BURAN: špatný to není, dokud ti to někdo nepřikazuje. Víc zateplení -> větší základní cena domu kterou ti defacto přikazuje stát -> míň lidí si dovolí vlastní bydlení. Už takhle se zadlužujou na 20+ let pro 2 miliony, za který si toho dnes už moc standartní cestou nepostavíš :/

Máte někdo info o tomto? "2018 – tedy rok od kterého vstupuje v platnost zásada ze zákona 318/2012 Sb – všechny stavby budou muset být projektovány a stavěny v pasivním standardu."

GREGI:
Gregi díky za prostor a možnost tato témata probrat.
A díky všem kdo je probrat chtějí ať už jako zastánci, odpůrci, nebo koumáci ,)
Jak říkám > víc hlav víc ví a komunikace je dobrý způsob učení a sdílení informací.

GREGI: je třeba brát v úvahu že tělesná nemoc je projevem duševní disharmonie. Nerad bych sváděl všechno na toxické látky protože tu jsou i alergie na čistě přírodní produkty a jak jsem psal někdo toho snese hodně a někdo nic...
Propoj souvislosti a pak dostaneš obraz fungování celku.
Taky jsem si prošel drsnými alergiemi a každý pobyt v krkonošské roubence byl jako lázně.
Důvod > byl jsem pryč z opravdu dost toxického prostředí, to je fakt. Jenže ono tam bylo víc aspektů od kterých jsem vlastně jakoby utekl do jiného prostředí. Jsou to např. zlost, strach, narušené sociální vazby jak v rodině tak ve škole, nechuť se něčemu postavit čelem, ale taky nezanedbatelná část věci a tou je jídlo.... No a tak dál. Tohle jsou souvislosti mé alergie, tak jak jsem je postupně objevoval a s každou další byť jen částečně vyřešenou věcí je alergie menší a menší. V počátku to bylo 8-10 měsíců v roce na pyl, prach, slunko, jídlo (jablka, ořechy atd.). Dnes je to cca 1-3 týdny v roce a věřím že se dostanu k bodu kdy si na alergii vzpomenu jako na dobrou školu života a prostředek, který mě "donutil" pochopit hodně věcí...

upraven nazev diskuze... myslim ze je to supr tema

V2SV: ja exem i alergii mam... mamka kdyz me cekala zila v praze, pohybovala se hodne po autobusech a v prostorach ktere urcite byly preplnene temahle latkama... rad bych nejake prirodni bydleni, i kdyz sem clovek kterej miluje technologii a pokrok, ale proste verim ze tohle je ta lidska prirozenost a verim ze v takovem dome bych se citil mnohem lip.... treba babicka ma dum jeste ze slamy a kravskejch lejn a proste nemuzu si pomoct ale v tom baraku se clovek cejti dobre, tak hezky to tam voni a je to proste poznat:) jen teda ty osb me serou protoze je to skvelej material...

jinak male ot pro exematiky [ Ekzém ]

STETKA: Jo přesně od Kuby jsem tu informaci měl, jen si nezapamatoval to přesné číslo...
doba úniku formaldehydu je zase dost nejasnou otázkou na kterou jsem nikde nenašel konkrétní odpověď. Např. níže uvedená návštěva 30 let starých prostor a evidentní přítomnost všech těch malých pomocníčků z lepidel ve vzduchu mě docela zarazila.... Rekuperace, nebo řízené větrání je téma samo pro sebe. Údržba a pořádné čištění rozvodů je mnohdy komplikovanou až nemožnou záležitostí a raději se přikláním k difuzně otevřené konstrukci a manuálnímu větrání (když je třeba). Ale proti gustu...
Pokud budeš shánět zmiňované lunární dřevo, tak napiš.
Zpracovávám hlavně toto dřevo a tak se snažím tuhle cestu v čr trochu prošlápnout i ostatním.
Cena je mírně nad průměr kvůli časové náročnosti, což s ohledem na kvalitu a možnost použít dřevo bez chemek tento nadprůměr vyrovnává...
Je pravda že i dřevo kácené mimo novoluní v zimním období při dobré konstrukční ochraně vydrží dlouho, ale musíš se srovnat s tím že se hodně sesychá, praská, kroutí a hmyzákům prostě chutná mnohem víc. No a velká změna tvaru při vysychání zpracovávaného nebo již zabudovaného dřeva není moc příjemnou záležitostí jak pro tesaře tak ostatní řemesla která po něm přijdou.
Je jasné že u nějakého two-by-four to není tak zásadní jako u srubu, roubenky, hrázděné stavby, nebo moderních těžkých skeletů, ale zase je otázka proč kácet strom v plné míze když to jde jinak?...
Ta cena skutečně není tak závratná aby si to člověk při stavbě domu v porovnání s "normálním" dřevem nemohl dovolit a mimo to může ušetřit na práci a materiálu za "ochranný" nátěr proti houbám a hmyzu.
Jiný důvod než cena, spěch při stavbě a neochota přijmout morálnější přístup ke káceným stromům mě nenapadá...

Humidiity in straw bale walls and its effect on decomposition of straw - Jakub Wihan
http://www.jakubwihan.com/pdf/thesis.pdf

V2SV: ad sláma souhlas, snad jen, že ta hranice relativní vlhkosti od kdy začne sláma výrazněji degradovat je ještě trochu výš - mám pocit, že něco kolem 98% - jeden týpek na to dělal dokonec diplomku, bohužel si teď nevzpomenu na jméno...
Jinak já mám nulovej dům ze slámy - možná je trochu do plusu, ale ještě to nemám dopočítaný. Nicméně mohu slámu doporučit i když jí používáme prakticky jen v případě, když si jí tam investor chce dát svépomocí.
Ad osb, formaldehyd a dřeva v novoluní - jak říkáš dobrá deska bez nějaký tý chemky asi neexistuje. Vzhedem k tomu, že se věnujem stavbě PD případně NED, tak je nutné vždy použít řízené větrání a pak problém s případnou velkou koncentrací formaldehydu odpadá. Bez větrání by to mohl být problém, ale také záleží na tom jak dlouho se dům staví - formaldehyd z desek neuniká do nekonečna...
Dřevo kácené v novoluní na severní svahu ve vysoké nadmořské výšce bude samozřejmě kvalitnější, než kácené v plném "rozkvětu". Nicméně všechno je to pak o penězích - pokud budu chtít po pile 20m3 takového řeziva, tak se nedoplatím a hlavně většina pil to ani není schopna poskytnou. Osobně si myslím, že je důležitější dobrý návrh konstrukce a kvalitní provedení - konstukční ochrana dřeva je prostě tou nejdůležitější a nejlepší a i "méně kvalitní" dřevo vydrží několik generací...

EGGH: Základem je to co zmiňuje 77WHITE > skladby a vlhkost.
Slámu určitě chemicky upravovat ničím nemusíš. Je to celulóza (dřevo) a jako takovou ji ohrožuje dlouhodobá zvýšená vlhkost kolem 90% (plísně a hniloba) a termiti (ty u nás naštěstí nejsou). Ideálního stavu dosáhneš hliněnou případně vápennou omítkou. Je to difuzně otevřená skladba která ještě vzhledem k charakteru materiálu reguluje vzdušnou vlhkost místností někde kolem 50%
To je orientační údaj protože je několik základních druhů jílů a každý má jiné schopnosti absorpce a desorpce. To jak pracují s vlhkostí v místnosti platí i pro vnitřní skladbu stěny. V našem případě sláma. Když to ve zkratce shrnu tak při správném použití nevzniká žádné reálné nebezpečí zápachu, plísní ani hniloby.
Životnost stavby je pak ovlivněna tím jak se o ní ty a další generace budete starat. To ovšem platí jak u slámy tak u betonu či ostatních materiálů.
Jakmile ti do konstrukce začne vnikat voda nebo je ohrožena rosným bodem přímo uvnitř skladby stěn, podlah či střechy tak je problém...

Ovčí vlna a její chemické ošetření je diskutabilní. Aplikuje se hlavně kvůli živočišným škůdcům a hoření, protože s vlhkostí opět při normálních podmínkách nemá problém. V tomto ohledu je to nejodolnější izolační materiál, který izoluje i mokrý (přírodní duté vlákno).
Nutnost jejího ošetření (nejčastěji molantinem) je pro mě dodnes nezodpovězenou otázkou. Když jí vypereš tak ztratí lanolin, který jí přirozeně chrání proti vodě a škůdcům, ale taky smrdí. Pak přichází použití molantinu aj. V případě že jí necháš v létě rozloženou venku na paletách apod. aby jí slunko a déšť zbavili prachu a bláta tak získáš izolaci bez chemek, ale zase řešíš ten zápach resp. skladbu stěn tak aby se nedostával do interiéru.
Dlouhodobě sleduji stavbu kde je nepraná ovčí vlna použitá. Zápach není a řádění molů se zatím nijak neprojevilo. Ovšem zatím je to pár let a těžko se na to odvolávat... Zde ukáže až čas, případně někdo s reálnou dlouhodobou zkušeností.

JESSE_MORENO: s těma studiema je to asi jako s chemtrails, ftalátama nebo antikoncepcí .)
Výrobce (vyjma chemtrails.)) si nechá udělat studii a ta prokazuje že jeho látka je zaruče bezpečná. Naproti tomu je někdo kdo nechá udělat "nezávislou" studii, která prokazuje opak. Následně se lidi přou kdo má věrohodnější studii...
Např. formaldehyd z webu_PRO http://cs.wikipedia.org/wiki/Formaldehyd no a tady_PROTI http://arnika.org/formaldehyd
Nám pak zbývá jen hledání mezi řádky a osobní zkušenost. Co jiného je prokazatelnější než to co vidíš a cítíš (hamt, čich, fyzické reakce těla a intuice).
To o čem mluvím je výsledek dosavadní životní zkušenosti.
Přečtených studií, knih a textů (pro i proti) bylo dost, prodiskutovaných hodin s různými lidmi i z laborek také, ale nejvíc se opírám o svou zkušenost, která samozřejmě nemusí a není stejná u všech lidí. Každý sneseme něco jiného. Otázkou je co se dříve či později projeví, nebo naopak neprojeví. To máš jak s kuřákama kteří kouří od 8 let do 90 a nic jim není .)
Mě tyhle látky vadí, protože tělo je ve větší koncentraci nesnese a z prostoru kde jsou chtě nechtě odcházím hned jak můžu. Třeba sklad plošného materiálu je fakt pecka, kterou pocítí většina normálních jedinců, regál s drogerií v obchodě, nebo baumarkety a jejich sekce stavebnin nebo nátěrových hmot. Nedávno jsem byl v budově 70.-80. léta, kde je vše původní. Nábytek, koberce, příčky, povrchy. Člověk si řekne že ty látky přece za pár let vyprchají, ale tady mě to i po 30 letech "vyrazilo" ze dveří.
Dneska už se to nesmí používat v takových koncentracích jako dřív, ale je otázkou jestli má snížení limitů smysl... Když to vezmu z hlediska celku, tak je rozumné přestat kopat životu hrob. Je jedno jestli to děláme lopatou nebo lžičkou. Zastavení toho procesu může trvat pár let, ale i pár generací.
To co si vyjmenoval (cukr, mouka, beton) jsou souvislosti většího řekněme problematického celku, který lze zahlédnout ale uchopit a pochopit už jen s velkou trpělivostí. Všeho moc škodí a něčeho i málo ,)
Formaldehyd je v přírodě normálně vyskytující se látka, ale ve větších koncentracích je nebezpečná. Jelikož trávíme většinu času ve městech a budovách, kde je použitý ten uměle vyrobený a zavřený ve většinou nevětraných prostorech, tak to riziko nemocí (alergie, astma, ekzém atp.) tady je...
Do svého domu bych si ho tedy dát nechtěl a dětem do pokoje už vůbec ne. Myslím že ve školce a škole a dalších prostorách tomu a dalším budou vystavené víc než dost. Je pak na pytel, když zjistíš že ti děti marodí kvůli těmto látkám a ty se rozhoduješ zda prodat dům a najít zdravější bydlení, nebo zůstat a do dětí cpát pilulky které potlačují příznaky, ale nemoc neléčí...
Relativně levná alternativa je možná, ale záleží jak moc pospícháš co očekáváš (make up) a kolik práce chceš tomu věnovat? Můžeš hodit do pošty nějaké info a třeba najdeme jiné řešení.

77WHITE: odpovědi najdeš v řádcích výše. Co se týče těch konstrukcí (skladby, radon, vlhkost, detaily) tak se domnívám že čím jednoduší tím efektivnější. Zase záleží jestli člověk honí nízkoenergáč, pasiv, nulák, nebo plusák a v jakém terénu staví, ale všechno má řešení. Těch zkušeností máme ve stavebnictví hodně. Jen si je poskládat...
O velkých budovách nemluvím, ale když zůstanu u RD tak se dneska staví domy s překombinovanou skladbou mnoha vrstev. To zase budeš víc v obraze ty. Mě nedávno překvapilo souvrství stěny z 11 materiálů. Když dělám slamák, tak mam 3-5 vrstev a mění se síla izolace.
Použití mnoha dnešních materiálů v tak velké míře jako je běžné není nutné. Jsou fajn tam kde mi zásadně pomohou vyřešit například hydroizolaci a tím zásadně prodloužit životnost stavby, nebo tepelně zaizolovat patu domu je-li spojen se zemí a tím vyřešit tepelný most + rosné body atd.
Díky za podnětnou výměnu názorů ,)
Čemu se prosím tě profesně věnuješ konkrétně?
Momentálně hledám stavební dozor pro stavbu v Ostravě. Měl by si zájem, případně tip na někoho kdo jo?

TSOH: at uz je ta bouda z cehokoliv.. me se prave zalibil neotrely tvar, to zakomponovani do terenu.. ucelnost nechme stranou.. jako ukryt deticek idealni.. :)
chatka je klasika..