APRILMOUSE: Já bych JEDNOU vysvětlila, že při slibu jsem předpokládala, že se bude chovat jako normálně uvažující jedinec a že prostě není normální zatarasit postelí dveře. A víc bych o tom odmítla diskutovat. Beztak ty každovečerní scénky dělá zejména proto, že Tvoje reakce jsou tak zajímavé.
Ze své zkušenosti a zkuśenosti dalších matek v okolí mám dojem, že když nás chlapci dorostli na výšku (nebo se tomu začali blížit), získalí pocit, že by tím měli získat stejná práva jako máme my. Ani na okamžik je pochopitelně nenapadlo, že by měli mít také stejné povinnosti. Jejich testosteronem řízený mozek jede v nastavení srovnávání/soupeření. Rodičovskou omluvu nevnímají jako projev toho, že dospěláci dokáží uznat chybu, ale jako projev slabosti. Fakt to chce nepřistoupit na jejich pravidla a nenechat se lapit do toho jejich soutěžení.
Blbý na tom zároveň je, že jak jsou otcové zpravidla vyšší, tak v době, kdy chlapci začnou předvádět tyhle scénky matkám, mají ještě sami dost značnou fyzickou převahu, takže na ně to synové nezkoušej. Je prakticky nemožné získat od chlapa v téhle fázi podporu (co by řešili problém, který sami nemaj, že). Vyloženě na pumu je můj švagr, který svého syna v tom hnusném chování k matce v podstatě ještě podporuje.
Jak už tuhle vývojovou fázi máme za sebou, tak mě vlastně i baví pozorovat, že to je všude kolem jak přes kopírák.