ZUZKAOU: Filioque je jedna z těch věcí, kterých čím dříve se zbavíme, tím lépe...
PRISCILA: Ona ve skutečnosti žádná hranice mezi katolicismem a protestantismem neexistuje. Nebo - lépe řečeno - to není ta nejviditelnější a nejzřetelnější hranice v rozdělení křesťanství. Pokud bych měl tu základní hranici pojmenovat já (a to ne ze sebe, ale z mnoha desetiletí práce např. Fait and Order), tak bude celkem jednoznačně probíhat právě v pochopení eucharistického dění (tj. zda se mluví nebo nemluví o reálné přítomnosti, ať už je teologicky a filosoficky vysvětlována jakkoliv) a v pojetí svěceného/ordinovaného úřadu. A tady leckdo z "protestantského" tábora kope za "katolické" barvy. Samozřejmě katolické nerovná se
římskokatolické, že ano, ale to je snad jasné...
OMO: Didaché... vidíš. To je milé, že jí sám zmiňuješ. A jakpak se říká tomu, když si z ní vybereš to, co se Ti hodí (forma křtu) a zavrhneš to, co se Ti nehodí (pojetí biskupského úřadu)? Já bych měl pár návrhů... a "věrnost Písmu" mezi nimi není. ;)