CHIMERA: tak to se možná pohybuješ v jiných Čechách. "hošové" znám jen z Asterixe

BALAENA: nic z toho, prostě slovo máčka v hanáčtině znamená omáčka. dáš si máčku? takhle se ptá babička, když polévá knedlíky.
a "ty seš máčka" je totéž, jako že je měkkej, neodvážnej.
patrně to bude taková krajová specialita, jako české oslovení "hošové" :-D

CHIMERA: bodlák, nebo žralok?

TRISSIE: právě, ale na žraloka mi ten popis neseděl :-) Ačkoli teda je to takovej malej žralok a žádnej velkej dravec.

ANNAWA: nojo, máčky :-D to u vás nemáte? Když je někdo měkkej, tak je máčka (asi jako omáčka? - nevím).

CHIMERA: máčky?

ANNAWA: to vůbec nesouvisí s vyspělostí civilizace (a propos - nepovažuju naši civilizaci za vyspělou, ale to by bylo na jinou debatu).
ale rituály tady (střední Morava) nejsou žádné... ani první třída se neprožívá, a na poslední zvonění si já osobně ani nepamatuju, takže to nic extra být nemohlo :-D
osobně s tím nemám problém, po rituálech netoužím, a dovedu si i představit u vás v rodině něco takového... ale jinde těžko. ve svém okruhu široko daleko nevidím žádnou k rituálům vhodnou rodinu :-D asi to bude tím, že tatínkové jsou všichni máčky :-D

BALAENA: tak rodiny a různé skupiny lidí mohou mít i svoje, nemusí to být tak zjevné.

CHIMERA: taky mi to přijde, že jediný přechodový rituál, který dnešní společnost tak nějak všeobecně provozuje, je slavnostní vstup do první třídy, zvlášť v oblasti severních Čech a okolí, kde k tomu pod německým vlivem mají ten kornout bonbónů
a vlastně ještě poslední zvonění - no tak jsou dva

CHIMERA: zjevně žiješ v jiném civilizačním okruhu než já, já o tom určitě nečtu ani neslyším poprvé a taky znám chlapy, co o podobných věcech přemýšlejí.

Můžu si to představit celkem dobře, můj muž klidně, naši synové klidně, netvrdím, že je to pro každého, byl to jen příklad.

Přechodové rituály jsou důležité bez ohledu na to, jak civilizace vyspělá je, jen se mění jejich podoba.

ANNAWA: nezlob se, ale já jsem se smát musela. sice to je asi smích spíš smutný, ale nikdy jsem v naší civilizaci nic podobného neviděla.
proto je úsměvné, že autor myslí, že je to běžné. řekla bych, že spíš výjimečné.
si představ, kdo asi tak bude dělat trek v divočině... můj ex ani můj současný muž rozhodně ne. ani sami by to nezvládli, tím spíš by tam nevzali své syny...
nemám pocit, že naše civilizace by uplatňovala přechodové/dospělostní rituály.

ahoj, v poslední době mě zaujala otázka vztahu otce a syna a "rodinných rituálů", kdy otec pomáhá přejít chlapci k dospělosti - např. jedou někam do přírody a většina zodpovědných úkolů leží na chlapci, nebo otec se synem udělají společně něco, co náleží do svět dospělých (13 kluk společně s tátou vykouří pár cigaret a pak je rituálně spálí), atp.
máte s tím někdo zkušenost? plánujete někdo něco takového pro svého syna, anebo už to máte za sebou?
budu rád za každou připomínku.

(ps: nejde mi o nějakou metodu, nebo kurz, jde mi o obyčejný vztah otce a syna, předpokládám, že by to mohlo být téměř v každý rodině :)