BASILUR: Bylas zvyklá brát energii z hromady cukru, kterej je v pivu.

A já už nemám žádný třes, ani pocení a spím jak budulínek, páč jsem se už skoro půl roku nenapil, héheč ;-p

BASILUR: to přejde

ahoj, mám dotaz. rozhodla jsem se měsíc nepít a je to vlastně úplně dobrý, žádný chutě, s lidma se bavím, dneska je to 11 dní. Předtím jsem pila v průměru tak 4 piva denně, někdy žádný, ale někdy taky 10, tvrdej jen málo. první cca týden mi teď bylo skvěle, ale teď už třetí den mám fakt šílenou únavu a bolej mě svaly a tak, spím ale hodně (8 hodin cca) a dobře. Vím, že je to takový střílení od boku, ale myslíte, že to můžou být nějaký odložený abstinenční příznaky? pročítala jsem různý ty články co se s tělem děje bez alkoholu, ale nenacházím - taky to určitě je individuální, jen jsem si říkala, že zkusím, jestli tady nemá někdo nějakou podobnou zkušenost. Díky

KBN: tak to je měsíc hodně pěknej! držím palce dál

OPERAHYPNO: byly to 4 týdny a pořád pokračuji

TEKKIT: denně tak 4-5 piv. O víkendu více a klidně i s tvrdým

Včera jsem byl po letech měsíc bez chlastu. Zajímavý pocit...

HONZA09: Na čepu ne, je to libeňská hospoda s craftovými pivy, výčepák ale kupuje do lednice i pár nealko alternativ. Maisel Pale Ale, kyseláče a občas nějaká nealko IPA.

N_I: Jo, uteklo to. Danovi nealko speciality jsou super zpestření, ta nealko IPA od Clocka je asi Krystus, měl jsem jí tam teď v sobotu, fakt dobrota :)

TRUPEEK: Překvapuje mě jak to letí, vidíš, mě přijde že to je chvíle cos odložil sklenku. Dál ti moc fandím!

Teď sem si dal jeden hlt černýho stoutu od balvího, měl sem dost chutě, ale nakonec dále vydržel do tří do rána u baru s Danečkem zase jen s nealko clock kryštofem a sem rád, že to umím i protáhnout, já myslel, že díky nepití sem to zapoměl zavírat díru :)

Tak jsem včera dokončil rok bez alka. Za podpory ambulatní léčby u Apolináře (Bc. Liďák), štěstí na skvělého terapeuta. Musím říct, že mám radost. Můj život se v mnoha ohledech změnil a posunul k lepšímu. Nebyl jsem na tom ještě tak zle, abych měl velké problémy. Nicméně bylo to prakticky denní popíjení dlouhá léta a za mým rozhodnutím to ukončit byl pocit ztráty svobodného rozhodování, pozorování rozvoje závislosti a pár průserů.
Ten rok mi hodně pomohl ve znovu nalezení sebejistoty, spokojenosti se sebou samým, uklidnění v osobním životě.
Výrazné zdravotní/mentální benefity (normalizace činnosti jater, úbytek váhy, lepší spánek, menší únava, zlepšení paměti a schopnosti učit se nové věci).
První půlrok to bylo o zbavení se závislosti a vůli. Druhý půlrok už o náhledu na můj dosavadní život s alkem ze sřízlivé a svobodné perspektivy, velmi poučné a užitečné.
Současný stav, pokračuji v nepití.
Moje motto, které teď používám: Můžu se napít, ale nechci.
V tom je návrat té svobodné vůle. Nechci, tak nepiju.
I když sem přispívám zřídka, tak i tato skupina mi byla podporou.