Tak jsem to přežil... světová premiera zimního Hurricane Heat mě naprosto nadchla! Byl jsem v Liberci, kde to bylo super, ale tady k tomu nemám co dodat, to bylo prostě něco nepopsatelného. Poprvé jsem měl chuť s tím (nejednou) seknout, zařvat "seru vám na to!" a odejít. Asi poprvé jsem na závodu křičel bolestí, když jsem se málem zlomil pod kládou. Bylo to náročné a po skončení mě polil pocit opravdového štěstí, že jsem do dotáhl do konce. O to víc, že to byl první zimní HH vůbec. Nebudu popisovat, co všechno jsme dělali, budu o tom psát článek, tak potom nahodím odkaz. HH teď můžu jen vřele doporučit, organizační tým už je ustálený, zkušený a připravuje skutečně lahůdky. Jen důrazně varuju: pokud se na to necítíte, nechte tomu čas, potrénujte a jděte jindy. Dost možná dokončíte, ale budete zdržovat tým, potažmo celou akci a nedivil bych se, kdyby příště drillmasteři vymysleli něco, co slabší kusy vyřadí ze hry, i když jejich práce je lidi zničit, ne vyřadit. Sám na sobě cítím nedostatky, přesto, že jsem rozhodně nepatřil mezi ty slabší.
Jinak k závodu: po té pumelenici na HH to byla jedna velká psychedelická jízda. Běžet se moc nedalo, jednak jsem byl už hotovej, druhak všude hromady sněhu, který nebyl ušlapaný ani v předposlední vlně, kterou jsem běžel. Velký palec nahoru za to, že se podařilo získat stezku v oblacích jako součást trati - to i pro HH. I když jsem se tam bál, protože mám panickou hrůzu z výšek, tak to stálo za to a hlavně pro mě osobně překvapení, protože jsem s tím vůbec nepočítal. Kde to bylo ale slabší - překážky. Z tohodle pohledu to byl až příliš jednoduchý závod, cargo síť asi jen metr a kousek vysoká, polena měly asi jen 10 kg, kolečko s nima krátký, místo sandbags jsme měli pytle se slámou, na kterých jsme potom jezdili z kopce (tohle byl ale jednoznačně prvek pro pobavení, ne regulerní překážka), žádný plazení (na SR snad poprvé, co pamatuju!). Z překážek překvapila akorát jedna novinka - nízký monkey bar, který se zdolával stylem lenochod (ruce i nohy). Celkově to byl náročný závod hlavně díky všudypřítomnému sněhu, který sebral hromadu sil. Lidi, co si potrpí na překážky ale museli být zklamaní, protože proti tomu dupání ve sněhu to bylo vážně jen takové malé zpestření. Za sebe Sprint nějak víc hodnotit nebudu, ani nemůžu, protože jsem to odplácal vyšťavenej a samotný závod je pro mě ve stínu velkolepého Hurrucane Heat.
