ZUZKAOU: Jo jo koukal jsem na to. http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=123 Máš pravdu, dává to větší smysl :) Díky.

ZUZKAOU: Ano nabízím, při zvládání takových potíží se běžně nalezne příčina v nějakém nepochopení daného předmětu.

Dejme si jednoduchý příklad. Velmi častá chyba při výuce čtení u dětí je, že je naučíme hláskovat písmena.
Á, Bé, Cé, Dé ... atd. Ukážeme na nějaké písmeno a řekneme "toto je písmeno" aniž bychom vysvětlili definici toho co to znamená "písmeno".
Zkus se zeptat pár lidí ať ti vysvětlí co je to písmeno. A ať ti dají jednoduchou definici, kterou pochopí i dítě. Když pominu skupinu která na tebe bude koukat jako tele na vrata a skupinu která vypustí ééé, nejčastější je že je to část slova ... nebo něco takového. Je velmi zajímavé poslouchat jak se to snaží definovat. A to už umějí číst! :)
Ale taková definice je k ničemu pro dítě, které se dál musí naučit co je to souhláska, samohláska, slabika, slovo, věta holá, souvětí... Nedefinovat dítěti co je to písmeno, je první velký faul, který mu při výuce jazyka můžeš dát.

Další který na to navazuje je ono Á , Bé, Cé, Dé protože když ho takto naučíš abecedu, dostane se do obrovského zmatku pokud má přečíst slovo. Á je ještě v pořádku, ale Bé je ve skutečnosti B, ne Bé, takže pokud dítě je postaveno před úkol přečíst slovo BÁBA, má problém protože vnitřně si bude lámat hlavu s tím co je to BéÁBéa, to slovo mu nebude dávat smysl, i když pokud by ho přečetl správně věděl by přesně co to slovo znamená. A to je další faul. A ty fauly se postupně pěkně nastřádájí a v mysli vytváří určitý "náboj" kterým vzniká odpor. Dítě se od studia jednoduše oddělí samo.

Je řada lidí, kteří mají k určitým předmětům odpor a v jiných naopak vynikají. Pokud pomineme talent a přirozené sebeurčení člověka, jeho individualitu, můžeme předpokládat, že pokud má někdo takový odpor ke konkrétnímu předmětu bude v něm mít nějaké nepochopení.

WILDENBURY_SQ: :D Chápu. Budu si to pamatovat :D

Jinak můj děda taky říkával "vůl ostane volem a pařez pařezem", ale když se bavíme třeba o studiu základních věcí, nikdo, pokud nemá vrozenou vadu nebo něco takového, aby nebyl schopný rozumět základním věcem.

Ale častokrát se potkávám s tím, že někdo ztroskotal na základech a pak ho to odepsalo na celý život.

Měl jsem příklad jednoho kamaráda, je mu kolem 30 let. Přiznal se mi, že neumí násobit a že ho to trápí protože pak někde vypadá jako blbec. Seděl jsem s ním asi dvě hodiny a celou věc probrali. Začal jsem již zmiňovanou otázkou. KDY JSI TOMU JEŠTĚ ROZUMĚL. A on povídá nikdy. Už od základky s tím mám problém. Tak se ptám: A sčítání ti šlo? A on jo to bylo jednoduchý. Pointa celé věci byla ve způsobu jak se učil o násobení. Na základní škole probírali malou násobilku, kterou každý musel umět. A on věděl například, že 9x9= 81 on malou násobilku uměl. Ale když jsem se ho zeptal proč je 9x9=81 a ne například 83 nedokázal mi odpovědět. Tak jsem se ho zeptal co je to násobení. A jediná definice která z něj vypadla bylo že 3x3 je 9 a to bylo vše.
Tak jsem s ním prošel to co je to násobení a proč je 3x3=9 maloval jsem s ním takové ty diagramy na násobení. A ono mu to najednou bylo jasné. Pak jsem ho pro kontrolu nechal spočítat pár příkladů z velké násobilky a když jsem viděl, že to chápe, bylo vyřešeno. Dneska už s tím problém nemá.

Uvádím to jako jednoduchý příklad, a takových jsou tisíce pro různé obory a činnosti.

Navíc někdy když jsi vefirmě můžeš mít podřízeného, který je výborný pro nějakou pozici, ale má slabinu třeba v práci s excelem, která je pro tu pozici důležitá. A když víš, jak ho té slabiny zbavit, vytvoříš si pak efektivního špičkového pracovníka.