OMNIHASH: překvapivě... energie v bateriích není _tak_ málo. a vynést kolmo vzhůru něco už tak poměrně lehkýho není taková věda.
Konkrétně, viz následující výpočet: letadlo bude během VTOL manévru mít spuštěné motory na 20ti-násobek "cestovního výkonu" (tedy asi 1600 kW místo 80 kW, jeden ten motor musí umět až 400 kW, při letu cestovní rychlostí poběží jen asi na 20 kW) po dobu asi 22 sekund (než letadlo přejde do vodorovného letu a motory stáhne). velké vrtule potřebuješ stejně (do stratosféry).
jako vadu vidím, že každá z vrtulí musí unést sílu asi 20 kN (viz níže) pokud budou dvoulisté, tak to dělá 10 kN na jeden list vrtule (během startu), přičemž poloměr tam mám asi 10 metrů, což není sranda. Takže zase se leda zaklínat nějakým tím 3D tiskem houbovitého uhlíkového kompozitu.. jinak to nevidím :-)
toto je BTW odpověď pro
ABDULAH:
Padl tady odpor těch 400 m2 ploch, což je samozřejmě pravda, součinitel odporu vzduchu u placky je zhruba 1.2 a ten průřez je 400 m2 křídlo + 40 m2 trup a gondoly, rychlost kolmého stoupání 1 m/s, hustota vzduchu u země 1,29 kg/m³, to dělá odpor (po celé té obří ploše!) 681 N, to je asi
68 kg - ve srovnání s hmotností 8t tedy přidaná síla odporu vzduchu při tomto stupání asi takový, jako když se na to postaví ještě jeden člověk (samozřejmě, při 2 m/s by síla byla čtyřnásobná - to už je trochu háček)
asi ti dochází, že když vím, jaký bude muset být tah motorů pro stoupání kolmo vzhůru (cca 80 KN + 681 N :-), tak se dá snadno spočítat:
1) tato síla na dráze cca 20m vykoná práci 1600 kWs, tedy 0.4 kWh (! účinnost elektromotorů ani vrtule nebude zdaleka 100%, ale! toto je plně nabitá baterie od kola! kdybychom to zvedali třeba na kladce)
2) za jak dlouho tato síla při překlopení vrtulí bez snížení tahu urychlí letadlo vodorovně na větší než pádovou rychlost:
pro rychlost 20 m/s, tedy cca 72 km/h (což je asi více, než pádová) kinetická energie je... čirou náhodou, taky 0.4 kWh. teď za jakou dobu ten 80 KN tuhle rychlost vyvine? pokud klouzavost při pádové rychlosti bude aspoň 20:1, síla čelního odporu vzduchu při dopředném pohybu by měla být max. 400 N (8t / 20). z těch 80 KN tedy po celou dobu akcelerace padne zanedbatelná část (menší, než při tom kolmém stoupání, to máš pravdu). BTW motory by při vodorovném letu letěly jen na 1/20 výkonu (5%) na který poletí při stoupání... (ovšem plocha vrtule ve výšce ~20 km musí být při udržení stejných otáček pro dosažení stejného tahu ~16x větší, než u země.. náhodička...)
protože těma 80 kN jsme kompenzovali gravitační zryclhení 9.81 m2, tak se dá předpokládat, že po překlopení vrtulí letadlo na větší než pádovou rychlost akceleruje během 2 sekund, přičemž cestující pocítí po dobu 2 s zrychlení 1g.