APRILMOUSE: No dobře, já to tedy vážně zvažuju. Jenomže jaké hry ten 5-letý zvládne? Co koupit?

SANTAL: ode mě asi bohužel, my si dobrovolně komplikujeme život, takže máme kotel na dřevo, slepice, vodu zatím jen ze studny (to teda dobrovolné až ta není, obec sem stále nedovedla vodovod, nicméně i po jeho zavedení, snad příští rok, chceme si studnu nechat třeba na praní či wc), čili tohle čas zabere. Ale jasně, jinak máme myčku, pračku, počítače.

ANNAWA: Jj, ten úkol dneška (taky stále pracuju na našem řešení) není "jak si více hrát" ale "ja více (spolu)pracovat" - a to jak s dítětem, tak s partnerem.
Jak přijmout "trvá to dýl, ale my se u toho bavíme - my se u toho máme rádi" - u práce.

Jenomže co dělat v tak přetechnizovaném bytě, jak máme my... když se pohodlí techniky (ústředního topení, teplé vody, automatické pračky...) vzdávat fakt nechci :-)

Přivítám nápady :-)

SANTAL: my jsme doma taky na internetu hodně, stejně jako u nás děti mají počítače a o míru jejich používání vedeme debaty.
Ale uklidnilo mě tu potvrzení, že není normální si s dítětem hodiny a hodiny hrát, je asi fakt, že dnešní doba paradoxně generuje vlastně na tohle, na zábavu nějak moc času. I když u nás doma ho právě zase tak moc není, oba pracujeme a máme dětí přece jen více, než je obvyklé.

ANNAWA: Máme chalupu, kde je jen elektřina. Děti chodí po vodu (tedy s náma), tahaj dřebo, sbíraj co roste, uklízí venku, dívaj se na slepice alespoň u sousedů.
Až letos, po 15 letech tam přibyla TV (mí rodiče stárnou, no :-) ). Není tam net, není tam ani pořádný signál na mobil (kdo potřebuje, vyleze asi 5 metrů na cestu za domem).
Děti se nikdy nenudí, i když jsou "samy o sobě".
Doma to bez toho youtube nedám.

MALKE:
SANTAL: to bude ono. Moje dítě se mnou chodí krmit slepice a přikládat do kamen :-D Ale jinak jsme taky vcelku počítačová domácnost, ostatně oba nás živí práce online. Ale je fakt, že někdy už se hrát nedá a je snazší jen tak jít ven a pozorovat to tam.

SANTAL: Teď jsem doma s miminem (a někdy pracuju z domova), dítě je ve školce. Ale něco takového jsem provozovala, dokonce jsem si na to jeden čas vedla kalendář, "co dneska budeme dělat". V podstatě nějak tak to dělám dál, nejde o to, že bych se netěšila ze společně strávených intenzivních chvil, ale že dny mají příliš mnoho hodin a já příliš málo mateřských buněk.

SANTAL: Výčitek mě to nezbavuje, ale MOC se mi to líbí:c))

ANNAWA: Jsme počítačová domácnost, nu. Počítám tak s půlhodinou denně max, což odpovídá tomu, jak si teď hraje s mým počítačem nebo telefonem (a vlastně ani to nedělá denně). Tam "malujeme" - na počítači, kde ho fascinuje vytváření hvězdiček v Malování, na telefonu má instalované pexeso, zvuky zvířat, praskání bublin a omalovánky. Přijde mi, že s tím zachází jen jako s jiným druhem objevování světa - dost často spolu sedíme, on si vymaluje pomeranč a řeší, jestli může bejt zelenej (jasně, když je nezralej), žlutej (jasně, když je nezralej), černej (zkaženej nebrat!)... A co je to za zvíře a tak.

Ano, svým způsobem JE to náhrada toho, že nejsem "hrací" matka, neumím pro něj nic moc vymýšlet. Na druhou stranu pochopitelně existujeme i normálně - stavíme, jezdíme s autíčkama, malujem, vcelku dost jsme četli (teď mu muž čte hlavně před spaním, ale byla doba, kdy jsme nad tím strávili třeba půl dne), o víkendu (přes týden je ve školce) chodíme ven na kolo... Zkrátka je to jedna z mnoha činností, snad mu z toho žádné čudlíky na těle nevyrostou:)

ANNAWA: Náš Jr. si přeje k Vánocům novou grafickou kartu.:-) V létě svůj stolní počítač slušně vylepšil rovněž za svoje uškudlené kapesné, tohle má být asi finální krok. Tohle a sluchátka s mikrofonem.

SANTAL: no tohle třeba zrovna jo :D a ty sportovní aktivity tam u toho jsou dobrý, potěj se jak alíci :) obvzlášt když k tomu jedinec je velmi soutěživý :)

Aha, to je další věc.

My NEmáme televizi. ANi ji mít nehodlám (je to zlo, navíc mám za to, že ničí sexuální život :-) )

Nicméně ten Kinect, Wii bo něco tak vypadá dobře. Mám dva kluky, pohyb by se šikl, v zimě to není kdovíco. Nám dospělým taky. Zkoušeli jsme s mužem posilovnu, to se prostě nedá. to zabere 3 hodiny (s cestou a sprchou), takže 2 večery v týdnu by muže kluci neviděli, další 2 večery vyřazena já (o penězích nemluvě). Varianta cvičit spolu a kluci v koutku leze do peněz už úplně fantasticky (nemluvě, že to taky pořád nejde, a co je starší od září ve školce je doma cochvíli něco virového původu).
Na stacionární bicykl lezou tak akorát kluci jak na prolejzačku.

Takže, co - pokud něco - můžu pořídit bez televize...? Mám slušný monitor ke stolnímu PC...

MALKE: vau! A to muž chce abych ho dostala já. Já si zatím stačím s čtečkou (elektronický inkoust je prostě fajn) a tady s tímhle dělem (šetijádro, nabušený herní -ale samozřejmě stolní - počítač).

Taky proto ale nemusím sedět v práci, oni mi tam počítač nedali :-)))) prý si mám nosit svůj noťas, jsem se usmála, že 20kg nosit nebudu a chodím tam 2x týdně na půl dne a dělám z domu :-)

Já mám i mobil takový ten nejjednodušší. TElefon, SMS, nic víc. Fakt je, že na manželovém dotykovém si syn vyhraje (angry birds vedou). Jenomže ten je "k dispozici" tak o dovolených...

Tak asi ho tedy pořídim sobě a pudu půjčovat, no :-)

Jak je to tam s hrama pro 5-leté?

TERRYNKA: to je další důvod.
Mmch, mému nejstaršímu synovi bude 15 za dva týdny a přeje si externí disk k notebooku ;-) Notebook si před časem koupil za svoje uškudlené kapesné.

ANNAWA: No asi tak. :-)
Navíc argument, že spoň budou mít k počítačové technice kluciblízko, se zrovna u nás ukázal být lichý. Největší ajťák jsem v rodině já.