CHIMERA: Myslím, že mám pravdu, protože to žiju. V řešení to je. Ale ono ani od podání návrhu k jednání to není obratem, plus nějaké to odvolání... Rozpočet nám to neohrožuje, neb jsem "bohatá nevěsta", jak říká moje matka. Ale potřebejeme se z toho vyhrabat tak jako tak, neb nám to nedělá psychicky dobře ani jednomu.

CHIMERA: On se pak omluvil, ale i tak ... Mně by to třeba neřek, protože jednak mám u něj větší autoritu a prostě by si to nedovolil, jednak s ním nejednám tak, abych ho záměrně vytočila do běla. A když se dostaneme do nějakého konfliktu, tak se s ním prostě nehádám, ale řeknu mu, že se mi to nelíbí a že tudy cesta nevede a on se většinou vzpamatuje a omluví se. Když to vygradovalo přes moji míru, sdělila jsem mu, že věci se mají tak a tak a jestli se mu to nelíbí, nikdo ho doma nedrží. A že pokud tu chce bydlet, bude dodržovat základní pravidla společného soužití a on poměrně rychle zkrotnul a pak byl celý večer velice milý. Honza s mým mužem mají v tomto směru řekla bych spíše sourozenecký vztah a bojují o vedoucí postavení. Když jejich "škádlení" nepřesáhne určitou míru, která je nad to, co jsem ochotna akceptovat, ať si to užijou, ale občas bych je prohodila dveřma oba...

EDERA: Já nemyslím objektivní příčiny jako je krize, ty jsou prostě jasné a rozhodně nechci říct, že jsou takoví všichni otcové. A stejně tak jsou na druhou stranu i některé matky zlatokopky. Ale znám lidi, kteří si záměrně snižují svůj oficiální plat a dělají vedlejšky na černo, aby nemuseli platit alimenty. Že si někdo pořídí novou rodinu je jistě výdaj, ale i ten rodič, který má dítě ve své péči, musí uvažovat, jestli při svých závazcích uživí další dítě nebo děti. Třeba ex přítel mojí švagrové na malou kašle a našel si paní se třemi dětmi. Jeho maminka ho omlouvá, že sice už teď má práci (předtím byl nezaměstnaný - a ne kvůli krizi, ale proto, že je lempl, takže uvidíme, jak mu tahle práce vydrží dlouho), ale že si s novou paní pořídili byt a teď "ty penízky moc potřebujou, tak nemůže platit na malou". A jeho maminka taky cpe peníze jen do něj.

LURA: hele, von je tak lakomej, že by si nikdy žádný zvířátko nepořídil - prej to moc sežere :)
LURA: kreténe jeden zkurvenej je opravdu neakceptovatelná nadávka, bez ohledu na to, jestli tvůj muž Honzu adoptoval nebo ne. já bych svýmu děcku jen jednou vysvětlila, že to bylo poprvé a naposled, a zabralo by to. ovšem s Honzíkem... nefim nefim... každá rada drahá.
EDERA: myslím, že nemáš pravdu - snížení výživného při prokazatelně snížených příjmech není problém. myslím, že byste neměli na nic čekat a ihned to řešit, pokud vám to ohrožuje rozpočet.

LURA: můj bývalý myslím nebyl ani jedno z toho, neměl zase tak malý příjem, ale pořídil si další rodinu, to samozřejmě taky něco stojí.

ANNAWA: Tak ono vymlouvat se na to, že nemám peníze a tudíž nemůžu platit dostatečné alimenty je taky blbost. Když si pořídím dítě, tak musím nějak zajistit, aby mělo být z čeho živo. A ten, kdo má dítě ve své péči taky nemůže říct dítěti, že nedostane snídani, protože nejsou peníze. Samozřejmě, že někdy se může stát bez cizího zavinění, že někdo přijde o práci nebo je dlouhodobě nemocný ap., ale jinak si myslím, že je to spíš obecná lenost a neochota otců, protože vědí, že alimenty se jim počítají z jejich příjmů. Tudíž buď pracují málo a nebo oficiálně vydělají málo a zbytek mají "bokem".

LURA: u nás je to vtipné ještě trochu jinak. Já jsem vždycky pracovala a vždycky jsem měla větší výdělek než ex. A to tak nějak pokračuje, takže on dětem podsouvá mimo jiné myšlenku, že maminka má štěstí a peníze zadarmo a tak dále, jenže já si myslím, že jsem fakt dost pilná, na druhou stranu, nemám násobek jeho platu, abych si mohla říci, že je chudák chudá a že by bylo nemorální od něj peníze chtít.


CHIMERA: já myslím, že můj ex není obecně lakomej, to nikdy nebyl, ale strkat peníze na moje zábavy, to ho bolí; -)))

Nicméně tohle už je za námi, nejstarší je z domu a tím pádem jeho otce nijak řešit nemusím. Největší problém je teď s prostředním, který si vůbec neuvědomuje, že tím, že si ho můj muž adoptoval, udělal docela pro něj docela hodně. Na jednu stranu mu Honza nikdy neřekl nic ve smyslu, že není jeho vlastní otec a tak mu nemá co nakazovat, ale na druhou stranu se občas chová fakt hnusně. Sice vím, že můj muž má talent na to, někoho vytočit doběla a že Honza je poněkud výbušné povahy, na druhou stranu třeba minulý týden když se pohádali na tátu řval "kreténe jeden zkurvenej". Ač nejsou pokrevně příbuzní, bohužel mají hodně společných vlastností a to je právě to, co je na sobě navzájem nejvíc vytáčí. Nechci po Honzovi, aby byl tátovi vděčný za to, že nějakého (živého) tátu vůbec má, ale chci, aby dokázal zůstat alespoň v minimálních mezích slušnosti,. protože to, co pro něj muž dělá, není vůbec žádná samozřejmost. A živit a vychovávat a vůbec starat se třináct let o vlastně úplně cizí dítě, vzít ho (nejen papírově) za svoje, to mi přijde jako dost, bez ohledu na chyby, které dělá každý, včetně vlastních rodičů. A Honza dost často vidí jen ty chyby a jen to, v čem si s ním nerozumí. Vlastně nevím, jestli je to vůbec otázka toho, že není jeho vlastní otec a nebo by to tak nastalo v každém případě, protože můj ex s námi tak dlouho nebyl, abych měla zkušenost s chováním dítěte vůči vlastnímu otci v pubertě. Nejstarší s ním tenhle problém neměl, rozuměli si spolu výborně (a to přesto že byl v citlivém věku 13 let když jsme se s mužem brali), ale jednak byli odlišnější a jednak ten svého otce měl, i když s ním nežil.

LURA: Do výživného se dle konstatní judikatury zahrnuje jako příspěvek na jídlo a oblečení, pak na zábavu a kroužky a dovolenou, ale rovněž by mělo sloužit k vytváření rezerv do budoucna, na studia nebo dítěti do začátku po osamostatnění.
Kolik rodičů platí výživné v té výši, aby to vůbec bylo možné?

ANNAWA: asi už chápu jeden z důvodů, proč jsi se s ním rozešla :)

GAF: Taky se s Tebou nepřu, jen to doplňuju.

ANNAWA: Člověk by nad ním zaplakal, že jo?:-)

ANNAWA: chápu. To zní fér.