KEJML: kde mi "leze konstatní rychlost"? konstatní tah vytvoří konstantní rychlost v jedné letové hladině... požadavek na zrychlování a současně stoupání vedl k požadavkům na tak vysoký tah, který je asi mimo realitu, to připouštím.
aby mohl být tah ionocraftu stejný v různých výškách, zřejmě by se jeho parametry musely při klesajícím tlaku vzduchu nějak výrazně měnit. pravděpodobně zvětšovat napětí. ale v ten moment, kdy by se objevil výboj, by to zřejmě bylo špatně, takže v souvislosti se zvyšování napětí by zřejmě bylo nutné od sebe pohonné elektrody oddalovat.
to oddalování zase není tak nepodobné tomu, že je potřeba s klesající hustotou vzduchu současně zvyšovat plochu křídla.
představ si _něco jako_ gigantický stratosférický paraglide (zcela nestabilní v podmínkách vysokého tlaku vzduchu), kde jeho nosná plocha by byla současně solárně aktivní a nosná lana by současně byly elektrodami pro pohon ionocraftového typu... koneckonců, zapojování solárních článků do séria je jedna možnost, jak se dostat k nějakému vyššímu napětí (i když asi ne až TAK vysokému). vysoké napětí na článcích současně zvyšuje efektivitu, protože při stejném výkonu skrz ně teče nižší proud = mají menší odpor. (jediné co říkám, že u solárních letadel je prostě v synergii několik
Ano, celá ta představa vyžaduje trochu pokročilých materiálů, typu grafen, apod. - ale v množstvím menším než velkém, na rozdíl od třeba kosmického výtahu. Představa snažšího stratosférického létání je soft-halucinace, zatímco kosmický výtah je hard-halucinace (je to koncept - možná nevědomě navržený géniem, ale vědomě prosazovaný lidmi s technickými dovednostmi - který představuje tak vzdálený "druhý břeh", že se můžeme jen smutně koukat, nemáme šanci ho přeskočit - a tak trochu odvádí naší pozornost od jiných možností, jak se na ten "druhý břeh" dostat. je to jakobychom byli v pravěku a někdo se utěšoval "to nemá cenu naučit se plavat přes tuhle řeku - jednou tady bude stát železobetonový most, pojďme radši rovnou vynalézt železobeton")