MANFRED: povím ti příběh o mém kamarádovi :)
Narodil se chlapec s dvojím občanstvím - jednak čech, jednak rakušan. Nedlouho po oslavě jeho 17.narozenin nastává "sametová revoluce". Nedlouho po oslavě jeho 18.narozenin přichází z Rakouska povolávací rozkaz. Chlapec rukuje. Po ukončení povinné vojenské služby návštěva policie u rodičů, vypátrání chlapce, předvedení k výslechu a ke komunikaci trestního oznámení - služba v cizím vojsku (nějaké přistoupení ČR k NATO je hudbou budoucnosti). Následná soudní mašinerie po nějakých 5 letech (jo, šlo to relativně svižně, rozhodně na tehdejší dobu) dochází k jedinému dle zákona možnému spravedlivému rozhodnutí - nepodmíněný trest odnětí svobody na 8(? ... možná 10? nepamatuju ale pálka jak hovado) let. Soudkyně soudu poslední instance po ukončení jednání dobíhá lehce šokovaného chlapce s jeho o dost šokovanějšími rodiči a vysloveně žádá až prosí, aby rozhodně podali žádost o prezidentskou milost, že ona to udělat nemůže, a žeona (resp. soud) nemůže ani rozhodnout jinak, neboť je vázána platným trestním zákonem. A odkazuje na toho a tamtoho odsouzeného, kterého musela úplně stejně odsoudit a který žádost o milost podal a bylo jí vyhověno.
Institut mimosoudní výjimečné možnosti o zrušení aktů justice je nezbytný. Nikdy nevíte, k čemu může reálná životní situace dospět.