SVAN: protože ve vegetačním období ji použiješ cíleně, kam potřebuješ. Na rajčata, dýně a mrkev a ne to šoupnout kamsi k lesíku.

MAR_TINA: to chápu to jsem taky měla původně v plánu, zahrada má 2000 m2 nic jiného kolem nestojí, sousedi jsou pole a přímo pod místem kde má stát dům je lesík, který bude za více vody jenom rád.
Jen jsem nepochopila, proč: (mimo vegetační období odvádíš hadicí do části zahrady, kde to nevadí na povrch k odparu/povrchovému zásaku) proč né celoročně?

SVAN: ten kdo žádá stavební povolení. Tedy investor stavby. Obvykle to objednávají projektanti a ani se investora neptaj :) Naúčtujou mu to v celém balíku všech možných posudků, co se dodávají k projektu.

SVAN: protože potřebuješ snížit množsví vody, které jde do vsaku. Pokud je stavba v oblasti, kde je vegatační období 8 měsíců v roce a zahrada s takovým množstvím zeleně, že je všechna srážková voda vyčerpána běžně, je zbytečné na 4 měsíce do roka dělat obří vsak. Pak je řešením, při dostatečné ploše zelěn, to vylévat na povrch.

Pokud to budeš mít celoročně na vodu do domu (wc apod.), ani na hadici nedojde.

MAR_TINA: a pokud si úřad vyžádá posudek hydrogeologa, znamená to, že ho musím zařídit já a dodat?

MAR_TINA: :)) a proč se odvádí voda hadicí na povrch mimo vegetační období?

SVAN: vow. Ale mezi náma, na fotce poznaj houby... To je stejný jako ty jejich fotky ornice a podorničí.
Tak precizní posudek s obhájeným menším vsakem. Víc práce, ale umíme :)

MAR_TINA: Bylo mi řečeno, že to musíš doložit fotodokumentací z výkopu, kde se dá odhadnout rozměr

SVAN: ne, nic navíc, součást stavebního povolení.
No projektu musí být vsakovací objekt spočítán, jako by tam nádrž nebyla. Ale jak chceš měřit rozsah štěrkového lože a trubek pod zemí.... ;)

Obvykle se zákazníkama probere ústně návrh vhodné plochy s ohledem na nádrže. Písemně je to podle normy, která je velmi opatrná. Nebo se to dá spočítat jako trvalý odtok z nádrže (mimo vegetační období odvádíš hadicí do části zahrady, kde to nevadí na povrch k odparu/povrchovému zásaku) a do vsaku jde redukované množství. A pak je v posudku reálný rozměr.

MAR_TINA: ano v projektu stavby by to bylo, ale je třeba na tu nádrž ještě další povolení? krom stavebního a i když tam budu mít nádrž tak stejně musím dodržet vsakovací nádrž velikosti jako by tam nebyla teoreticky nebo prakticky :)

SVAN: mělo by to být v projektu stavby.
Buď projektant navrhne sám (má zkušenost s místem a umí to) nebo si vyžádá posudek hydrogeologa.
Úřad si může a nemusí vyžádat posudek hydrogeologa.

MAR_TINA: Nemám, všechno bude muset proběhnout ofiko, teprve budu žádat o stavební povolení

SVAN: pokud máš dům postavený a zkolaudovaný, můžeš nádrž přidat do stávající soustavy likvidace srážkových vod bez povolení. Teoreticky je potřeba mát vsakovací rýhu / pole / jiný útavr ve stejném rozměru jakoby tam nádrž nebyla pro případ, že je nádrž plná a přijde přívalový déšť.
Z praxe bych se na to... podívala s rozumem. Pokud je pozemek dost velký a lze vodu odvádět od domu někam, kde nevadí dočasné zamokření, volila bych vsak tak polovičního rozměru než bez nádrže.
V případě, že je pozemek malý nebo jsou tam stavby, opěrné zdi, sklepy, sousedi, kterým by zamokření vadilo, tak obezřetněji.

A ještě k té nádrži, musím, na ní mít nějaké povolení a i když jí budu mít, musím stejně vytvořit stejně dlouhou vsakovací rýhu do které půjde přepad, jako kdybych jí neměla?

MAR_TINA:
77WHITE:
Rozumím, prostě zahradu zase tolik o vodu neoberu

77WHITE: Zajímalo mě jak moc je náročný energeticky, finančně atd. vytvořit takové kolečko v domě s dešťovou vodou, případně vodou ze sprchy atd. předpokládám, že jsou tam potřeba nějaké filtry a tak. respektive teda jak nejjednodušší cestou to lze udělat.

SVAN: v tvém případě nádrž.
při čerpání vody z hlubokého vrtu uvádíš do oběhu vodu pitnou z nějakého hlubinného kolektoru a zálivkou ji vracíš do kolektoru připovrchového. Tedy ne tam, odkud přišla, zjednodušeně.

Zaléváním vodou z nádrže ji využijí rostliny, část sice odpaří a transpiruje do atmosféry, ale část proteče do připovrchového kolektoru podzemních vod, což je dobře.

Srážková voda sebraná na tvé střeše je voda, která by napršela na pozemek v místě stavby, ten už si stejně zabral, takže ji klidně využij, stejně se její část do země prosákne.

SVAN: Nerozumím, cože chceš vědět?

77WHITE: Trubky jsou jasný.
Chápu, že v případě nedostatku vody, nebo když máš vodu z řádu a chceš ušetřit dost peněz, je to velká výhoda.
V případě že "ZATÍM" máš ve studni vody dost, mají ty další čerpadla, filtry atd. výhodu šetrnosti nad čerpáním vody z přírody? Celý ten systém okolo elektřina, výroba atd?