EGGH: Základem je to co zmiňuje 77WHITE > skladby a vlhkost.
Slámu určitě chemicky upravovat ničím nemusíš. Je to celulóza (dřevo) a jako takovou ji ohrožuje dlouhodobá zvýšená vlhkost kolem 90% (plísně a hniloba) a termiti (ty u nás naštěstí nejsou). Ideálního stavu dosáhneš hliněnou případně vápennou omítkou. Je to difuzně otevřená skladba která ještě vzhledem k charakteru materiálu reguluje vzdušnou vlhkost místností někde kolem 50%
To je orientační údaj protože je několik základních druhů jílů a každý má jiné schopnosti absorpce a desorpce. To jak pracují s vlhkostí v místnosti platí i pro vnitřní skladbu stěny. V našem případě sláma. Když to ve zkratce shrnu tak při správném použití nevzniká žádné reálné nebezpečí zápachu, plísní ani hniloby.
Životnost stavby je pak ovlivněna tím jak se o ní ty a další generace budete starat. To ovšem platí jak u slámy tak u betonu či ostatních materiálů.
Jakmile ti do konstrukce začne vnikat voda nebo je ohrožena rosným bodem přímo uvnitř skladby stěn, podlah či střechy tak je problém...
Ovčí vlna a její chemické ošetření je diskutabilní. Aplikuje se hlavně kvůli živočišným škůdcům a hoření, protože s vlhkostí opět při normálních podmínkách nemá problém. V tomto ohledu je to nejodolnější izolační materiál, který izoluje i mokrý (přírodní duté vlákno).
Nutnost jejího ošetření (nejčastěji molantinem) je pro mě dodnes nezodpovězenou otázkou. Když jí vypereš tak ztratí lanolin, který jí přirozeně chrání proti vodě a škůdcům, ale taky smrdí. Pak přichází použití molantinu aj. V případě že jí necháš v létě rozloženou venku na paletách apod. aby jí slunko a déšť zbavili prachu a bláta tak získáš izolaci bez chemek, ale zase řešíš ten zápach resp. skladbu stěn tak aby se nedostával do interiéru.
Dlouhodobě sleduji stavbu kde je nepraná ovčí vlna použitá. Zápach není a řádění molů se zatím nijak neprojevilo. Ovšem zatím je to pár let a těžko se na to odvolávat... Zde ukáže až čas, případně někdo s reálnou dlouhodobou zkušeností.
JESSE_MORENO: s těma studiema je to asi jako s chemtrails, ftalátama nebo antikoncepcí .)
Výrobce (vyjma chemtrails.)) si nechá udělat studii a ta prokazuje že jeho látka je zaruče bezpečná. Naproti tomu je někdo kdo nechá udělat "nezávislou" studii, která prokazuje opak. Následně se lidi přou kdo má věrohodnější studii...
Např. formaldehyd z webu_PRO
http://cs.wikipedia.org/wiki/Formaldehyd no a tady_PROTI
http://arnika.org/formaldehyd
Nám pak zbývá jen hledání mezi řádky a osobní zkušenost. Co jiného je prokazatelnější než to co vidíš a cítíš (hamt, čich, fyzické reakce těla a intuice).
To o čem mluvím je výsledek dosavadní životní zkušenosti.
Přečtených studií, knih a textů (pro i proti) bylo dost, prodiskutovaných hodin s různými lidmi i z laborek také, ale nejvíc se opírám o svou zkušenost, která samozřejmě nemusí a není stejná u všech lidí. Každý sneseme něco jiného. Otázkou je co se dříve či později projeví, nebo naopak neprojeví. To máš jak s kuřákama kteří kouří od 8 let do 90 a nic jim není .)
Mě tyhle látky vadí, protože tělo je ve větší koncentraci nesnese a z prostoru kde jsou chtě nechtě odcházím hned jak můžu. Třeba sklad plošného materiálu je fakt pecka, kterou pocítí většina normálních jedinců, regál s drogerií v obchodě, nebo baumarkety a jejich sekce stavebnin nebo nátěrových hmot. Nedávno jsem byl v budově 70.-80. léta, kde je vše původní. Nábytek, koberce, příčky, povrchy. Člověk si řekne že ty látky přece za pár let vyprchají, ale tady mě to i po 30 letech "vyrazilo" ze dveří.
Dneska už se to nesmí používat v takových koncentracích jako dřív, ale je otázkou jestli má snížení limitů smysl... Když to vezmu z hlediska celku, tak je rozumné přestat kopat životu hrob. Je jedno jestli to děláme lopatou nebo lžičkou. Zastavení toho procesu může trvat pár let, ale i pár generací.
To co si vyjmenoval (cukr, mouka, beton) jsou souvislosti většího řekněme problematického celku, který lze zahlédnout ale uchopit a pochopit už jen s velkou trpělivostí. Všeho moc škodí a něčeho i málo ,)
Formaldehyd je v přírodě normálně vyskytující se látka, ale ve větších koncentracích je nebezpečná. Jelikož trávíme většinu času ve městech a budovách, kde je použitý ten uměle vyrobený a zavřený ve většinou nevětraných prostorech, tak to riziko nemocí (alergie, astma, ekzém atp.) tady je...
Do svého domu bych si ho tedy dát nechtěl a dětem do pokoje už vůbec ne. Myslím že ve školce a škole a dalších prostorách tomu a dalším budou vystavené víc než dost. Je pak na pytel, když zjistíš že ti děti marodí kvůli těmto látkám a ty se rozhoduješ zda prodat dům a najít zdravější bydlení, nebo zůstat a do dětí cpát pilulky které potlačují příznaky, ale nemoc neléčí...
Relativně levná alternativa je možná, ale záleží jak moc pospícháš co očekáváš (make up) a kolik práce chceš tomu věnovat? Můžeš hodit do pošty nějaké info a třeba najdeme jiné řešení.
77WHITE: odpovědi najdeš v řádcích výše. Co se týče těch konstrukcí (skladby, radon, vlhkost, detaily) tak se domnívám že čím jednoduší tím efektivnější. Zase záleží jestli člověk honí nízkoenergáč, pasiv, nulák, nebo plusák a v jakém terénu staví, ale všechno má řešení. Těch zkušeností máme ve stavebnictví hodně. Jen si je poskládat...
O velkých budovách nemluvím, ale když zůstanu u RD tak se dneska staví domy s překombinovanou skladbou mnoha vrstev. To zase budeš víc v obraze ty. Mě nedávno překvapilo souvrství stěny z 11 materiálů. Když dělám slamák, tak mam 3-5 vrstev a mění se síla izolace.
Použití mnoha dnešních materiálů v tak velké míře jako je běžné není nutné. Jsou fajn tam kde mi zásadně pomohou vyřešit například hydroizolaci a tím zásadně prodloužit životnost stavby, nebo tepelně zaizolovat patu domu je-li spojen se zemí a tím vyřešit tepelný most + rosné body atd.
Díky za podnětnou výměnu názorů ,)
Čemu se prosím tě profesně věnuješ konkrétně?
Momentálně hledám stavební dozor pro stavbu v Ostravě. Měl by si zájem, případně tip na někoho kdo jo?