Chtěl bych se optat, jak se pasujete s.....nemám to slovo rád viz bažení...spíš prostě s chutěma? Já je překvapivě nemám nijak dramatický. Začal jsem pracovat v baru a je to pro mě užasná terapie. Baví mě opíjet lidi a umím ocenit, když někdo pije tak, že to má kulturu a umí to, co já nikdy umět nebudu. Jeden ze spolupacientů udělal to samé a to mě vlastně i k tomu inspirovalo. A je to vcelku i exotický. Být abstinující barman. Ale zpátky k těm chutím. Ono to není o tom jen nepít, ale o tom umět nakládat s volnym časem, kterej člověk propíjel. Občas je to jak učit se zavazovat tkaničku. Samotnýho mě překvapilo, že ty chutě nejsou nijak dramatický, ale včera mě vyděsila jedna věc. Ležim a trochu znuzen náplní večera mi skočí do hlavy myšlenka typu. Tak mohl by sis dát pár pivek. Nikdo se to nedozví. Jsi sám doma. Fakt mě to vylekalo. To prostě přišlo samo od sebe. Naopak si pochvaluju, že třeba mě ani nenapadne v krámu, že bych si dal pivko a v práci mám jasno. Prostě to nejde bez důsledků, které by byly fatální. Ale z tohodle mi fakt šel mráz. Až jsem se bál jít k Vietnamcovi koupit si cigárka, aby mě to nějak nezpracovávalo. Ale spíš je to o tom umět být sám se sebou a je to důkaz, že to chce se nějak rozvíjet a hledat v životě věci, které také přinášejí potěšení a nějak to umět. Ne zalepit ten čas, ale asi fakt se učit žít. On člověk toho od nějákých dvaceti vlastně nedělal nic než se převážně vykaloval.. Respektive vše s tim bylo spojené. Překvapilo mě, že vlastně cosi ve mně mě vábilo k tomu obelhat se a lhát ostatnim. A nereagoval jsem hned, ale ono je nějak i prokázané, že zdravý úsudek jde rapidně dolů, když ty chutě přijdou a je třeba to nechat projít. Každopádně připomenutí si toho v čem jsem ještě nedávno byl, že už jsem byl pomalu naštvanej, že jsem se probudil a nedokázal jsem být sám se sebou, protože jsem se nepoznával mi rychle vlilo krev do hlavy a byl klid. Ale vyděsilo mě to. A bylo jasný, že ten čas ne moc rozumně trávenej tomu nahrával...je na čem pracovat. Je tolik možností, co dělat. V prdeli je, že hodně procent lidí, co znám. Tak toho času nemají moc, mají rodiny a ve směs taky tak nějak kalí. Ale nějak začít musim. Umět nakládat konstruktivně s volnym časem. Je to fakt smutný, ale moje hobby byly vlastně hospůdky, bary, mejdany. Měl jsem ten folklor a tu sociální interakci rád než jsem se začal lámat do Dylina...pak už to bohužel nebylo oboustranné. Sranda to byla svýho času. Jinak by to člověk asi nedělal. Komedie se změnila v tragikomedii, kterou jen hlavní představitel dlouho nechtěl vidět. Ale čert to vem. Nemám rád slovo boj...boj s alkoholem o to víc...je tam ta hra na sílu a hlavně je úplná demence bojovat s něčim, co zvítězí jen v případě, že s tim budu cokoli hrát. Což je podle mě v té adiktologie špatně. Stejně jako slovo dost v léčbě frekventované viz musíš. Měl bys se poslouchá líp a dělá tě kompetentním...Nechci chodit si na skupiny pochlebovat jak už rok nepiju a připomínat si to v duchu nějáké slabosti. Dle mě to tim můžu nevědomky dost živit. A čím menší tomu věnuju pozornost. Tim lepší, ale je tam to nebezpečí, že člověk se začne mít lépe a vytěsní to předešlé....a oslabí si to, co ho chrání. Onu obezřetnost a v mém případě ta negativní motivace...asi je to na každym z nás. Alkohol jsem nerespektoval, nemám mu nic za zlé. Byla to má volba, ale ten respekt tam nyní mám...s tím, že už není o čem se dál bavit...není tam nejmenší smysl se o cokoli pokoušet, proto mě ty chutě a ta podlá myšlenka zarazila. Můj cíl není o tom tzv abstinovat a chodit se smát na Nešpora a plácat si po zádech. A nuceně tam jet převážně to samé dokola a loučit se v duchu Abstinenci zdar. Můj cíl je dosáhnout lhostejnosti vůči alkoholu, pak člověk plnohodnotně pocítí svobodu. A vznikne přirozený nezájem...Jsem o tom přesvědčenej. To břímě té závislosti ve mně furt nějak je a vše je to proces. Ale tyhle myšlenky prostě nechceš. Vím, že kdybych selhal. Zklamal bych sám sebe. Hrozně bych se za to nenáviděl, což by jisto jistě spustilo neřízenou sebedestrukci a asi bych to nepřežil. Ale budu rád za nějákej grif jak se vy vypořádáváte s timhle plevelem, kterej k tomu asi i možná nějak patří v nějákých periodech a intenzitě....