• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    Ztracené heslo?
    SETECJak se zbavit problémů s učením . Blbost je nepřemožitelná, ale musí se s ní bojovat. :)
    Dostali jste se někdy do situace, že vám nějaký předmět ne a ne do hlavy? A jak jste to nakonec zvladli? Díky za Vaše postřehy a zkušenosti.

    Vědomosti získané ve škole

    13 hlasy od 13 respondentů

      rozbalit záhlaví
      SETEC
      SETEC --- ---
      Ohledně učitelky češtiny to chápu, to co jsem napsal nebylo namířeno na tebe, jen jsem konstatoval, že je to vždycky otázka správného přístupu z obou stran. Jasně chápu, že jako dítě, jsi měl menší šanci to nějak ovlivňovat. Podobný příklad jsem taky ve škole zažil, u mě to bylo korunované ještě tím, že si učitelka libovala tím, že když se ní nekdo znelíbil, tak ho třeba potrestala, tím že mu nafackovala demonstrativně před všemi učebnicí. Nakonec jsme to řekli zástupkyni ředitele a nakonec učitelka ve škole musela skončit. ALe i tenhle příklad jen potvrzuje to co říkáš, jen se snažím, říct, že máš vlastně pravdu, ale .... :)
      Z hlediska dětí prakticky moc zkušeností nemám, ale to co píšeš mi je reálné. Hlavně mám kamarádku, která vlastní několik školek a ekol se speciálním přístupem ke vzdělávání. Kde je vlastně eliminováno to špatné co popisuješ.
      Povzdech nad C99 je náhodou pěkný příklad, já to pochopil hned, jen jsem to asi málo zdůraznil.
      Je jasné, že takových příkladů najde člověk celou řadu.

      TMA
      TMA --- ---
      SETEC: Ruku na srdce, znechucení češtinou na základce byla vina jen a jen učitelky. Kazuistika: Vyvolala mne k tabuli, když jsem měl zlomenou pravou ruku (jsem pravák) a sepsula mne, ze nepíšu levou rukou dostatečně krasopisně. Když jsem se omluvil, že to levou lépe neumím a že pravou mám zlomenou, tak mne poslala sednout, tónem, jako by mi prokazovala milost. Přitom, až na to, že to bylo tiskacími písmeny, byla má odpověď správná. U toho, jak přišla na hodinu opilá a upadla ve třídě jsem tehdy nebyl, ale také to svědčí o kvalitách. Melichara a Styblíka jsem si ze zájmu četl sám a rád.

      Celá fakulta (FIT ČVUT) vznikla roku 2009, čili deset let po C99. Od té doby studijní plány čtyřikrát změnili/upravili. To, že ty ostatní věci jsou podstatnější je také pravda, stejně jako to, že se tam vlastně nevyučují. Připadá mi to jako devadesátá léta na základní škole -- angličtinu učil někdo, kdo se domluvil anglicky, ale vzdělání v oblasti výuky jazyků neměl. Celý povzdech měl být původně jen příklad, taková špička ledovce problémů na které studenti narážejí (a ani o tom nemusí vědět, pokud nemají nezávislé zkušenosti a znalosti odjinud).

      Jen jsem chtěl přispět pohledem (příliš) nezatíženým pobytem na druhé straně katedry.

      Výborný příklad uváděl M. Gladwell v knize Mimo řadu. V chudinské čtvrti byla experimentální škola, kde byla výuka 8-12 hodin denně. Ukázalo se, že studenti této školy měli nejen mnohem lepší vyhlídky (dáno znalostmi), ale že je učení se dokonce bavilo. (Ukazuje se, že chudinské děti proti dětem boháčů ve volném čase méně čtou.* Přes prázdniny tak dovednost číst ztratí. Což z nulových rozdílů v první třídě udělá obrovské rozdíly ve třetí a čtvrté třídě.)

      Zodpovědnost studentů za vlastní učení není možné předpokládat u dětí, ale až u adolescentů a starších. Pokud do tohoto obsobí vstoupí s nechutí k učení, je už boj téměř ztracen, nebo vyžaduje neúměrné úsilí tohle zvrátit, právě proto, že už se dotyční chopili zodpovědnosti za své učení (ve variantě "nezajímá mne").

      ____________________
      * Není to dáno výhradně nutností pracovat nebo pomáhat v domácnosti, i když i to roli hraje. Ale prostředí má ke čtení negativní vztah a číst tam nemá prestiž. Volného času na hraní mají sice chudí méně, ale čtou i relativně k volnému času výrazně méně než bohatí.
      SETEC
      SETEC --- ---
      TMA: Rozumím, předpokládám, že to co ti samo leze do hlavy je i pravděpodobně něco co tě i přirozeně baví nebo ti nedělá potíže.
      Český jazyk se znechutí lehko, hlavně když po tobě chce někdo vyjmenovávat knihy a autory a číst něco, když ani nevíš proč to čteš atd. Já sám jsem byl expert na konflikt s mojí učitelkou češtiny, ono když je někde problém tak to nikdy není jen na jedné straně, ruku na srdce :D
      Z hlediska výuky programovacích jazyků, tohle je velký oříšek, protože na jedné straně je problém schválených standardů (osnov) výuky a na druhé neuvěřitelně rychlý pokrok v některých oblastech, to je asi největší problém současnosti. Pravdou zde ovšem je, že programátor by měl být vzdělaný nejen v jazyce, ale i v takové věci jako jsou algoritmy, logika, princip databázové struktury atd. a tady to jako takový problém nevidím.
      Otázka zájmu studenta o výuku je daná vždy dvěma faktory, jak jsi uvedl v začátku obliba předmětu a s tím i zájem a pak systém výuky který jeho zájem buď zvýší, nebo naopak zahrabe pod zem.
      Samozřejmě student za to může vzít i zodpovědnost, a přirozeně se nenechá udolat, přirozeně i svůj zájem zvyšuje tím, že ví jak studovat. A o tom by měl být tenhle klub :)
      TMA
      TMA --- ---
      Chtěli jste pohled studenta. Jsem spíš ten typ člověka, který vědění nasává, než aby se mu snažil vyhnout. Ale také jsem líný. Projevuje se to tak, že obliba předmětů je velmi silně korelovaná s tím, jak mi samy lezou do hlavy. Proto třeba matematika patří k mým oblíbeným [narozdíl od Ruchovců a Lumírovců to není jen prázdný seznam jmen].

      Je to už drahně let, co mi na základní škole znechutili český jazyk. Utekl jsem na šestileté gymnázium, kde naopak náš češtinář ve mne tu vášeň pro češtinu znovu rozdmýchal. Osobnost učitele, nadšení a styl výkladu mají velmi silnou roli. Pokud je pro učitele učení jen práce, nikoli poslání, tak vášeň v žácích nevzbudí. Pak náš češtinář odešel a naše nová češtinářka následně poněkud zmírnila mou nechuť k literatuře (prosím, nezaměňovat za nechuť ke knihám, literatura je ve smyslu výčtu autorů a děl, propletená s jejich osudy, nicméně povetšinou odtržena od samotného obsahu děl).

      Na vysoké škole (v prvním studiu) jsem chodil na to, co mne zajímalo. Jeden předmět jsem třeba absolboval rozdělený do dvou let -- jeden rok jsem na něj chodil, ale protože jsem si ho včas nezapsal, tak na zkoušku jsem šel až příští rok. Na některé předměty jsem chodil, ačkoli jsem je neměl zapsané, jednou jsme dokonce skupinově opakovali předmět, abychom si rozšířili znalosti a interakci s naší oblíbenou profesorkou. Studium jsem bohužel nedokončil. Choroba a pak nechuť k práci na diplomce to zcela zazdily.

      Nyní při zaměstnání studuju jinou školu a má motivace se změnila. Nyní je cílem získat papír. Sice je to vlastně zbytečné, ale chci si dokázat, že dokážu překonat arbitrární administrativně kladené požadavky.

      Protože jsem měl možnost přičuchnout k praxi a k jiné výuce, občas se mi zdá současná výuka naprosto odtržená od reality. Je skutečně správné v roce 2013 zavrhovat standard programovacího jazyka C z roku 1999 jako příliš nový a trvat na C ve verzi z roku 89/90?

      S pohledem pedagoga mám jen slabé zkušenosti při jednom nebo dvou doučováních a několika přednáškách na téma, které mne zajímalo. Nedokážu strpět studenty, které výuka nezajímá. Vinu v tomto případě vidím na straně studentů. :)

      ROUMEN
      ROUMEN --- ---
      SETEC: Když ty ses furt na něco ptal, nebo chápal jinak to co jsem psal :-)
      A když už jsme u toho učení, tak ne "mi", ale "my" a za brďo čárku :-)
      SETEC
      SETEC --- ---
      ROUMEN: Ty brďo nejsme mi už trochu moc OT? :D
      ROUMEN
      ROUMEN --- ---
      SETEC: Jaké odchylky? Euler je základní a nejjednodušší metoda, přesnost je přímo závislá na kroku diskretizace. Pro různé účely pak existuje mnoho jejích modifikací. Když pak porovnáváš různé metody, tak téměř vždy je vhodné tu Eulerovu mít jako jednu z referenčních i v případě, že je nejméně vhodná.
      SETEC
      SETEC --- ---
      ROUMEN: ale u eulera jsou celkem odchylky ne? No ja na matiku moc nebyl. Jsem spise humanista :)))
      ROUMEN
      ROUMEN --- ---
      SETEC: Tak místo "nové" jsem měl spíš psát "moderní" :-) V principu všechny spočívají v diskretizaci - od různých modifikací Eulerovy metody, Runge-Kutta, až po konečné prvky. Do detailů nechci zabíhat, je to už pár let co jsem ze školy. Šlo vždy o to, jak efektivně odhadovat (počítat) přesnost použité metody a jak efektivně určovat krok diskretizace pro dosažení požadované přesnosti. U nás jsme to ještě komplikovali různými diskrétními událostmi (např. změny parametrů v čase) a pod.
      SETEC
      SETEC --- ---
      ROUMEN: trochu jsem programoval, tak nejsem úplný laik :) V čem spočívají ty nové numerické metody? Čistě jen ze zvědavosti, pak to utnu ať nejsme OT :D
      ROUMEN
      ROUMEN --- ---
      SETEC: Ne, aplikace nových numerických metod. Jsou některé speciální matematické rovnice, které nejdou řešit analyticky (písmenka a symboly čmáráš tužkou na papír, nebo křídou na tabuli), ale musí se numericky spočítat (pro konkrétní čísla), třeba na počítadle (nebo na papíře s kalkulačkou v ruce). No a některé jsou tak složité, že by je 1000 matematiků počítalo 1000 let (a udělalo by v tom 1000 chyb). Tak je lepší napsat program (program je algoritmus napsaný v jazyce, kterému rozumí počítač) a nechat to spočítat počítač. Stejnou úlohu ale můžeš přepsat pomocí různých algoritmů. Ty algoritmy můžou mít různé výhody a nevýhody, různou přesnost a různou rychlost výpočtu.
      SETEC
      SETEC --- ---
      ROUMEN: hmm. Chapu. Ale nechapu ;). Ty tedy rozebiras modelova reseni nebo?
      ROUMEN
      ROUMEN --- ---
      SETEC: Ne, jde jen o SW. Ale protože HW je tak rychlej a můžeš počítat najednou na víc procesorech a grafickejch kartách, tak můžeš používat takové algoritmy a numerické metody, které před 20 lety byly nepoužitelné (výpočet by trval 100 let, místo dnes třeba 2 hodiny - a navíc ještě třeba o několik řádů přesněji). Ale zapomeň na to, je to tak okrajová záležitost, že to zajímalo 10 studentů z 1000 a jestli to v praxi (ve své profesi) využije jeden, tak je to hodně :-) Jinak samotné principy jsou matematické a základy té matematiky která je schovaná v těch nových současných algoritmech jsou známé třeba i víc než 100 let :-) Ale já neučil tu matematiku, jenom její aplikaci.

      Netuším co je tvým oborem, k čemu ti to připodobnit, ale fakt nejde o nějaké dual a quad core nebo nějaké jiné konkrétní technické vymoženosti.

      Když rozvážíš poštu (balíky), tak rychlost doručení a dostupné metody závisí na dostupné technice. Efektivitu ovlivňuje ale nejen samotná rychlost přepravy (max. dosažitelná rychlost), ale i logistika, plánování trasy, nakládka a vykládka, využití různých prostředků. Po Praze bude rychlejší poslíček na kole, přestože max. rychlost je 30 km/h, než nadzvukový tryskáč (na Václaváku nepřistane). Když byly jen dostavníky a parníky, byly problémy při řešení dopravy jinde, než dnes, když máš letadla, rychlovlaky, kamióny, malé dodávky, ... Používají se prostě nové metody přepravy, ale nezajímá tě konkrétně jestli rychlost přepravy je větší kvůli rychlejším koňům, trénovanějším běžcům nebo rychlejším el. vlakům proti koněspřežce nebo jestli dodávka má turbo nebo ne. Pořád řešíš úlohu jak efektivně něco někam dopravit za nějakou cenu v nějaké době, jen máš jiné prostředky než před pár lety. Když se objeví nový dopravní prostředek, rychlejší, větší, s větší kapacitou, levnější, spolehlivější, ... tak si můžeš spočítat (vyzkoušet), jestli se hodí pro řešení tvého problému, jestli ho můžeš použít, jestli je v něčem lepší a efektivnější (podle jakých kritérií). Možná kvůli jeho speciálním vlastnostem nepůjde o přímou náhradu, ale budeš muset něco upravit, modifikovat podpůrné prostředky, kontejnery, logistiku, překladiště, ... Ale nemusí tě zajímat konkrétní detaily toho HW, ty ho jen používáš a využíváš jeho vlastnosti a nemusíš do detailu vědět jak přesně funguje.
      SETEC
      SETEC --- ---
      ROUMEN: takže se jedná spíše o hardwarovou komunikaci? A ty se snažíš říct že vývoj hardware jde tak kupředu, že je omezené vyučovat o dual core, když už je technika dávno jinde? Chápu to na tom příkladu dobře?
      ROUMEN
      ROUMEN --- ---
      SETEC: Nejde o nějaké nové prog. jazyky, ty sice vznikají, ale vpodstatě je je nakonec jedno v čem progamuješ, nejde ani tak moc o nové způsoby myšlení, ty se mění pomalu a postupně a souvisí spíše různými prog. paradigmaty, kdy i ty historicky nejstarší mají stále smysl a používají se pro specifické úlohy. Tady šlo spíše o jeden konkrétní přístup (simulace, numerické metody řešení) při řešení matematických problémů. S tím, že rozvoj techniky umožnil použití nových (nebo staronových - znovu oprášených) matematických postupů (algoritmů) - plus použití paralelismu, více výpočetních vláken, využití výpočetního výkonu graf. karet (to tedy spíše okrajově), ...
      SETEC
      SETEC --- ---
      SANTAL: Hmm tomu věřím, původ slov je někdy velmi zajímavý. Jednou jsem se až děsil pohledem do historie, jaký byl třeba původ slova hysterie. K tomu se váže i moc pěkný film, myslím,že se to jmenovalo v češtině "vrtěti ženou".
      SANTAL
      SANTAL --- ---
      SETEC: Nejlepší část mého studia bylo psaní diplomky - přes 2 roky, a to bylo chodit co 2 týdny za vedoucím na hodinu a víc povídání... někdy o přineseném textu (což mě přinutilo psát průběžně), ale leckdy o čemkoli - zejména pak o původu slov, z čeho to asi vzniklo a tak...
      Bylo to nejlepší rozvíjení myšlení, jaké mi kdo předvedl/nabídl.
      SETEC
      SETEC --- ---
      SANTAL: Nejsi, já jednou, když studoval studijní technologii, tak celá kapitola byla věnovaná tomu, jak zanikají jazyky a různé technologie, jen proto, že to nejsou lidé schopni správně předávat dál. Třeba tam byla celá kapitola věnovaná technologii lítání. To bylo velmi zajímavé.
      SETEC
      SETEC --- ---
      SANTAL: Ty mi nevykládej, že nejsi češka :) Ale je hezký vidět jak tomu rozumíš, polovina lidí znejistí a kouká jak pulec. :)
      SETEC
      SETEC --- ---
      ROUMEN: Hmmm ... tomu rozumím, se vzděláváním je to v tomhle ohledu vždycky potíž :)
      Některé věci jdou do předu strašně rychle. Nedávno jsem žasnul nad tím co jsou kvantové počítače. Trochu jsem si připadal jako bych sledoval sci fi.

      Jenže právě tady platí, že když se vzděláváš v nějakém oboru, měl by to být nějaký konkrétní celek, uzavřený, na který se můžeš později odkazovat. Popravdě nevím jestli v té tvé oblasti jde spíše o způsoby myšlení při sestavování programů nebo o to že vzniká řada nových programovacích jazyků. Ale osobně mám zkušenost, že obvykle to má všechno nějaké původní jádro a z něho jsou pak nějaké mutace. Nebo se pletu?