TAURUS: Tough Mudder Süddeutschland - 18,3 km, 700m převýšení, 23 překážek.
Běželi jsme ve dvou, s bráchou. Start v 9 ráno, takže jsme dorazili už v pátek a přespali. Městečko (zázemí) obdobné jako u Spartanu, akorát pořadatelé rejžují úplně na všem - platilo se za parkování (15E/12E v předprodeji), úschovnu (3E), dokonce i za diváky (20E/10E v předprodeji). Registrace proběhla rychle, překvapilo mě, že se neměří čas. Vlny o 150 lidech startovaly od 8 do 14h, každých 20 minut, takže tam mohlo být tak okolo 3000 závodníků. Rozcvička před startem byla proložená motivačním proslovem a vzájemným hecováním, kdy jsme se všichni drželi za ramena v kruhu a skandovali. Před startem jsme pak ještě v pokleku skládali přísahu, že si budeme pomáhat, brát na sebe ohledy atd.
Když jsme vybíhali, byla ještě pěkná kosa a pršelo, nic co by připomínalo babí léto, které na víkend předpovídali :) Skoro celá trať vedla lesem, kopečky byly mírné, takže proti SR Super v Donovalech pohoda.
Překážky na které si vzpomínám byly:
2x Hangover - šikmá zeď, Heuschnupfen - 2 hromady z balíků slámy, Kiss of mud 2.0 - plazení v bahně pod ost. drátem, Berlin walls - 2 vysoké zdi s jedním stupínkem dole, Double mud mile - asi 5 příkopů plných bahna za sebou oddělených hromadou hlíny, Mudder Dünen - velký příkop spíš jezírko plné bahna, Arctic enema 2.0 - nádrž s ledovou vodou, Birth canal - plazení pod dlouho "vanou" z gumové plachty s vodou (něco pro klaustrofobiky :), Hucekapck - nošení kamaráda na zádech (50m jeden, pak střídačka a dalších 50m), Balls to the wall - zeď vysoká tak 4m s lanem (s uzly) na obou stranách, Electric eel - plazení v bahnité vodě pod el. dráty, Holz vor der hütte - nošení polena, Cage crawl - dlouhý zamřížovaný kanál s vodou (člověk musel ležet na zádech a odstrkovat se, z vody mu koukal jen obličej), Spiderman - síť mezi stromy, Funky Monkey 2.0 - monkey bar + pohyblivá hrazda + tyč (vše nad vodou), Sewer rat - plazení skrz rouru do vody, Everest 2.0 - něco jako mega vlna z Predátora, Flussquerung - plavání přes potok, Electroshock - závěrečná konstrukce s el. dráty, kterou musel člověk proběhnout. Mapka
zde
Masakr byly ty el. šoky, protože to fakt kopalo, a pak Artctic enema - člověk do té ledové vody sjel po skluzavce a musel podplavat mříž a následně ještě jeden zátaras. Byl to hroznej šok, hlava mi třeštila, musel jsem to pak chvíli rozdýchávat. Ještě na ten Everest se dostávalo těžko, protože nahoře nebyl okraj, za který by se dalo chytit. Jinak ale ty překážky nebyly zas tak náročné, pořád se něco přelézalo, plazilo....málo toho bylo na ruce. V tom je Spartan náročnější. My jsme dali všechny překážky. Ani nevím, zda byla nějaká penalizace za nezdolání.
Co bylo super, to bylo značení trati, nešlo zabloudit. Na trati pak bylo 5 občerstvovacích stanic, kde člověk dostal kromě vody i banán. A měli tam u nich navezené i TOI TOIky :) Mezi závodníky panovala skvělá atmosféra, plno jich mělo na sobě crazy kostýmy, všichni si navzájem pomáhali a užívali si to. Běželi jsme to cca 2 a tři čtvrtě hodiny, v cíli jsme dostali tu spešl oranžovou čelenku, tričko a osušku. Krize nebyla, jen bráchu ke konci chytali křeče. Za mě spokojenost, docílil jsem další mety v počtu uběhnutých km, zdolal nové překážky a teď už jen ten Beast v Koutech a Trifecta ;)