TRISSIE: tak nějak...
Muž pracuje víc než osm hodin denně a navíc jezdí na několikadenní služebky, babičky velmi daleko a jedna ještě ani není v důchodu. Zpočátku mě překvapilo zjištění, že náročnější než dvojčata, která sice vyžadovala vážit, krmit, odstříkávat, dokrmovat, ale hodně spala, je tříletý syn, který vůbec nebyl zvyklý se o pozornost rodičů dělit. S osmnáctiměsíčním si to ani nedovedu představit, protože v tom věku se sám nezabavil ani na minutu, číst dlouho nevydržel a byl celkem nebezpečný sobě i okolí.
Ale jak píšete, prostě to nějak jít musí, byť na sebe člověk není vždycky zrovna dvakrát pyšný, jak to ukázkově zvládá... A některé chvíle, kdy jsem sama se všemi třemi jsou fakt velmi vypjaté.
A můžu si myslet, že mít doma někoho jako je avatar, je fakt výhra! :-)

TAYLES: no, já bych řekla, že ve skutečnosti těch rodin, kde po narození dvojčat musí manžel chodit do práce, je většina. Můj muž má 4 týdny dovolené na rok, z toho dva padnou na hlídání staršího syna, zatímco budu v nemocnici (mám "slíbenou" preventivní hospitalizaci dva týdny před porodem + minimálně týden po porodu, něco dokryjeme chůvami, ale synovi je teprve 18 měsíců a když tam najednou nebude máma, tak bude o to víc potřebovat tátu), týden po návratu z porodnice a týden si musíme nechat na nějaké akutní problémy ve zbytku roku.
Jedna babička je nehlídací úplně, druhá primárně per huba a bojí se hlídat i jen toho jednoho staršího raubíře, takže co? budu to muset zvládnout sama.

TAYLES: s podobnou diskriminaci se setkavame kazdou chvili. Lidi to proste nechapou a tak ten fakt, ze jsou dve, ignoruji :)

ja verim, ze to v jednom cloveku jde. Nejtezsi byly asi ty zacatky, kdyz decka nemela zadny rezim, ted uz to zena docela zvlada i sama, jen ja se do toho furt pletu :)

My taky nemame zadne funkcni babicky ci dedecky na hlidani. Maximalne tak na dve hodiny do kocarku o vikendu. Na druhou stranu mame alespon svuj klid :)

AVATAR: a teď si vem, že má někdo dvojčata a muž chodí do práce na osm hodin denně (a nějaký "absence" neexistujou). kdybych nevěděla od mé máti, že se daj dvojčata obstarat na téměř celej den v jedné osobě, tak bych si myslela, že musí mít každej babičku nebo chůvu. můžu vás podpořit. moje máti je absolutní neurotik, ale přežili jsme to všichni :)
jediný na co si stěžovala bylo, že se k ní v porodnici nechovali hezky, protože vykoupat a oblíct dvě děti jí (překvapivě) trvalo "dvakrát tolik času, než těm, co měli jedno" a byla označena za největšího lenochoda na oddělení :)

no, nic z toho co pises neni sobecke, to je proste realita :)
sluchatka mam, ale i tak je slysim pres zavrene dvere...

domluvil jsem se s mym budoucim (snad) zamestnavatelem, ze bych dva dny delal z domu a tri dny u nej v kanclu. Zena se snad nezblazni, kdyz ji aspon obcas budu k ruce a ja za ty tri dny udelam jiste vic, nez ted za tyden.

Jinak ja to samozrejme beru, ze zena neni chobotnice. Sam moc dobre vim, jake je to starat se o oba naraz a vubec nic ji nevycitam. Jen je to proste hodne tezky zkloubit dohromady s praci, protoze jednoduse chci pomahat a chci si decka uzivat co nejvic. Kdyby bylo ekonomicky unosne, te bysme oba byli na matersky, nevahal bych ani vterinu.

AVATAR: Lze to chápat jako "sobecké", ale pokud děláš doma, tak si fakt a beze srandy kup sluchátka nebo špunty do uší. Absolutní koncentrace ti pomůže udělat za kratší dobu víc práce, to víš sám.

A ještě hůř bude vypadat další věc, co napíšu - to, že se nemůže žena věnovat oběma dětem naráz a to rovná se řev, je přirozené. nejtěžší bylo uvědomit si, že řev dítěte v takovém případě ze mě nedělá špatnou matku, pouze nejsem chobotnice. Nicméně někdy je prostě nutné to udělat, ty ženě za zády taky věčně nebudeš. A ono to do budoucna má i své klady. Já třeba kojila děti postupně, ne zaráz, nešlo to. To nakrmené se muselo odložit, než dostalo to druhé, i kdyby řvalo. Díky tomu se děti obě naučily velice rychle usínat samy, narozdíl od prvorozeného, kterému to trvalo mnoho měsíců a mě to stálo hodně sil.

TRISSIE: me staci i dve. Uplne mi obratily muj denni rezim. Byl jsem zvyklej chodit spat ve dve v noci a vstavat v deset. Ted chodim spat uplne vyfluslej v devet vecer a vstavam v jednu, ve ctyri a v sedm rano :D

A jak to zkloubit s praci jsem porad jeste nepochopil, protoze v sedm jde zena obstarat osobni hygienu, odstrikat mliko, najist se a trochu si "odfrknout", coz znamena, ze ja do deviti zabavuji decka v posteli. Pak me teda vystrida, takze se jdu omejt a najist zas ja. Pak vyvencit psa a obstarat psa a kocku, umejt lahvicky a nekdy po desate se tedy dostanu "do prace". Nastesti ji mam doma, jinak bych jeste prisel o cas pri cestovani.

Na druhou stranu nejde pracovat, kdyz slysis deti o patro niz rvat, coz s oblibou delaji pul dopoledne. Potom obed (vetsinou na etapy, takze prvne se najim ja, zatimco zena dela budliky na deti a pak zase naopak). Vetsinou to zvladnu do hodiny, jenze potom je zas treba odstrikat mliko, coz znamena, ze se zena nemuze venovat obema najednou = rev. Takze jdu dolu, protoze v te atmosfere beztak nenapisu ani radku kodu a radeji se venuju detem.

Modlim se, aby bylo venku alespon trochu snesitelne a zena s detma vyrazila aspon na dve hodky ven. V tom pripade obcas i neco udelam, jinak je moje denni produktivita opravdu zalostna. Kolem seste deti ukladame a pak uz je klid, jenze jsem za celej den tak vyfluslej, ze vetsinou vyhniju na gauci pred televizi a jsem rad, ze se nemusim hybat a myslet. Vcera jsem byl uz tak utahanej, ze jsem na tom gauci usnul pred osmou.

No, vysledek je ten, ze jsem se vykaslal na podnikani a nasel si praci, ktera mi snad trochu umozni fungovat jak jako zivitel (protoze za poslednich par mesicu jsem vydlela leda tak na hypnu), tak jako otec.

AVATAR: no já nevím, mně by k jisté poukázce na pobyt v Bohnicích stačily i čtyři :-)

vždycky by mohlo být hůř :-)
Američanka porodila dva páry dvojčat – Novinky.cz
http://www.novinky.cz/koktejl/293654-americanka-porodila-dva-pary-dvojcat.html

DOCTOR23: Nevim, jestli je to jeste aktualni s tim krmenim, ale dobre si pamatuju, jak jsme do Emmky cpali 50ml hodinu a pul a pak z toho stejne minimalne pulku vygrcala. Nakonec se nam nejlip osvedcil medela dudel na flasku, nemela na zadny jiny dost sil a dostatecne velikou pusinu a do mlika rozpustit ten tunning extra kaloricky prasek. A behem prvniho tydne doma nam ze dvou kil nakynula na na dve a pul. Ellinka se k flasce diky problemu s hypoglykemii dostala poradne az po sedmi tydnech. Jakmile se to prehoupne aspon na ty tri kila, tak se rodic citi lip a nema s tim krmenim tolik stresu a rika si jak veliky deti uz doma ma:)...

zatim to neni tak hrozny. Prebalovami je sice narocnejsi, ale jinak je to docela v klidu. Tak snad ho to za par dni nezacne stvat :)

AVATAR: tak držím palce, aby jste to se sádrovým trpaslíkem zvládli, legrace to nebude, nejspíš. Hlavně ať je to rychle za váma :-)

AVATAR: paráda..;)

a maj teda spoustu vlasů, naši mají světlí vlásky a vypadaj furt, že jsou jenom ochmýření. Ještě jsme je ani nestříhali, čekáme s tím letos konečně na jaro :-)

Jsou to frajeři :-)