DAVIDO: hmmm :-) fakticky bavíme se asi o úplně jiné kategorii letadel.... možná u bombardérů se efekt který popisuješ v praxi používá, nevím :-) běžná dopravní letadla mají zatížení křídla cca 10x větší, než třída letadel, kterou diskutuju já.
čím menší přistávací rychlost, tím se ti zmenšuje rozpětí počasí (tedy max. rychlost větru + riziko od náhlého poryvu), ve kterých se vůbec můžeš o přistání pokusit.
netvrdím, že Virgin Global Flyer se automaticky mohl vůbec pokusit o přistání, když vážil s plnou zásobou paliva těch 10t. ale pokud vím, tak mu extra nesvědčilo, ani když se spotřebovaným palivem vážil jen ty 2t a "plachtil" na přistání. ani strojům U2 to nesvědčilo. tuším, že tohle bylo jedno z úskalí stratosférického létání, kvůli kterému létají dopravní letadla spíš v těch 9-12 km, a ne třeba ve 20 km - kde by mohly začít využívalt výhody daleko klidnějšího prostředí, bez turbulencí... (asi to nebude jediný důvod, ale na základě dostupné literatury mi to přijde jako jeden možný důvod - a ne, nevěděl jsem to na začátku debaty před těmi 4 lety - i když jsem instinktivně navrhoval "teleskopická křídla", protože jsem i tehdy tušil, že letadla blízko u země mají svůj dnešní tvar asi z nějakého dobrého důvodu - takže je lež tvrdit, že "za celou dobu debaty jsem se o aerodynamice nedozvěděl nic nového", jak tu před nedávnem padlo)
BTW, ten startosferic flight PDF jsem pořád nepopirátil... možná čas to zkusit znovu :-( (a nebo si to i objednat přes amazon - jsem majetnější, než vloni)