TANAIS: Slova má ale přece hodné holčičky! :-)
Navíc z ní vždycky čiší takový optimismus, že nestačím zírat.
Velmi bych si přála mít z něj aspoň třetinu. Vsadím se, že i na rabování a rozvrácení domácnosti by našla jen klady.

SLOVA: my jsme měli klid do roka. Pak začali lézt a stavět se a vytahovat věci ze šuplíků a převracet domácnost naruby a idyle byl konec. Fakt byl ten první rok pohoda.

TRISSIE: Tak to preju hodne sil, hlavne na tu preventivni hospitalizaci. Nas malej mel 19mesicu, kdyz jsem se jednou z kontroly uz nevratila domu a malem me to povalilo. No, nastesti jsem tam zustala jen tyden, pak tyden doma(tak jsem si ho jeste aspon trosicku stihla uzit) a pak zase dalsi pobyt, tri tydny, nez se holky narodily, pak tyden po a strasne, strasne se mi po tom malym spuntovi styskalo:( No, nato to mel chudak malickej taky pekne sileny, protoze jsme jednu breberku dostali domu po dvou tydnech a druhou po osmi. No a protoze nezijeme v CR a jedna babicka se mi o chlapy prijela starat pred porodem, kdyz jsem byla v nemocnici a druha babicka prijela jen na par dni po porodu, tak jsme se v nemocnici s muzem stridali kazdej den, prakticky se nevideli (protoze taky musel chodit do prace, ze) a malej mel doma matku po cisari, ktera ho jen tak zvedat nemohla a on brouk nechapal proc. Bylo to tezky, ale utechou je to, ze si to nebude pamatovat a taky si myslim, ze i kdyz byl malej zvyklej, ze cela nase pozornost smerovala jen k nemu, tak holky strasne dobre prijal a ted, kdyz uz zacinaji byt taky akcnejsi a zajimat se o nej a tak, tak je strasne stastnej a ma je fakt rad:) Je to sem tam tezky, kdyz tady prakticky nikoho, kdo by pomohl nemame, ale je to taky strasne sranda:)) (uz...) Vsechno zvladnete, neboj, malej bude uzasnej! :)

VERONIKA22: No ja ti chtela tolikrat napsat a nebyla jsem schopna!:) Nezastavim se s tema detma, ale je to fakt super! Jednodussi nez vsechno, co jsem kdy slysela od rodicu dvojcatek... Matysek je s nima uzasnej a je to prca:) Holky rostou jako z vody, uz na nas ceka jen jedna navsteva nemocnice (snad!) - kvuli te hypoglykemii a vyradi Ellinku z registru, pokud bude fajn. Bude si ale muset projit osmi hodinovou hladovkou, tak doufam, ze to nejak spolu zvladneme. No, rezim jsme si udelali az po novym roce, Ellinka mela trosku problem si doma zvyknout a mela desnou koliku. To byly vecery, kdy obe holky od deviti vecer do jedne v noci kricely od bolesti briska. No a Jirka dela US sichtu, takze je v praci od pul ctvrte do pulnoci, takze nas kolikrat nasel pekne rozjety... ale z niceho nic to utlo, holcicky se naucily pekne spinkat a samy. Taky jsme byli vsichni nemocni a Ellca z toho zase skoncila v nemocnici, ale uz vsechno fajn a uzivame si. No, pred jednou se do postele nedostanu, ale protoze je Matysek jeste relativne malej, tak zvykani si na nespani nebylo tak bolestny, takze se ani necitime jako takovy zombie jako kdyz byl mimco on. Jinak kazdej den si rikam, jaky mame stesti, ze mame tak krasny a stastny (fakt vsechny strasne vysmaty) deti a jak bych ani za nic na svete nemenila. Navic super, ze mame ten bonus, protoze mit jen jedno mimco doma, asi bysme se s Jirkou o nej porvali!:)) No ale radej rekni, jak se mate vy!:))