CUKI: Bohužel tak to u nás afaik nefunguje. V rámci disertace budeš rád, když někoho s kořenovkou vůbec seženeš, kdo tě nechá na tom pokusovat. Bude problém udělat nějaký srovnání, natož sehnat statisticky vyhodnotitelný data. K tomu se přidává časová náročnost a spousta vnějších faktorů, který opět budeš rád, když podchytíš, natož abys je dokázal nějak validně zhodnotit. Se stejnym problémem se potýkaj i státní granty, který se vetšinou píšou na 3-5 let. V současný době se se mluví o nějakym návratu vody do krajiny, ale přijde mi, že se spíše jedná o zastřešení betonářský lobby. Např. Středočeský vodárny jsou obecně proti zasakování a pokud mají záminku, tak vydávaj negativní stanovisko.
Takže bych se snažil jít po zahraničních zdrojích, ale opatrně na přejímání z odlišnejch klimatickejch podmínek.

PALEONTOLOG: Obavam se ze tohle jen tak neprobehne. MZP je dlouhodobe v rozkladu, nikdo nema moc zajem. Vetsi organizace resi projekty vetsich rozsahu (napr. perun) a mensi na to nedosahnou.

CUKI: doporučuju Vymazala z ČZU, ten je přes kořenovky expert. Na druhou stranu prof. Sobota nám doporučoval zemní filtr.

PALEONTOLOG: To mi je jasné. Ale pokud o tom bude slyšet bude větší šance, že něco takového vznikne.

CUKI: no tak s takovou kolonou seš asi celkem v klidu, kor jak jsi psal o té projektované době zdržení. najdou se geochemici, co ti řeknou, že sensoricky poznáš znečištění makroprvky úplně nejlíp :)
v návaznosti na ty přípravky, kosmetici zmiňujou příměsi vedlejších produktů syntézy tenzidů, s kterýma si nikdo u lacinnýho zboží hlavu neláme a jsou tak nějak dráždivým bonusem pro zákazníka, případně pro prostředí.

on s tím návratem do hydrosféry je to takový trošku iluzorní, v záhonu to půjde na té tvojí skále rychle do výparu, ale zasáknout to stejně nemáš kam..
heleď nevím jestli to co máš máš povolený, ale zní to fakt jako zdatný řešení


FIYAH: vylejt kýbel sraček na dvorek ti nikdo nebrání, ale trativod mít bez povolení nesmíš; děkujeme za názor a posíláme klíčenku

PALEONTOLOG: No já si nemyslím, že bych byl ten případ. Zkolaudované to mám dle platných předpisů, mírně oklikou, ale myslím že jsem na tom v okolí asi nejlíp. Naštěstí je zde dost nepropustné skalní podloží.
Původně jsem chtěl udělat zemní registr. Ten mi ale nepovolili a řekli mi že mi povolí jen ČOV. Tak po zjištění jak by to u mě nefungovalo jsem se začal více zajímat. Měl jsem tady několik různých odborníků co to řešili a nic moc kloudného je nenapadlo.

Dneska to funguje tak že mám jímku. Podotýkám těsnou 20cm ŽB konstrukci, kde to likvidují prvotně bakterie do žump. Musím jednou týdně přisypávat no. Dál to odvádím do vícenásobného komorového systému kde je je trojí filtrace a na vrchu kalifornské žížaly v Každém IBC je asi 20cm hrubého štěrku nad tím geotexilka na perlince. Na tom je štěrk 4-8 a zase geotexilka na perlince, na tom drť 0-4 a geotexilka na perlince na kterých je vrstva pilin a na tom je kompost a seshora na to padá přepad z jímky. Z toho IBC jde ta tekutá část rovnou do záhonu skrze drenážní HT trubku Kterou se dostává dospodu té nádrže zpátky kyslík. Tento záhon má pevné dno. částečně funguje jako kořenová čistička. Přepad to nemá, vše spotřebuju přímo v tom záhonu. A podotýkám, že jsme vegetariáni.

Do budoucna bych to ještě nějak vylepšil. Jinde experimetuju s podobným systémem.

No ale tu vodu ze sprchy do toho necpu (tedy konkrétně u mě) Tu vodu používám po pískové filtraci dál přímo do záhonu pod Vistárie, které díky tomu přežijí (doufám) letní sucha. Tahle voda krom pískové filtrace není přečistěná, ale proto mě zajímá tvůj názor na co si mám dát pozor. Ale používáme fakt jen to nejšetrnější co je na trhu.

Je to celé trochu složitější než klasická ČOV, ale podle mě je to mnohem účinnější a hlavně to vše přímo zpátky vrátím do koloběhu a nikoli do spodních vod.

Jinak nikde mi nic nesmrdí, ale je jasné že to není měřítko.

CUKI: jasně, já ti jako nechci radit jak máš doma provozovat splašky, často je to nějaký systém zděděný z doby před revolucí, nebo těsně po ní. ale v současnosti si myslím už prostor pro švejkování není.
v jedný vesnici na území pražské aglomerace, kde jsem bydlel, jsem se zapovídal s jedním pánem, co docela postaru vesnicky zahradničí. senoseč, králící, včelstva, vinice, záhony. A ten si stěžoval, že mu v 15m hluboké studni, vysekané v křemencovém masívu, každé jaro smrdí hovna a vznáší se papírový vločky. každý jaro to odčerpal, aby to šlo zase použít alespoň na okrasnej záhon. borec celé nešťastné, protože vodu ze studni nemohl dát ani králíkům, ani na zeleninu. Jak tuhle přemýšleli Piráti, že by využili údaje z elektroměrů na identifikaci prázdných bytů, tak není nic jednoduššího, než vytipovat nemovitost bez přípojky na PVaK a řešit nakládání se splašky. Lidi normálně do trativodů perou, serou, mejou se, pohodička. Podotýkám, že vím, kde leží znečištěná studna, kde bydlí lidi s trativodem (v čechách se všecko rozkecá) a jakou má masív propustnost. Výsledek je zamoření masívu s koeficientem propustnosti kolem 10^-7 až ke studni na vzdálenost cca 150 m. To je cca poloměr kontaminačního mraku, s ohledem na spád. Ještě je v sázce porušená kanalizace, ale to by se rychle projevilo sufozí a povrchovým projevem, takže to jde prakticky vyloučit.
mám na trativody pifku, prostě.