• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAALKOHOLISMUS ANEB PŘESTÁVÁME CHLASTAT,UŽ NÁS BYLO DOST,RADY,TYPY,ZKUŠENOSTI...
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    Nedávno u mě v baru byl moc fajn týpek. Bohužel je to necelý dva roky, co je na vozíku a je ochrnutý na celou spodní část těla. Byl o osm let mladší než já. To, že je alkoholik ani nemusel přiznávat. A když mi vyprávěl, jak se mu to stalo. Mít moudré řeči o přijmutí a smíření opravdu nebyly na místě. Je povoláním zvukař a ten víkend, co se mu to stalopo se vrátil odkudsi, kde zvučil Českou filharmonii. Po víkendu se stavil na pár pivek a s jeho minimem osm pivek denně se nedomnívá, že ten den byl opilej. Dal si údajně jen čtyři pivka. Vrací se domů a zjistí, že nemá klíče. Stačilo obejít barák, ale rozhodnul se přelézt vstupní branku, kterou přelejzal snad tisíckrát v mnohem horších stavech. Stalo se to, že mu to podklouzlo. Neštastně spadnul a zlomil si páteř! Nikdy nebyl v nemocnici. Lezl po skalách, miloval ženy a užíval si, jak to jen šlo. Došlo mi v kontextu s tím. Kolikrát já sám jsem měl na mále a neviděl to. A cosi nade mnou drželo ochranou ruku. Jak je to zdraví křehký. Jak málo stačí, aby vše bylo fatálně jinak a obzvlášť s tím chlastem o to snáže. Na tom vozíku jsem tam mohl klidně sedět s nim, ale měl jsem větší štěstí než on. Já jsem mohl spíš být pravděpodobněji mrtvej a byl bych, kdybych lil. Rozhodně velmi brzy!!! Líto mi ho nebylo. O lítost nikdo nestojí, ale ač jsem empatickej člověk ve vší skromnosti. Bylo pro mě těžký se vžít do toho, co asi prožívá. A došlo mi, že mám vlastně štěstí a nemám nejmenší důvod a právo si na cokoli stěžovat i přes svou zasloužilou fyzickou opotřebovanost. Život je dar. Jen mě mrzí, že jsem to tolik let neviděl. I tak ničeho nelituju. Je to cesta no...občas proklatě trnitá...
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    V tomhle je velké poselství:
    Když budete mít štěstí, zůstanete sami. Docela sami, vedle vás nebude nikdo a opírat se budete muset jen o zem a sami o sebe.
    Když budete mít štěstí a přijde správná chvíle, život vás udeří, aby vás rozbil jako ořech a dostal ven jádro.
    Když budete mít štěstí a bude to ta správná chvíle, budete mít bolest. Takovou bolest, že z ní málem zemřete. A pak vám pomůže vnitřně se přerodit.
    Když budete mít štěstí, budete plakat. Budou to slzy, které nebude možné nijak zastavit. A s nimi přijde vysvobození a pak i skutečný život.
    Když budete mít štěstí, budete pro druhé snadno zranitelní. A nedokážete to skrývat. Tehdy pochopíte, kdo je s vámi a kdo ne.
    Budete-li mít štěstí, nebudete znát odpovědi na otázky. Tehdy se budete muset domýšlet sami.
    Budete-li mít štěstí, zklamete se v lidech a idejích. A až to všechno přežijete, uvidíte skutečný svět.
    Budete-li mít štěstí a bude to ten správný čas, nebudete se mít koho zeptat na radu. Vůbec nikoho. Budete muset najít svůj vlastní vnitřní kompas.
    Budete-li mít štěstí a bude to ten správný čas, budete se cítit nesnesitelně. Tak nesnesitelně, že s tím budete muset něco udělat; nebo se nevzpírat a nechat svět, aby s vámi něco udělal sám.
    Budete-li mít štěstí, utrpíte ztráty, budete podvedeni, zrazeni a téměř zničeni. A ono „téměř“ zanechá na vaší tváři vrásky moudrosti. Zkušenost vám zůstane na celý život.
    Jestliže budete mít štěstí, nebudete mít žádné peníze. A budete muset navázat vztahy s lidmi, jimž dříve stačilo pouze zaplatit.
    Jestliže budete mít štěstí, budete mít peněz velice mnoho a dosáhnete hlubin zoufalství až se rozptýlí iluze, že štěstí je právě v nich.
    Jestliže budete mít štěstí, zdaleka ne všichni vás budou milovat. Budete si muset vytvořit svůj vnitřní hodnotový systém. Pak touha zalíbit se všem vám přestane svírat hrdlo.
    Jestliže budete mít štěstí, někdo blízký se od vás odvrátí. Tehdy poznáte cenu šťastných chvil.
    Když budete mít štěstí, dokážete to všechno vydržet. A najít způsob, jak sami sebe změnit. Vyzkoušíte tu vnitřní alchymii, která z bolesti tvoří krásu. Ze zloby smíření. Ze strachu činy. A z radosti strhující příklad. Vinu a stud vymetá z duše jako se vymetá staré smetí. A jizvy proměňuje v brány.
    Když budete mít štěstí a bude to ten správný čas…
    A.Datešidze
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    NAMATHUR: Děkuju. To zní dobře a jen tak dál pane:)
    NAMATHUR
    NAMATHUR --- ---
    NAMATHUR: ten volný čas kdysi trávený kocovinou jsem postupně vrazil do koníčků
    NAMATHUR
    NAMATHUR --- ---
    CLOWNZEPPA: chutě? Od chvíle, kdy jsem se rozhod přestat, mě semtam přepadají, i s rádoby hravým podtextem “nikdo se to nedozví”. To jsem se pak ohradil, že hovno, vím to JÁ a šmytec! Spíš poslední dobou se mi tam vsune myšlenka, že je to už přes sedm let abstinence, že už je to v pohodě. No zatím se držím podle hesla “opařená kočka se i zimné vody bojí”, protože bych asi šel rychle do plnejch. Možná ne, ale nechci to zkoušet a pokoušet.

    Jo, strizliveho Barmana jsem dělal pět let, většina štamgastů spokojena a málokdo si nenechal vysvětlit rozumně, že v práci nepiju, dokonce jsem v lokále potkal současnou přítelkyni (za měsíc vypije cca tolik, co já za den v dobách mrakomoru), ale po čase už to chtělo změnu a jinou práci.
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    TRISMEGISTOS: A děkuju za reakci. To psaní mi hodně pomáhá. Píšu hodně o všem možnym poslední dobou a je to fajn věc...uvolníš se a zpětně je zajímavé pozorovat ty frekvence sebe sama...pomáhá mi to bezesporu!
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    TRISMEGISTOS: Zanedbal jsem to a řešil to prací...chyba, ale už to řešim a chci začít chodit do Prevcentra, kde jsou údajně fajn...
    TRISMEGISTOS
    TRISMEGISTOS --- ---
    CLOWNZEPPA: celý jsem to nečetl, nezlob se. napravím to až bude čas. Je ale zřejmý, že tobě pomáhá o tom mluvit nebo psát. Prostě sdílet. V tomhle je super právě ten doléčovák. Jak ti to dopadlo?
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    Chtěl bych se optat, jak se pasujete s.....nemám to slovo rád viz bažení...spíš prostě s chutěma? Já je překvapivě nemám nijak dramatický. Začal jsem pracovat v baru a je to pro mě užasná terapie. Baví mě opíjet lidi a umím ocenit, když někdo pije tak, že to má kulturu a umí to, co já nikdy umět nebudu. Jeden ze spolupacientů udělal to samé a to mě vlastně i k tomu inspirovalo. A je to vcelku i exotický. Být abstinující barman. Ale zpátky k těm chutím. Ono to není o tom jen nepít, ale o tom umět nakládat s volnym časem, kterej člověk propíjel. Občas je to jak učit se zavazovat tkaničku. Samotnýho mě překvapilo, že ty chutě nejsou nijak dramatický, ale včera mě vyděsila jedna věc. Ležim a trochu znuzen náplní večera mi skočí do hlavy myšlenka typu. Tak mohl by sis dát pár pivek. Nikdo se to nedozví. Jsi sám doma. Fakt mě to vylekalo. To prostě přišlo samo od sebe. Naopak si pochvaluju, že třeba mě ani nenapadne v krámu, že bych si dal pivko a v práci mám jasno. Prostě to nejde bez důsledků, které by byly fatální. Ale z tohodle mi fakt šel mráz. Až jsem se bál jít k Vietnamcovi koupit si cigárka, aby mě to nějak nezpracovávalo. Ale spíš je to o tom umět být sám se sebou a je to důkaz, že to chce se nějak rozvíjet a hledat v životě věci, které také přinášejí potěšení a nějak to umět. Ne zalepit ten čas, ale asi fakt se učit žít. On člověk toho od nějákých dvaceti vlastně nedělal nic než se převážně vykaloval.. Respektive vše s tim bylo spojené. Překvapilo mě, že vlastně cosi ve mně mě vábilo k tomu obelhat se a lhát ostatnim. A nereagoval jsem hned, ale ono je nějak i prokázané, že zdravý úsudek jde rapidně dolů, když ty chutě přijdou a je třeba to nechat projít. Každopádně připomenutí si toho v čem jsem ještě nedávno byl, že už jsem byl pomalu naštvanej, že jsem se probudil a nedokázal jsem být sám se sebou, protože jsem se nepoznával mi rychle vlilo krev do hlavy a byl klid. Ale vyděsilo mě to. A bylo jasný, že ten čas ne moc rozumně trávenej tomu nahrával...je na čem pracovat. Je tolik možností, co dělat. V prdeli je, že hodně procent lidí, co znám. Tak toho času nemají moc, mají rodiny a ve směs taky tak nějak kalí. Ale nějak začít musim. Umět nakládat konstruktivně s volnym časem. Je to fakt smutný, ale moje hobby byly vlastně hospůdky, bary, mejdany. Měl jsem ten folklor a tu sociální interakci rád než jsem se začal lámat do Dylina...pak už to bohužel nebylo oboustranné. Sranda to byla svýho času. Jinak by to člověk asi nedělal. Komedie se změnila v tragikomedii, kterou jen hlavní představitel dlouho nechtěl vidět. Ale čert to vem. Nemám rád slovo boj...boj s alkoholem o to víc...je tam ta hra na sílu a hlavně je úplná demence bojovat s něčim, co zvítězí jen v případě, že s tim budu cokoli hrát. Což je podle mě v té adiktologie špatně. Stejně jako slovo dost v léčbě frekventované viz musíš. Měl bys se poslouchá líp a dělá tě kompetentním...Nechci chodit si na skupiny pochlebovat jak už rok nepiju a připomínat si to v duchu nějáké slabosti. Dle mě to tim můžu nevědomky dost živit. A čím menší tomu věnuju pozornost. Tim lepší, ale je tam to nebezpečí, že člověk se začne mít lépe a vytěsní to předešlé....a oslabí si to, co ho chrání. Onu obezřetnost a v mém případě ta negativní motivace...asi je to na každym z nás. Alkohol jsem nerespektoval, nemám mu nic za zlé. Byla to má volba, ale ten respekt tam nyní mám...s tím, že už není o čem se dál bavit...není tam nejmenší smysl se o cokoli pokoušet, proto mě ty chutě a ta podlá myšlenka zarazila. Můj cíl není o tom tzv abstinovat a chodit se smát na Nešpora a plácat si po zádech. A nuceně tam jet převážně to samé dokola a loučit se v duchu Abstinenci zdar. Můj cíl je dosáhnout lhostejnosti vůči alkoholu, pak člověk plnohodnotně pocítí svobodu. A vznikne přirozený nezájem...Jsem o tom přesvědčenej. To břímě té závislosti ve mně furt nějak je a vše je to proces. Ale tyhle myšlenky prostě nechceš. Vím, že kdybych selhal. Zklamal bych sám sebe. Hrozně bych se za to nenáviděl, což by jisto jistě spustilo neřízenou sebedestrukci a asi bych to nepřežil. Ale budu rád za nějákej grif jak se vy vypořádáváte s timhle plevelem, kterej k tomu asi i možná nějak patří v nějákých periodech a intenzitě....
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    VOYAGER: To samozřejmě ano, spíš bych řekl, že s ní nebojují. Chcát proti větru není moc efektivní. Nicméně mě tohle pískoviště nebaví. Máš zřejmě jinou zkušenost a vzhledem k tomu, že Bohnice jsou sytémově nevyzpytatelné. Věřím tomu, že máš jinou zkušenost. Já vycházím ze své a záměrem této diskuze opravdu není diskutovat dlouhosáhle, jak vono se to v těch Bohnicích má. Já tu jen přiznal svůj živený předsudek o tom, že Bohnice jsou na nic. Což nejsou a chtějí ti pomoc. S tím faktem, že i lékař, terapeut, sestra atp...jsou řemeslo, které někdo holt dělá dobře a někdo zase úplně ne. Klíčový je, že se chce člověk aktivně podílet na svym kurevsky velkym problému, kterej přehlížel a kterej bez nadsázky ohrožuje jeho kvality a život sám...a to jak se tam dostat je opravdu kosmetika celé problematiky. Hodně léčeben má pořadník a to v důsledku toho, že ta poptávka je veliká, což je jedině dobře, protože i kdyby jeden z deseti, co tam jdou si něco uvědomil a smířil se s tím, že nebude hrát více hry, které nejde vyhrát. Tak to má smysl. Bohnice jsou specifické a většina lidí, co tam vleze tam bejt nechce, vzpírají se tomu, že tam patří, a jsou tam z všelijakých důvodů, což může bejt pro někoho tak demotivující, že se lekne a odejde. Jsou tam i hodný sestry, co tam jsou přes 20 let a ne nadarmo ti říkají vydržte to. Protože vědí, že je to síto a celej ten proces toho času tam je proměnlivej...a to, že jako alkoholik či Toxík jsi netrpělivej a furt hraješ nějákou směšnou hru sebedůležitosti a hledáš spíš důvody proč tam nebýt než být. Což ti moc nepomáhá. Ta šance podepsat ten reverz je vábná a hdoně lidem, co se srovnají pravidelnym spánkem a jídlem dodá jistoty toho, že jsou vlastně v pohodě a jdou do prdele po pár dnech. Každopádně nikdo tě tam nevyléčí. Ty si tam máš něco uvědomit a naučit se něčemu čemu si většina závislých odvykne...Viz řád, pravidelnost, hygiena, dochvilnost, a hlavně to nejdůležitější dle mě a to je převzít zodpovědnost za svůj život a přestat hledat viníky...a i když ti to tam neříkají přímo, připravují tě na to, že ta nejsložitější fáze tzv. léčby. Začíná až tě pustí. Tam tě nikdo hlídat nebude a abstinovat v Bohnicích je asi jako bejt v celibátu v klášteře. A je třeba se vrátit s vědomym toho, že se vracíš do nemocné společnosti a umět i tohle přijmout. Bylo tam hodně kluků, co se bálo před koncem. Protože tam jsi v pomyslném bezpečí. Ta léčba není bůhvíjak světová, ale zda li tam nejsi kvůli přítelkyni, ubrečený činčile, existenčním důvodům, oportunistycky místo výkonu trestu, kvůli řidičáku a mnoha dalším důvodů, ale jsi tam opravdu kvůli sobě a kvůli tomu, že už prostě dál nemůžeš a odmítáš dál takhle být, nebýt. Pak jsi správně a máš jedinečnou příležitost si uvědomit něco, co by ti v tom oparu venku nikdy nedošlo a může ti to zachránit život a zbytek času, co ti tu zbývá můžeš prožít jako lidská bytost a ne jako sračka, která se bojí života a proto se raději zabíjí a volí mlhu, sobectví, sebedestrukci a bejt někym kdo by se mu kdysi hnusil sám. Ve zkratce být sám sebou. A ten zbytek času, co ti zbývá zkussit prožít jinak a kvalitně...za mě Bohnice, které jsem nejvíce odsuzoval, protože jsem tam neměl dřívě dobrou zkušenost. Tak prostě palec nahoru a i když pro mě Primářka byla osoba, která průhledně lhala a byla to píča. Byly tam lidi, kteří byli na svém místě a i těm největším dezolátum chtěli hodit kruh, nic netlačali a dělali svou práci skvěle. Ta zkušenost mě jen ujistila o tom, jak člověk snadno něco odsoudí. Je to tak snadné a omezené jako uchlastávání se samo a samozřejmě, že když půjdu do Bohnic s vibrací a lá polibte mi všichni prdel, nic o mě nevíte, já sem nepatřim. Mám to v merku, proto mám život v troskách a jen dva zuby a za všechno můžou ostatní. Přirozeně ten pobyt nebude hezkej pro dotyčného ani pro ten personál. Opravdu jsem nečekal, že tenhle dojem někdy nabydu a rád a hrdě přiznávám, že jsem se mýlil a že Bohnice mají smysl, když máš trošku štěstí na to s kým tou léčbou procházíš. Hledal jsem nějáké recenze před nástupem a hlavně informace, jak to funguje na dalších pavilonech a dost mě odrazovalo, že něco takového není a když se mi někdo ozval. Tak sice tam byl, ale k ničemu, protože bez skrupulí psal, že piko jede dál, ale má to víc pod kontrolou atd...ten člověk vůbec nic nepochopil. Hodně mě to odrazovala. Ale je to jak film. Když 40 lidí půjde do kina. Uvidí se v tom sále 40 filmů, protože každý si ho přebere jinak. Bohnice sice působí jako dům hrůzy, ale paradoxně Ti tam za určitých okolností a tvýmu odhodlání nebýt více gorilla v mlze můžou záchranit to nejcennější. Tvou integritu a chuť žít...což je vcelku um i pro nezávislé.
    VOYAGER
    VOYAGER --- ---
    CLOWNZEPPA: v dnesni dobe je velky problem aby clovek neutocil na druheho ktery se vyjadril ..hlavne na internetu ala ad hominem ...

    „Proti blbosti i bohové bojují marně.“
    J.W.
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    VOYAGER: To tam v praxi moc neplatí!
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    VOYAGER: To je pochopitelný. Ale spíš se orientujou také obsazeností detoxu a tím jak moc velkej jsi krypl v danej moment. A co z toho? Takže tě nepřijali a chlastáš dál?
    VOYAGER
    VOYAGER --- ---
    Přijetí do nemocnice - Psychiatrická nemocnice Bohnice
    https://bohnice.cz/zakladni-informace/prijeti-do-nemocnice/
    VOYAGER
    VOYAGER --- ---
    CLOWNZEPPA: davej si na to pozor : nepsal jsem nic o: sobe a okoli nebezpecnym atp..
    jem mel 3.5 promile a chtel se lecit sam od sebe a prisel sam ... jestli te daji na zachytku nebo na detox rozhoduje jak jsi v danou chvilku na tom - lekar ktery ma sluzbu
    MOODYCAT
    MOODYCAT --- ---
    CLOWNZEPPA: No ten dotycnej je jen o malinko lehci pripad nez ten, co o nem mluvis, a to jsem mluvila primo s doktorkou a z pozice lekarky.
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    LIQUID_SOUND: Bohužel tam někteří jedinci ladí formu na sezónu, ale to určitě není chyba Bohnic
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    MOODYCAT: V Bohnicích se děje mnoho nepochopitelnèho, ale tohle tam funguje a pochybuji, že by pustili někoho kdo je nebezpečný ne jen sobě, ale I okolí. Po tom průseru, co tam měli pár let zpátky. Jak jim pacientka někoho smrtelně bodla v OC Nový Smíchov nepodceňují nic. A zda li máš sebevražedný smýšlení. Musí tě vzít okamžitě.
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    VOYAGER: i kdybys v sobě měl jedno pivo či 200 hub, gram perníku a flašku vodky. Jdeš na detox!
    LIQUID_SOUND
    LIQUID_SOUND --- ---
    MOODYCAT: Mně tam takhle okamžitě vzali kámoše. Jenom ho protáhli záchytkou a pak šel na měsíc do PLB. Bohužel po čtyřech měsících co je venku, je jeho stav shodnej jako před nástupem. (proto to tu občasně pročítám)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam