THEMAKARESH: brácha nastupoval před měsícem do Bohnic, cekacka byla 3 týdny, v červeným dvoře je půl roku

VOYAGER: Detox je top v rámci léčby.

VOYAGER: Na léčení přišlo hodně lidí nalitejch, v Kroměříži to museli vychodit, než je vzali, jindě Tě berou hned. Na nikoho se za to nedívali jinak, koneckonců jdeš na léčení, protože nejsi schopnej přestat a v zásadě všichni pacienti v tý situaci byli. Personál taky už viděl leccos. Takže rozhodně lepší přijít na léčení na nečem, než vůbec. Mluvíš z vlastní zkušenosti nebo odkud to máš?

THEMAKARESH: To stigma Bohnic je předsudek a kdybych mu neuvěřil. Ušetřil jsem si spousta času a nesmyslů. I když to vypadá, že se tam zastavil čas. Je tam dobrej team terapeutů. A taky tam probíhá nějaká proměna jak to tam je dnes a bylo dříve. Ale buď trpělivý. A absurdity i to, co v tobě úplně nerozenuje ber s rezervou. To jak tě to tam ze začátku vcelku sere se mění k lepšímu a člověk se adaptuje a to je znát. Byl jsem ten, co podepisoval reverzy a pak je sám jiným rozmlouval. Víc mě sraly a demotivovaly někteří pacienti, u kterých jsem nechápal proč tam jsou. Ale jsou tam i fajn lidi a na ty se soustřeď a to tě bude chránit a dávat ti postupně smysl tam být. Ono mnohé, co mě tam sralo a bral to jako že jsou vlastně mimo mísu mi zpětně dává smysl a až dnes chápu, že většina z personálu vycházela z nějaké zkušenosti a bylo snadné je nevnímat jako ty, co mi mají něco předat. Ale ač budeš mít občas pocit, že to nedává smysl. O to víc pak budeš překvapen, jak moc velký smysl to mělo a ty sis měl něco uvědomit. Ale v ten moment to nebylo možné a to byl možná i jejich záměr. Hledej na tom to dobré. Spolupracuj a když narazíš na dobrý lidi, kteří si ještě úplně neodpálily duši a zdravej rozum, který tam taky jsou. Nebude se ti chtít s určitou nadsázkou pryč ke konci. Našel jsem tam dobré přátelé a nelituji svého rozhodnutí. Bohnice nejsou tím, jak jsou mnohdy prezentovanè. Má to hodně nedostatků, ale jde především o to, že jakmile pochopíš, že ti chtějí pomoc a lépe než to prezentují to neumí a vychází z nějaké zkušenosti. Pak více budeš duchem tam. Což mi úplně proměnilo prožitek a vnímání toho všeho. A motivaci v léčbě. A největší zlom v tom prožitku byl pro mě to, že jsem si uvědomil, že jsem správně. Čemuž jsem se bránil a zbytečně si to tam dělal horší. Ten program je tam celodenní a když chytneš rytmus. Začneš cítit posun. Má to smysl.

COPS192:
CLOWNZEPPA: Díky za postřehy.

THEMAKARESH: A možná bych doporučoval tam přijít nakalenej a symbolicky se tak rozloučit s tím kým nejsem a nechci být, ale hlavně z toho důvodu, aby sis prošel detoxem a tvůj sebeklam a alkopýcha dostaly zaslouženě direkt. Protože to nechceš a může tě to zpětně dost motivovat a vidíš tam mnoho podobenství toho s čím si nevíš rady. A i defekty, které u chlastu a jeho schopnosti měnit strukturu mozku a chování jsou v pokročilejší fázi nevratné. A to taky nechceš a opět ti ti zpětně může pomoc až se bude ozývat a vábit tě svými kvality. A je to I pak velká změna, když usoudí, že jsi zralej na to jít dolů a být součástí komunity a moc příjemný jev, který na sobě tolik nepozoruješ je ten, že jak se dolů za tebou budou přidávat i ty, kteří na tom byli hůř než ty a působili, že tohle je konečná a jsou ztracený. Tak hodně z nich po překonání absťáku a toho, že začnou pravidelně jist v jistém smyslu rozkvětu a nevypadají jak z komparsu na Piráty z Karibiku. A z trosek a ignorantů se pak promění vcelku na lidi, kteří tam nahoře nebyli. A ta proměna je i zkouška toho zda li si něco pochopil. Což se u těch, co se nechtějí léčit dost vzácný a jakmile neberou ještě trochu formy. Tak mizí za branami domněleho blázince do blázince venku s pocitem svobody, kterou mu tam chtěli brát a nechápe, že už svobodný dávno není. Zvaž to no. Detox je dle mě užitečný warm up a zátěžovka pro ego, které mnohým už neslouží a je spojencem zavislosti a demonstruje se v té sebedestrukci každého alkoholika. Taky je dobrý si uvědomit či mít alespoň snahu si nějak uchopit fakt, že se jdeš tzv léčit, ale s něčím, co vyléčit neumí medicína, ale jen ty sám. Takže léčba je spíš takový výcvik jak se sebou umět žít a s tímhle bojovat tak, že s tím bojovat nejde, ale lze to umlčet a být zas sám sebou. Takže skutečná soutěž začíná po léčbě, kde už nemáš nikoho, kdo tě bude hlídat a snažit se ti pomoc. Pak je vše na tobě, protože ty máš žít svůj život. A jaký bude je tvá zodpovědnost, kterou většina závislých postupně ztrácí se svobodou a smyslem existence samotné. Hodně štěstí.

THEMAKARESH: Určitě je to o přístupu. Je tam hodně toho, co se ti nebude líbit a je jen na tobě zda si to budeš chtít znepříjemňovat a nebo něco odnést a hledat na tom to dobré či podlehneš svému egu a budeš se soustředit na to, co se ti nelíbí. A je to i štěstí na koho v léčbě narazíš. Zda li tam budou bouračky, které tam jsou spíš kvůli nabití formy nebo lidi, kteří to myslí aspoň trochu vážně. Bude tam obojí, a někteří jedinci umí člověka demotivovat a ještě více ho ujistit v tom, že tam mi nemůžou pomoc. Ale je to proces a ač to vypadá, že tě tam nechávají mimo program jen tak být. Sledují tvé chování a těch, kteří až příliš okatě ohrožují průběh léčby se umí velmi rychle zbavit. Je dobré mít na paměti, že jsi tam kvůli sobě a že ti chtějí pomoc. Těch výhrad proč tam nebýt bude ze začátku víc. A bude tam víc důvodů proč tam nebýt a možnost podepsat reverz bude lákavá stejně jako se zas napít. Spousta absurdit a některé sestry ti pocit, že tam už nebudeš ani minutu a že tam nepatříš budou dávat na podnose už při výdeji léků, kde se budeš cítit jak v lágru. Ale vše tohle můžeš vzít za jiný konec a dát nějakou sebedůležitost stranou a čerpat z toho pokoru, kterou každý závislý ztratil a učit se sebeovládání a nezapomínat proč tam jsi a to jsi jen Ty sám. Ten pocit ze všeho tam je nestálý a pak se časem stabilizuje a cítíš posun a dává ti větší smysl důvod proč tam jsi a že jsi správně. Není snadné si přiznat, že tam patříš, když se rozhlèdneš. Což je i nepřijmutí toho, že nebereš vážně svou závislost. A jakmile si to přiznáš. Pobyt tam je snesitelnější a ten čas se krátí a ta změna k lepšímu i přístup k tobě je jiný. Je tam matoucí a zrádné, že není problém tam najít víc toho, co mě sere než naopak, ale ty tam nejsi za odměnu a nejsou to lázně. Je to důsledek tvých rozhodnutí a nemoci, kterou sis sám vykrmil. Nebude ti tam nikdo foukat bebísko, ale můžeš si odnést leccos z toho čeho budeš součástí a uvědomit si to, co by ti jinde nedošlo. Přijmeš pak zodpovědnost, že ani ty některé sestry, který jsou fakt píče a dávají ti často důvody proč tam nebýt než naopak nejsou to proč tam jsi. A můžeš z nich čerpat Ty. A vlastně si uvědomit, že ona má problém a nevidí ho. Stejně jako si to měl ty a být píčou je možná i horší než být závislý:) Protože to nikde nelèčí a je lepší mít s ní spíš soucit a říct si, že jsi na tom vlastně ještě dobře, protože ona se z toho nevyspí a má to prostě tak. Pozval ses sám a nikdo tě nezval. Sestry naopak hodné tě budou motivovat a přestaneš tolik analyzovat nějaký nesmysly a víc se pak bude možné soustředit na sebe. Není to za odměnu a můžeš si z toho odnést to, co si venku úspěšně hubil. Sebedůvěru, pokoru a odvahu jednou pro vždy hrát slepé hry s něčím nad čím nejde nikdy vyhrát. Je to velký krok a kdo tam jde s čistým úmyslem řešit svůj problém, který prostě nezvládá. Má bez pochyby větší koule než si uvědomuje. Držím palce...

THEMAKARESH: Bohnice jsou OK, ale je to asi hodně o tom, co vlastně čekáš... nejedeš na dovolenou a nejsou to prázdniny u babičky... pro mě Bohnice splnily účel na 100%... ač někdy drsnější, o to více to zůstane v paměti (ale nemám žádné srovnání - prvoléčba / přes 7 let střízlivý)...
držim pěsti!!!

THEMAKARESH: Jo oni i chtějí, aby ses objednal sám. Akorát čekačka je třeba 3 měsíce. Do Bohnic bych možná na poprvý nechodil, resp. to mi řekla psychiatrička, že tam posílá lidi jen, když jí padaj na hubu v ordinaci a je to na záchranku. Jsem taky v Prahy, ale řikal sem si, že zase tak neznám Moravu a šel jsem do Kroměříže a byl jsem spokojenej (oddělení 15). Psychiatrička mimo tohle doporučovala taky Bílou Vodu nebo Červeňák. Jihlava je myslim taky ok a to neni ani tak daleko. K těm Bohnicím: týpek, co v Kromclu vydržel měsíc a půl se nechal přeložit do Bohnic a tam vydržel dva dny... Ale zase vim, že tady to kluci bez problému absolvovali. Na detoxu jsem byl asi týden v Kosmonosích, tam bych asi nechodil, je to tam tvrdší, byť tam maj koně apod. Počítej teda čekačku třeba 3 měsíce, dneska už možná i dýl. Ještě bych taky možná zkusil Ondřejov, potom co to šlo do prdele to koupil nějakej doktor a jde to prý zase nahoru. Tam je stacionář, kterej mě teda osobně dal víc než ta 3 měsíční léčba, pač je hlavně o psychoterapii, která v té léčbě byla vlastně jen 2x týdně a to ne vždycky. Kdyžtak klidně napiš soukromě, zodpovim cokoliv budeš potřebovat.

SDN33: pocitej ze ty AA jsou trochu i o víře atp.. jestli to ma cenu ? .. to asi jak pro koho .. za mne: nevzdavat se ..hledej nebot pomoc pokud je treba muzem najit kdekoliv treba i v sobe ..

SDN33: zkusit anonymní alkoholiky nebo nějakou adiktologickou kliniku pro začátek

KEB: Mě teda přijde, že úplně na začátku se málokdo, minimálně pro první léčbu, rozhodne sám. Vždycky Tě dotlačí minimálně okolnosti, jako problémy v práci, se zdravím apod. Ale hodně lidí během toho času dozraje s nadhledem k tomu, že to chtějí sami. Takže jako nějakej tlak tam v zásadě vždycky je, blbý asi je, když tam někdo jde s tím, že si to nějak odbyde a pak bude pít stejně.

Ja to špatně napsal, došlo ji ze musí aby nepřišla o všechno.