KBN: z chlastu v tehotenstvi muzou vznikat ruzna poskozeni, znam cloveka ktery je skoro slepy udajne kuli tomu ze matka v tehotenstvi chlastala

Hele kámoš barman, chodí mu do podniku jedná těhotná holka, dřív ji nalival, páč to nebylo poznat, teď už to vidět je a samozřejmě nic. Ale občas se tam s kýmsi objeví už prostě nalitá něco řešit a dává si teda nealko před ním. Jak se na tohle dívá policie nebo dá se to nějak řešit? Evidentně to osoba nějak nedává. Jako já chápu,že není zločin kalit v těhotenství. Ale neřešili jste něco takovýho? Jen sonduju.

Jo domecky, PLB znam pomerne duverne, vzdy si vzpomenu jak jsem si rikal "to je v pohode top zvladam vlastne netusim co se da nezvladat" zatimco jsem mel stazene hrdlo tak ze jsem se zcelůa realne dusil, jen jsem to nechapal. Chodil jsem tam na navstevu, I mistni psychyatricka si me pozvala na "koberecek" jak ze to pry zvladam. nemel jsem nejmensi tuseni o cem to chce kurva mluvit, jen jestli ze jsem 0K,, jasne, jdu pryc a dusim se.

to jsedm jenn konzumoval, ay potom jsem zacal pit, the "pit"

velice dlouho jsem nechapal termin "litr vodky denne a zadny problem"
prece neni mozne vypit litr a vice vodky denne a fungovat.

och, po pul roce co jsem doslova neexistoval, taky dosly prachy, problem byl na litru vodky denne zustat.

Byly chvile kdy jsem v hlave nemel nic jineho nez "do blazince", ztracel jsem na hmotnosti rychlosti 1kg/den, po mesici vypadate strasne ale cititite se skvele, ale dosly prachy, do prace jsem nikdy moc nechodil, i tak to zacal byt problem.

semtam nejaky ten zanet, obcas rande, ktere me ponorilo do silenstvi jeste hloubeji, shitload of traumticke zazitky, znasilneni jeste tehdy (je jedno jak kdo je tvrdak, tohle se podepise), zacnete hledat ego, motivaci k tomu otevrit oci.

long story short,
zacal jsem hledat puvod silenstvi a pil dal. a taky jsem se na to vysral, nejsem schopen prestat pit a nejsem schopen, oh fuck, vsechno zvladnu sam, zabydlel jsem se v pekle, nehodlam vystoupit, nemam kam, nikde me nikdo a nic neceka a v tom silenstvi, to jak prekonavam akutni nedostatek serotoninu a slova "delej, zabij se hned ted nebud srab" k tem si koupim dalsi pivo. Tohle je realne peklo, nevyslovne a nevyslovitelne utrpeni.

Ta temnota! a blabla bla.

jen jsem chtel rict ze, kdzbz snad nekdo mel pocit, ze To uz jen doleju. Mohu mu byt pruvodcem. Fandim kazdemu kdo nejen ze prestal, predevsim tem kteri maji proc prestat.

CLOWNZEPPA: jj, domecky 31 a 18 jsem prosel take cca pred 8 lety... vseobecny pocit mam z toho ted priblizne stejny, ale priznal jsem si, ze bez tech vsech pro a proti z domecku 31 a 18 bych nikdy neprestal pit...
pro budouci zivot neuveritelna zkusenost... a to ti rikam jako byvaly 3x za sebou zvoleny predseda komunity!:)))
at ti to vydrzi!!!

Tak ja zase po nejakem case hlasim, ze dnes je to presne dva roky, co jsem nepozrela ani kapku alkoholu. Vcera jsem, hnana touto skutecnosti, tak nejak bilancovala a musim rict, ze jsem se uplne vnitrne tetelila nad tim, jak skvele se citim a jak moc jsem se za ty dva roky poznala. Jasne, ze kdyz vidim lidi na trave na dece v jarnim slunci, jak popijeji, tak si rikam, jaka by to byla parada lezet na dece a dat si taky drink, ale pak si vzpomenu na ty nasledky druhy den a vratim se opet k tomu, ze to uz do meho zivota nepatri, ze uz jsem to jenom ja sama za sebe a ze to je vlastne daleko lepsi. Dokazu si uzit dany okamzik bez nejakeho pribarvovani. Zkratka zivot je fajn a kdyz to sectu a podtrhnu, tak pitim alkoholu jsem vlastne sama sobe jen hazela klacky pod nohy. :)

CLOWNZEPPA: super. treba ti to prijde divny, ale udelalo mi to obrovskou radost.. zvaz dolecovak. drzim palce

TRUPEEK: to nejdulezitejsi (klíč) je v nas .. je treba se vnitrne rozhodnout .. nikdo to za nas neudela

THEMAKARESH: Díky za podporu a reakci. Jo, určitě jsem závislý na alkoholu jako takovém, dost často jsem se už od odpoledne těšil až půjdu z práce na pivo, což jsem časem identifikoval jako bažení. S tím tvrdým jsem to neměl o kvantitě. U mě to bylo spíš tak, že jsem neměl čas někde vysedávat x hodin a tak když byla příležitost, vetšinou jsem tam poslal 3 dvanáctky a dva panáky, měl jsem svoji dávku pod kůží, ale nebylo to moc znát a mohl jsem tvrdit, že jsem si dal dvě piva. K tomu se ale začali opakovat úlety, že když jsem někam šel na delší dobu, začal jsem pít normálně pivo, ale dřív nebo později jsem si dal panáka a pak už to jelo v té frekvenci, jako při nedostatku času. Následky byly, okna, úrazy a samozřejmě opakovaně nedodržené sliby, že tentokrát to uhlídám. V něděli byl ten poslední po kterém jsem se rozhodl pro léčbu.

TRUPEEK: Přeju hodně sil. Jenom bych dodal, že tu závislost nemáš na tvrdém alkoholu, ale na alkoholu obecně. Chlastat tvrdej se začíná obvykle v pokročilejším stádiu alkoholismu, jak ti roste tolerance na vychlastané množství. Skrze tvrdej seš pak schopnej během kratší chvíle se dostat do požadovaný úrovně nalití. Jak to popisuješ, je to úplně typický. Taky se mi stane, když mě zachvátí relaps, že mám nejdřív jenom chuť na pivo. No, a najednou koukám, že uběhlo pár měsíců a místo několika piv tahám pár flašek tvrdýho.

Ahoj, včera jsem konečně dospěl k rozhodnutí přestat pít alkohol. Zároveň jsem se objednal do adiktologické ordinace u Apolináře, protože pokusy zvládat závislost sebekázní vždy po nějaké době selhali. Alkohol jsem pil od svých 17 let a vždy jsem ho bral jako skvělý prostředek, jak pořádně zapařit. Bohužel před devíti lety mě potkala údálost ze které jsem si odnesl postraumatickou stresovou poruchu. Už v té době jsem začal alkohol zneužívat k tlumení rozjitřené psychiky, začal jsem se svými psychickými problémy léčit u velmi dobré psychiatričky a bral zhruba rok medikaci. Vše se postupně zlepšilo a i alkohol jsem užíval velmi sřídmě. Po zhruba dvou a půl letech jsem měl pocit, že už je vše v pořádku a po dohodě jsme léčbu ukončili. Začal jsem se vracet do normálního života a občas zapařil, ale nic hrozného. Časem jsem si našel nový vztah a založil novou rodinu. Byl jsem štastný. Bohužel moje nedořešená minulost se stále vracela zasahovala i do nového vztahu. Do toho velké finanční starosti, ke kterým se přidalo i to že když to sečtu, tak táhnu domácnost a děti finančně skoro sám již 12 let. Neustále jsem z toho byl ve stresu. Již před covidem jsem začal chodit pravidelně skoro každý den cestou z práce na dvě piva a zdržel jsem se cca půl hodiny. To mě uklidňovalo a omlouval jsem si to jako odměnu a přepnutí z práce. Časem jsem začal ale přidávat tvrdý alkohol, nejdřív hlavně když jsem šel někam večer na delší dobu. Nakonec už jsem skoro nešel na pivo, aniž bych si aspoň jednoho panáka dal a dělal jsem to i tajně. Před rokem jsem se opět vrátil k psychoterapii, protože jsem zjistil, že posttraumatická porucha není dořešena. To mi docela funguje. Bohužel jsem si mezi tím vypěstoval slušnou závislost na tvrdém alkoholu a to tak, že je tam silné nutkání, které nejsem přes veškeré sliby sobě i rodině schopen ovládnout a občas to dopadne nějakým excesem, kdy se zliju, mám okno a nevím, jak jsem se dostal domů. Není to o denním pití, ale o tom, že někam jdu, mám předsevzetí, že si dám pár piv a pojedu domů. Takhle se domluvím se ženou a pak to opakovaně poseru. Držel jsem poslední dva roky úspěšně suchý únor a potom vždy pil nějakou dobu velmi málo (rozumně), bohužel se to pak vždy znovu rozjede a dojde k dalším excesům.
Dlouho mi trvalo si přiznat, že závislý jsem, teď už to vím a chci se s tím poprat. Už jsem zvládl v životě hodně těžkých věcí a tuhle musím také.
Kvůli sobě a mé sebeúctě, kvůli dětem na kterých mi hodně záleží a kvůli, ženě která mi byla v těžkých chvílích oporou a já chci být pro ni.
Tahle skupina mi byla a je inspirací.
Občas se podělím o své postřehy, nebo si přijdu pro radu.

CLOWNZEPPA: drž se!