DANYSEK: no a co? je to samozřejmě odlišná kategorie letadel. podstatné na tom, je, že solární létání je možné. stratosférické proudění se uklidňuje od 20 km výš: stratosféra je prostor, který zatím nepoužíváme... samozřejmě dostupat do té výšky s dnešními bateriemi je prakticky nemožné... a pokud solární letadla budou muset na solární pohon i stoupat, tak nebudou mít stoupavost nic moc. ale s akumulátory lithium-síra dostoupáš prakticky 2x tolik, než s dnešními (pokud dobře počítám, tak by to mohlo při třetině hmotnosti tvořené bateriemi a trochu rozumných letových vlastnostech mohlo stoupat tak do 12-14 km ... dál už by to muselo být na Slunec, ale taky se ve stratosféře přes poledne spíš přiblížíš k max. teoretické insolaci a máš tam super chlazení panelů, což má na tu účinnost vliv taky). a diskutují se i akumulátory, které by mohly tvořit přímo konstrukci dopravních prostředků... (akumulace energie v nějakých dutinách nosníků, apod.... trochu podobně jako dnes jsou nádrže v křídlech...)
solární letadlo bez celonoční výdrže unese i nějaké užitečné zatížení... a pokud se nebavíme o dopravním letadle, ale třeba o běžném sportovním letadle, tak tam si představ aplikaci např. pro letní skoky padákem: to se stejně za špatného počasí nedělá, letadlo si dobije baterky na ploše před startem i během klesání a na těch několik krátkých vzletů za den se prostě energie najde. dtto aplikace jako vyhlídkové lety a obecně regulace soukromého (sportovního) létání vyžadují nějakou poměrně malou oblačnost tak jako tak... takže ty aplikace nebudou přímočaře směrovat k těm dálkovým letům, ale třeba 4-cca 9 místná letadla si při dnešním tempu inovací ve fotovoltaice, akumulaci a konstrukčních materiálech přestavit lze (dvoumístný solární větroň už existuje).
(9 osob vč pilotya je regulační limit v USA, jak jsem zjistil - proto je na trhu mezera mezi letadly pro 8 cestujících a pak se běžně dělají až cca od 40 výše, asi aby když už to splňuje ty přísnější regulace bylo současně ekonomické...).
JAZZZ: těmhle apokalyptickým vizím bych právě rád učinil přítrž :-) celá debata byla o tom, jestli za těch sto let spíš lítat na dovolenou nukleárními tryskáči, nebo jestli budeme mít víc volného času a díky tomu se budeme přesouvat solárními stratosférickými letadly (s tím, že na palubě bude Internet). jediné skutečné riziko je jaderná válka. vše ostatní je řešitelné.
existuje tu značný fan-klub solárních vzducholodí, o kterých lze rozhodně říct, že uvezou větší náklad. jejich rychlost, ať jsem to počítal jsem to počítal (vesměs nějakým "hledáním podobného", tzn. např. jsme elektrifikovali Hindenburg, apod.) mi vycházela max. tak 70 km/h a to je i rychlost, kterou udávají konstruktéři dnešních hybridních solárních vzducholodí (fakticky něco jako "nafukovací rogallo" - nafukounuté heliem a pokryté solárními panely nahoře...)