MATT: tak tam se bavíme o zájmu obce či obyvatel lidí proti zájmu firmy čerpající podzemní vody.
A zajímalo by mě, kam by chtěli tu vodu z obecní čov vypouštět - nejbližší možné místo je Košátecký potok 6-8km daleko. Jen tak do dolů to pustit prostě nejde. Přes Chorušický důl do Řepínského potoka těžko, tam je ochranné pásmo.

MAR_TINA: hmm.. ja zas vim, ze tusim v Chorušicích chtěj vybudování centrální ČOVky obejít právě domácíma čistírnama a minimálně vodárny dělaj všechno pro to, aby to neprošlo.

DEIKSAC: CUki měl problém, že prý to u něj nepovolí

MAR_TINA: tak proc by neschvalili, kdyz tohle reseni je jedno ze tri, ktery chko vyslovne zminuje jako pripustny?

CUKI: v CHKO Kokořínsko, v části Přírodní rezervace Kokořínský důl schválili bez problémů kombinaci tříkomorový septik a k tomu pískový filtr.
Investor tam chtěl značku Ekocis, parametry splňují, certifikáty mají, tak s tím nikdo nemá problém.

MATT: stojej prd a ve styku se zeminou vydrzej, vlastne je z nich pak ztraceny bedeneni, chapu-li to spravne. jinak jsem kdesi kdysi videl zajimavou poznamku, kterak nova pneumatika na krame, je super vyrobek, ale ojeta je nebezpecny odpad

LINKOS: myslel jsem kapacitu ty hliny

LINKOS: Podle mě člověk těžko zhutní zeminu tak aby dosahovala parametrů břidlice, což je vlastně extrémně stlačená hlína po extrémně dlouho dobu, která byla trvale ve vlhku! Což nebude ani jeden z těchto případů. Až ta hlína uschne tak tam budou póry a díky tomu menší kapacita a hlavně i vodivost.
Hlína na hliněných stavbách je něco zcela odlišného. Je to kvalitní jíl který je pořád vystaven vlhkostním poměrům, na víc jen pár cm, takže nehraje roli její izolační schopnost. Ostatně proto se třeba u lepších pozos odkopávala a znova nahrnovala zemina kolem celého obvodu...

LINKOS: no já ti nevim, specifická kapacita bude pořád stejná, tj nějakej 800 J/kg/K. Biohužel nedokážu odhadnout, na jakou hustotu se dopěchuješ, ale tak nějak bych očekával, že výsledek bude podobnej, jako beton s hrubym štěrkem.
navíc má guma docela nízkou vodivost, takže ti tu akumulační masu vlastně izoluje..

LINKOS: máš v rukávu nějaký konkrétní čísla? Mě přijde že to není žádný terno, navíc je 2x přerušovaný tou gumou.
Ostatně zemní výměníky jsou mnohem lépe řešitelné a i tak je to naprosto nerentabilní. Docela zajímavý pokus udělali naši bratři Slováci před asi deseti lety. Sice o tom napsali pár šikovně napsaných PR článků a nějakou tu publikaci, ale když si člověk dá ta správná strohá čísla k sobě, zjistí že to takové terno nebylo.
Zemní práce jsou na stavbě cenově dost znát.

Kdyby tam nebyly ty pneumatiky a byla tam trocha betonu, tak to vyjde mnohem výhodněji a bude to fungovat lépe (a i tak to nebude ono). Protože voda je voda. A akumulovat do vody je mnohem levnější a lépe regulovatelné...

MATT: dusana hlina ma naopak vysokou tepelnou kapacitu.Pokud jde o cenu dusani do pneu,tak samozrejme to bude drazsi. To je taky duvod proc se zvou na stavbu mraky dobrovolniku a "studentu"

CUKI: ja teda to staveni z pneumatik taky moc nechapu. guma ani dusana hlina nemaj nakou obrovskou tepelnou kapacitu a kdybych mel zaplatit lidi, co to dusaj, tak mi mozna vyjde levnejs nejaky ztraceny bedneni... ?

EGGH: no co vím od táty (chemik co řešil stabilizaci synt. kaučuku pro Mitas z pohledu ekologie), tak největší problém je ta úplná stabilizace-vulkanizace, aby ten kaučuk byl inertní. V tom jsou sice nějaký sra.. ale daleko horší je to že ta pneumatika (ta nestabilizovaná část) reaguje s tou vozovkou a tam se dají najít opravdové poklady. Svinstvo to je velké, máloco bude horší. Otázkou je jak moc se to dostává do prostředí. A to si myslím, že záleží na tom v jakých podmínkách je to uloženo. Jiná situace bude na vyschlé poušti v písku, kde ze Earthships zrodili a jiná věc je ve vlhké zemině. Další promlém vidím v rozdílném parciálním tlaku, který se na tom podepíše taky negativně.

A z pohledu rozpočtu stavby mi ta pneu zdaleka nepřijde levná...

CUKI: dik za info... no docela se tesim na ty fotky...
ohledne novych sousedu tedy preju at jsou fajn.. :)