REDGUY: tak je to jednoduché:
máš málo P
level - aneb výkonu pro vodorovný let. na druhé straně rovnítka je vzorec, ve kterém např. můžeš
- Snížit C
D ... jak lze dohledat v diplomce
[ KEYMASTER @ Solární letadla a vzducholodi ], tohoto dosáhneme například snížením součtu celkových čelních průřezů trupu, motorových gondol, apod. vůči celkové ploše křídla
- Zvýšit C
L - toto je obvykle vázáno v nějakém poměru na C
D, takže tím nejde moc jednoduše hýbat bez současné změny C
D (samozřejmě nejúspornější dálková a výšková letadla a větroně se vždy snažila o co nejlepší L/D poměr, resp. klouzavost)
- snížit štíhlost AR (Aspect Ratio) - ten se uvádí jako zlomek, (např. Solar Impulse má při rozpětí ~60m a ploše 200m2 AR něco kolem 1/20, tedy 0.05, existují ale i větroně s AR kolem 1/30, apod.) dílčí závěr: "vypadat více jako větroň" poměrně intuitivně vyvolává asociace na vysokou štíhlost křídla (u většiny lidí)
- hustota vzduchu ρ (ró) ve vyšších letových hladinách je nižší, což celkové energii potřebné pro udržení se ve vzduchu nesvědčí (protože hustota je ve jmenovateli). svědčí to ovšem rychlosti - v těchto výškách nejen můžeme, ale dokonce musíme letět rychle - ovšem této výhody nejde využít, aniž by na to reagoval celkový tvar letadla
- snížit hmotnost m - samozřejmě, odlehčením letadla (snížením plošného zatížení křídla) snížíme P
level dost jednoznačně. větroně jsou známé velmi nízkou hmotností (která se dokonce pro určité režimy letu uměle zvyšuje vodní záteží) dílčí závěr: "vypadat více jako větroň" poměrně intuitivně vyvolává asociace na velmi lehkou konstrukci letadla (u většiny lidí)
- zvýšit rozpětí křídla b (ve jmenovateli) - zvýšením rozpětí beze změny ostatních parametrů tedy obvykle snížíme energii potřebnou na uržení se letadla ve vzduchu (předpokládáme b*AR=S, tedy celková plocha křídla, která jen a pouze u solárního letadla je zajímavá i jako zdroj energie). dílčí závěr: letadla s vysokým rozpětím většině lidí připomínají větroně.
Zajímavá odlišnost kluzáků (slova "větroň" a "kluzák" pro někoho jsou a pro někoho nejsou synonyma - někdo možná chápe "větroň" jako tak lehký případ "kluzáku", že je pro stoupání schopen využívat termiku, ale já teda v téhle terminologii nejsem moc silný) a solárních letadel spočívá v tom, že kluzák má k dispozici tím více P
level čím větší je jeho m (hmotnost) - prostě i při stejné klouzavosti pak může letět rychleji/klesat rychleji, čímž rychleji snižuje svůj gravitační potenciál. Naopak solární letadlo má k dispozici větší P
level, čím větší je u něj plocha b*AR=S - tento rozdíl jsem tedy inuitivně pojmenoval jako
vypadat víc větroň, než jako větroň.
To, co jsem tady probral, samozřejmě nijak nevypovídá o tom, jak rychle letadlo o daném výkonu P
level poletí (pouze je z tohoto vzorečku jasné, že v řidším vzduchu nikoliv může, ale dokonce musí letět rychleji - tedy pokud se nezmění žádný jiný parametr)
Kritika, že hodnoty C
D a C
L se mění v závislosti na ρ (ró) je samozřejmě platná a nikdy jsem s ní nepolemizoval.
Nicméně dostali jsme se k tomu, že moje původní představa, tedy co největší rychlost v co největší výšce=nejmenší hodnotě ρ (ró), je skutečně dosažitelná zvětšováním S, což je při současném zvyšování celkového rozpětí b za současného snižování hodnoty AR možné pouze tak, že b zvětšujeme více, než se nám snižuje AR (což je případ existujících strojů Sunseeker i Solar Impulse) - A NEBO, a to je to, pro co jsem se rozhodl já - zvětšení počtu ploch, což nám umožňuje zvýšit S při současném udržení AR a konečném faktickém rozpětí (kde je jasné, že hodnoty větší než cca 70-80m budou extrémně nepraktické)