DAVIDO: ne

DAVIDO: tohle není moc diskuze :-)
...
The crosswind limit for the 747 is 30 knots on a dry runway, 15 knots on a very wet runway.
pro 737 jsem našel hodnoty mezi 30-36 uzly
In a Cessna 172, the maximum cross-wind component is 15kts, in a 757 it is, I believe, 40kts
...
rozdíl ve wing loading u těch letadel v tom podle tebe tedy nehraje žádnou roli?

DAVIDO:
BURAN: je tu několik důvodů:
- moc paliva = riziko, že bouchneš
- moc vysoká přistávací rychlost a velká hmotnost = riziko že neubrzdíš
- příliš nízké plošné zatížení křídla, příliš nízká rychlost = příliš nízká odolnost vůči poryvům větru
- příliš málo paliva = riziko, že dojde těsně před přistáním

u elektrických letadel bude vždy výhodné mít zásoby energie pro přerušení přistání a opakované přiblížení. u dopravních letadel je to... složitější. hlavně se bavíme o letadlech s plošným zatížením křídel o řád jinde, než dnešní dopravní letadla, nebo dokonce stíhačky.

rizika, o kterých mluvím, se týkají plošného zatížení v řádech jen desítek kg/m2. tahle letadla prostě nemůžou přistávat při takové rychlosti větru, při kterých běžně přistávají dopravní letadla. naopak by ale mohla dosahovat výborných výsledků ve stratosféře. otázka prostě je, jak je tam dostat: dostat je tam pomocí spalovacího motoru mělo SPOUSTU nevýhod, to je celé, co tvrdím.

DAVIDO: hmmm :-) fakticky bavíme se asi o úplně jiné kategorii letadel.... možná u bombardérů se efekt který popisuješ v praxi používá, nevím :-) běžná dopravní letadla mají zatížení křídla cca 10x větší, než třída letadel, kterou diskutuju já.

čím menší přistávací rychlost, tím se ti zmenšuje rozpětí počasí (tedy max. rychlost větru + riziko od náhlého poryvu), ve kterých se vůbec můžeš o přistání pokusit.

netvrdím, že Virgin Global Flyer se automaticky mohl vůbec pokusit o přistání, když vážil s plnou zásobou paliva těch 10t. ale pokud vím, tak mu extra nesvědčilo, ani když se spotřebovaným palivem vážil jen ty 2t a "plachtil" na přistání. ani strojům U2 to nesvědčilo. tuším, že tohle bylo jedno z úskalí stratosférického létání, kvůli kterému létají dopravní letadla spíš v těch 9-12 km, a ne třeba ve 20 km - kde by mohly začít využívalt výhody daleko klidnějšího prostředí, bez turbulencí... (asi to nebude jediný důvod, ale na základě dostupné literatury mi to přijde jako jeden možný důvod - a ne, nevěděl jsem to na začátku debaty před těmi 4 lety - i když jsem instinktivně navrhoval "teleskopická křídla", protože jsem i tehdy tušil, že letadla blízko u země mají svůj dnešní tvar asi z nějakého dobrého důvodu - takže je lež tvrdit, že "za celou dobu debaty jsem se o aerodynamice nedozvěděl nic nového", jak tu před nedávnem padlo)

BTW, ten startosferic flight PDF jsem pořád nepopirátil... možná čas to zkusit znovu :-( (a nebo si to i objednat přes amazon - jsem majetnější, než vloni)