickej kujon alkohol, respektive vztah s nim dal a vzal. Akcentoval hodně chuť tvořit, žít, jít proti proudu, nezměrnou a nevýslovnou zábavu, situace takové, že to prostě nevymyslíš a naučil ohromné sebereflexi, stavům takovým, že jsem míval pocit, že přežiju cokoli, když zvládnu přežít ty neskutečný anabáze do stavu vystřízlivění a mnoho dalšího, ale v mé hrubé nevědomosti si za to vzal mnohem víc. Málem jsem přišel o ruku. Nebýt mého kamaráda tak zřejmě o život v ten moment. Vzal mi plíživě vítr z plachet. Chápej sebevědomí. Ať už šlo o to něco dostudovat, jít za svými sny. Několikrát dobrou práci. Sebeúctu. A hlavně to pro mě nejklíčovější. Ne vyloženě vzal, ale v rámci nálepky a starejch kotrmelců. Narušil vztahy s některými lidmi, která mám upřímně a od srdce rád. Holt reputace je křehká věc. Bejvávala to sranda, ale co si budeme nalhávat. Známka punku je sympatická do 25...Já jsem to své vnitřní dítě bez jakéhokoli racionálního dozoru nechal až příliš dlouho. A po 30. zimě života známka punku je spíš tristní a ty dopady jsou fatální zcela komplexně. Takže se těm lidem nedivím. Na druhou stranu věřím, že člověk se může změnit. Ve smyslu takovém, že se spíše vrátí sám k sobě. Rozvzpomene si na svou přirozenost. A přirozené není se vyndavat, ale naopak. Když tak nad tím retrospektivně přemýšlím. Ono do doby, kdy jsem zapíjel radost to bylo úsměvné a docela fajn. Než jsem tím začal něco lepit, ventilovat. A vidím to u mnohých náruživých uživatelů. Je to vlastně to nejškodlivější užívání alkoholu. To sebemedikační, že se mi např. spustí deprese a já si to hojím stupidně depresogenem jménem alkohol. Pak už je to vlastně breakdance na tenkým ledě a člověk ač to intuitivně cítí. Kouká jak péro z gauče, že ho to semele. V tom je ta moc toho chlastu a schopnost loutkoherectví, že to prostě víš, ale přes to jdeš proti sobě udivující. Prostě to víš, že je to špatně, ale stejně to děláš. Ztrácíš obstojně zdravý vztah a úctu k sobě a sebedestrukce nabírá na otáčkách. Ač je to opravdu individuální. Tohle věřím, že je společné. Je dobré si uvědomit, že když se tedy dostanu na tenhle led. Tak nemůžu vyhrát. Nejde to. V tomhle dost pomůže zpětná vazba od lidí, co člověk má rád a důvěra. Ta dokáže zázraky. Je důležité, když vám někdo pro vás důležitý věří. Zažil jsem to, že jsem měl pocit, že už mi nevěří nikdo a nic horšího jsem nezažil. Přirozeně si člověk váží čehokoli až když to nemá. O to víc si vážím důvěry od lidí, které mám rád a i přes všechny mé kotrmelce mi věří. Moc jich nezbylo, ale jsem rád za každého. Vztahy jsou pro mě alfa a omega života a když nemám zdravý a upřímný vztah k sobě. Je pošetilé se domnívat, že ho budu mít s někým jiným. Ty rovnice jsou vcelku jasné. Alkohol mi taky dal moc pěkný bonus a to ve formě panických atak. Spíš jsem k tomu ty dispozice měl, ale on je ochotně urychlil a naservíroval mi to dost zákeřně. Suma sumárum. Vždy Ti vezme víc než dá. Vezme Ti život, když to nepochopíš...Abstinenci zdar pokojní Bojovníci a Bojovnice....