• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SEVERINEvýchova kluků a ostatních šelem
    Taky máte doma někdy vymalováno testosteronem, připadáte si jako kulisa v nekončícím seriálu Tom a Jerry a máte - oproti svým dřívějším představám i korektnosti termínu queer - jasno v tom, že kluci a holky jsou jinej živočišnej druh?

    Pokud máte nějaký tip nebo trik, jak se s tím s lehkostí popasovat, nebo se jen rádi vypíšete s (občas ne zcela) lehký skutečnosti, tak jste tu více než vítáni.



    doporučená četba:
    Sourozenci bez rivality
    Výchova bez poražených
    Jak žít a nezbláznit se
    Výchova kluků
    rozbalit záhlaví
    MALKE
    MALKE --- ---
    PASTEL: Já to nepovažuju za ideální stav, ale tříleté dítě člověk těžko uargumentuje, že... S manželem na bázi cukru a biče fakt nejednám;))
    PASTEL
    PASTEL --- ---
    když se vydírání nazve podplácením je morálně přijatelné
    pak pro mne je přijatelná "nedůstojná" manipulace, kterou nazývám důstojnou diplomacií
    MALKE
    MALKE --- ---
    PASTEL: Když to je taky individuální. Já si nedovedu představit, že bych tohle na kohokoliv aplikovala - neumím to, připadá mi to nedůstojné a nehodlám se toho účastnit. Ano, můj muž funguje daleko lépe na pochvalu, jako ostatně každý z nás, ale po akci, která začíná "prosím tě, mohl bys", nebo "prosím tě, udělej". Kdybych na něj šla s tím, že báječně přitloukl tu poličku, a že by to chtělo další, koukal by na mě jako na manipulující megeru (a asi i trochu cvoka).

    Synek je teda ještě malej, ale taky to na divadelní představení moc nevidím. Zatím jsme v pozici, kdy když opravdu chci, aby něco udělal, má čas si rozmyslet svůj osud, než napočítám do tří:c)) (A jakkoliv jsem se velmi bránila uplácení, tak oni to s dětma patrně dělaj všichni, takže když ho zvykli ve školce na bonbónek po obědě, někdy, když potřebuju, tak zkrátka chřestím lentilkama, sprostě využívajíc oné studie, která ukázala, že si většina dětí neumí odepřít okamžité potěšení.)


    NICOLE: Když to tak čtu, mám chuť zapálit svíčku za to, že můj muž je v podstatě ženská a první syn zřejmě po něm, mluvit se s nima dá naprosto normálně... (Tedy až na některé enervující vlastnosti, jako je neschopnost činit dvě věci najednou, takže muž občas, když se dívá na televizi, tak mě prostě neslyší. U synka jsem vypozorovala, že mě někdy při hře neuznává za hodnou odpovědi, pokud tato zní "ne", ale snažím se to zatím přerazit:c)) )
    MEG
    MEG --- ---
    WERKA: No jo, ale to je právě ta past! :-)
    Jasně, že vytrvat je těžší, náročné na nervy a často i ekonomicky náročnější. Ale jen tak lze něco vychovat. I z chlapečků. ;-)
    MAIKKA
    MAIKKA --- ---
    SEVERINE: teda,máte doma asi dosti veselo. Vypadá to na pěkný roštáky.A kterej mlátí ,mladší nebo starší.U nás teda spíše mladší toho staršího.Jinak ted řeším,že mladší 1,5 strká do dětí ,když jsme někde v kolektivu nebo jen vedu staršího do školky.
    WERKA
    WERKA --- ---
    PASTEL: ANNAWA: Ano - náš mladej (skoro 19) nezpochybňuje, že některé věci jsou potřeba, ale obvykle má pocit, že je na ně dost času. takže aktuálně máme od neděle na balkóně dvě tašky se sklem a za dveřma tašku s plastem a tašku s papírem - vše do tříděného odpadu. Dyť to nikam neuteče a ty kontejnery tam taky budou furt... (jasná filozofie našeho mladýho ;-).

    MEG: Evidentně jsem v minulosti udělala nějakou chybu, protože to tak nějak funguje cca na 50%. A musím říci, že v řadě případů by bylo méně náročné si danou věc udělat sama než vytrvat :-)
    MEG
    MEG --- ---
    SEVERINE: ty jo, tady jsem malinko bezradná respektive radič teoretický. já měla vážně hodný kluky, když byly malý takže do deseti let to byli takový Mirek (Dušín) s Červenáčkem. platilo vysvětlení, hrozba, plesknutí na zadek byl nejvyšší stupeň.
    tento nejvyšší stupeň jsem pak později (v pubertě, kdy už pobrali rozum doma a sprostá slovíčka jinde), nahradila tichým zasyčením "neserměe", což se ukázalo poměrně hodně funkční mantrou. ale nesměla se nadužívat, to je jasné. aby bylo jasno, nikdy jindy jsem na ně sprostě nemluvila. takže zde šlo o ten psychologický šok. kdy se ta směšná ječící matka dožadující se "čehosi" náhle promění v nebezpečnou šelmu. ;-)
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    PASTEL: tohle mi zní jako něco, co je v těch knížkách o nekončící lásce nazýváno manipulací - ale zoufalí ledé dělají zoufalé věci - díky za připomenutí, já už na to nějak zapomněla
    MEG: vytrvat - to je právě to, u čeho už mi dochází magy - mám syna opravu 200x (nepřeháním) za den sundavat ze stolu (nebo mu zabraňovat na něj lézt), kam se naučil vylézt prostě jen tak, ze země, bez židle? (je to jedno z mála míst, kde jsou nebezpečný věci a je jich tam moc a není je kam jinam dát) a mám druhého opravdu 30x poslat sedět na trestnou lavici, protože mlátil bratra prostě jen tak - ne že by mu něco bral, nebo ho rušil? uáááááá!
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    MEG: a to ano, to ano :-)
    MEG
    MEG --- ---
    ANNAWA: vytrvat, to je to klíčové slovo... ;-)
    MEG
    MEG --- ---
    NICOLE: auta jsou v pohodě. itakový ty trans....formery. sakra nemohla jsem si vzpoměnout na nic, než transvestity. :-))
    PASTEL: když nepovolíš v "mládí", tak od 16+ tohle funguje úplně normálně.
    NICOLE
    NICOLE --- ---
    ANNAWA: já ty strategie pochopitelně kombinuju a pokud to čas jenom trochu dovoluje, tak se nejdřív zkouším domluvit po dobrém - a pořád doufám, že se jednou stane zázrak a dosáhnu svého už v téhle fázi :))
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    PASTEL:
    NICOLE: a tak oni to samozřejmě dělají často s otráveným obličejem! Ale někdy taky ne a důležité je vytrvat.
    NICOLE
    NICOLE --- ---
    PASTEL: přesně tak, fér to je a i pro matku je to určitě pohodlnější, nicméně asi to vyžaduje nějaký speciální typ syna, kterým bohužel nedisponuju :))
    NICOLE
    NICOLE --- ---
    ANNAWA: klukovi je 5, tak budu doufat, že se to časem zlepší :)
    nicméně s jeho otcem mám zkušenost, že vysvětlení, proč je něco správné a užitečné, jakkoliv by bylo stručné a věcné, většinou není moc platné, podstatné je vysvětlit mu, jakou on osobně má k tomu motivaci :))
    PASTEL
    PASTEL --- ---
    ANNAWA: Fér to rozhodně je, ale u nás slovo "potřeba" vyvolá sáhodlouhou polemiku na téma, kdo a proč to potřebuje, která po vyslechnutí všech argumentů končí v lepším případě tím, že to jde udělat s otráveným obličejem.
    NICOLE
    NICOLE --- ---
    MEG: dožadujou se aut a triček se spidermanem, to máš prašť jako uhoď.

    holčičku máte furt za zadkem. a furt sleduje, co děláte a má milion otázek, rad a připomínek - můj syn dělá to samý. Mám dceru a syna - po jednom kusu od obojího - a zatím jsem nepozorovala v tomhle žádný rozdíl
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    NICOLE: moje velké děti ovšem takové vydírání naprosto odmítají a ani se jim nedivím. To už lépe vezmou a mně to taky přijde více fér, když jim řeknu, že teď musí uklidit, hlídat bratra, učit se a tak dále,protože je to potřeba. Protože to tak je.


    PASTEL: No, občas se to stane :-D
    PASTEL
    PASTEL --- ---
    Já si teda nedokážu, představit jedinou věc, která by mohla fungovat stylem: "Prosimtě, mohl bys udělat..." a on by řekl "Jasně." a udělal by to. Zato když se (s dostatečným předstihem) rozehraje divadýlko: "Víš jak si minule... no to si byl největší borec, všichni koukali" Tak jde stejná věc jako po másle.
    NICOLE
    NICOLE --- ---
    IXTREMIST: vyjednávání je skutečně zbytečné. Jediný způsob, jak se domluvit, je sprosté vydírání z pozice síly - "chceš na kolo? chceš na počítač? - nebude nic, pokud neuděláš to, co chci!" Pokud jde o tu stručnost - jediný spolehlivý a rychlý způsob, jak docílit, aby se chlapeček oblékl, je obléct ho násilím, aby někam došel - odnést ho tam atd.
    Ona vůbec ta verbální komunikace s chlapci moc nefunguje. Mám pocit, že můj syn jasně ví, co chce, a druhé lidi nebere jako lidi svého druhu, jako něco, s čím lze komunikovat, ale jen jako mechanické jevy, které mu dosažení jeho cílů můžu usnadnit nebo ztížit - v tom druhém případě je připraven překonat překážky hrubou silou. Proti tomu existuje jediná obrana - též hrubá síla :)) Ale protože jeho otec to má s tou komunikací hodně podobné, byť na kultivovanější úrovni, tak to možná bude nějaký všemužský jev :)
    jako tohle, cos tu napsal, to si muži o sobě často myslí, ale my, ženy z praxe, víme, že je úplně jedno, jak moc je komunikace věcná a stručná - nejefektivnější je stejně rána do hlavy :))
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    TRISSIE: a to zase ne, můj nejstarší syn tohle jednání oceňuje tak od osmi let určitě, za měsíc mu bude patnáct.


    MEG: ani jízda na motokárách, fakt ne, na strom myslím nejstarší nevylezl nikdy, mladší jen když ho nutím česat jablka. Nejstarší miluje počítače, na šachy chodil chvilku :-) Druhý se míní věnovat baletu, tomu je dvanáct. Roční miluje bagry a přichází na chuť výškám, tak tam uvidíme :-)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam