• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ANNAWAPatchworkové rodiny
    LURA
    LURA --- ---
    EDERA: Nejsem si ale jistá, jestli do toho nemůžou šťourat i tak. Protože jestli spolu bydlíte, dá se to prokázat. A pokud by se žádalo o snížení výživného a jeho ex tomu chtěla zabránit, tak pokud o vašem vztahu ví, tak abys nakonec nepřišla i o ten důchod. Ale třeba jen straším a vidím to černěji, než jak to je. Tohle by spíš věděla Chimera.
    EDERA
    EDERA --- ---
    LURA: Nejsem jeho nová žena a jsem pragmatik, takže se jí ani nehodlám stát (přece se nevzdám vdovského důchodu, že jo?:-)
    LURA
    LURA --- ---
    CHIMERA: No ale pokud soud zohledňuje i možný příjem jeho nové ženy, bude stejně zohledňovat i to, že Edera peníze taky má a tudíž co by nemohl platit 3/4 platu, pokud přežijí? To je trochu nelogické. Mně tedy přijde i divné, co má nová žena tvého ex společného s jeho dítětem z jiného manželství. Upřímně pokud by se chtěla věnovat rodině a zůstat doma, netuším, kdo by ji mohl nutit jít pracovat kvůli tomu, že má její muž vyživovací povinnost, protože ona ji vůči tomu dítěti nemá, ale pouze vůči svým vlastním.
    EDERA
    EDERA --- ---
    CHIMERA: Vadí mi to a řešíme to. A opravdu by se mi líbilo, kdyby to bylo hotové během tří měsíců. Jenže není. Finančně nás to naštěstí nelikviduje, ale fakt jen díky tomu, že je se mnou. Jinak už by byl opravdu doslova bezdomovec, protože ex holt podnikla všechny likvidační kroky, které mohla.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    WERKA: najde, neboj... ostatní děti už jsou dospělé nebo téměř - 15, 18, 21 a 25 let. soud už to jednou řešil. není vhodné, aby na paní, které se pracovat nechce, doplácelo mužovo dítě z prvního manželství.
    ono to má ještě jiné konotace - majetek z našeho manželství dostal všecek můj bývalý (byt, auto, zařízení) - důvod bych ti těžko vysvětlovala, ale radši jsem byla živá, než se domáhat majetku. odešla jsem z manželství kvůli týrání a zabít jsem se nechtěla nechat. časem jsem se zventila a teď už se mu dokážu postavit. nicméně to, co jsem za 12 let manželství nastřádala já (byt), zhltla exova nová žena. byt teď mají napůl... a moje dítě z toho bude mít prd. takže nezlob se na mě, ale ohledy nejsou na místě.
    navíc ty 4 starší děti mají výživné od bývalého manžela této paní. žádná chudinka to není. navíc mají dvě hlídací babičky. práci sežene bez potíží (už před těhotenstvím s posledním dítětem měla pracovat - úřad jí nabídl několik míst, ale ona se tam ani nešla poptat a proto byla vyřazena z evidence). soud to zohlednil.
    WERKA
    WERKA --- ---
    CHIMERA: Já ´mám pocit, že Edera nepsala ani že jí to nevadí ani že to neřeší. Jen konstatovala, že mohou nastat i jiné situace, než byly zmiňovány. A že řešení může být na delší loket a působit problémy (vztahové a samořejmě hlavně finanční, byť to tedy konkrétně není její případ).

    Ad tvůj ex (jen pod čarou) - ona je otázka, co požadavek "paní bude muset pracovat" udělá při nárazu na realitu - zda je vůbec reálné, aby matka s malým dítětem a dalšími dětmi v dané lokalitě práci sehnala i v případě, že se bude snažit.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    ANNAWA: vzdávat se ze strachu je jedna z věcí, se kterými jsem se musela naučit v životě bojovat. to bych už neudělala vůbec nic. bojím se vždycky. vždycky by bylo lepší "nechat věci být, jak jsou" - jenže pokud u zmíněné rodiny platí, že 3/4 příjmu muže jdou na alimenty (v důsledku krize, zmenšení počtu zakázek atd.), tak to teda v pořádku není. a jestli jeho druhé ženě tato situace až tak nevadí, ok. pokud vadí, žádný soud snížení neodmítne, pokud snížení nebylo zaviněno schválně.
    jestli u vás doba čekání na nařízené jednání trvá rok, chápu, že se člověk na to vyprdne. za rok už fakt bude jiná situace.
    ach jé - vymahatelnost práva je základní problém.

    mám samozřejmě hodně zkušeností s klienty, ale ty nechci dávat k dobru. tak svůj případ. můj ex teď v brzké době přijde o část svého příjmu (vedlejšák). ale na druhou stranu jeho ženě skončila mateřská, dcerka jde do školky (má 4 roky) a paní holt bude muset pracovat (ona nepracovala nikdy, má 5 dětí, jednou byla vedena na evidenci úřadu práce a vyřazena pro nespolupráci) - zde není důvod snižovat výživné. to soud jasně posoudí. je rozdíl v tom, když někdo vydělávat víc nemůže, nebo nechce.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    CHIMERA: v Praze to trvalo asi tak rok.

    A upřímně řečeno, některé ty spory jsou tak nepříjemné a vleklé a situace v rodinách nečernobílé, že chápu, že se do toho lidem mnohdy nechce. Ano, taky si obecně myslím, že člověk by měl bojovat proti zjevným nespravedlnostem, ale na druhou stranu, občas se tím taky může otevřít slušná Pandořina skříňka.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    EDERA: ale vždyť já mluvím o PRAXI - náš (olomoucký) soud to opravdu řeší do 3 měsíců. nikdo ti nezaručí, že ten váš bude taky, ale čím dřív to podáte, tím dřív se to bude řešit :) držím palce.
    EDERA
    EDERA --- ---
    CHIMERA: No, tak věř tomu, že v praxi to fakt kolikrát trvá dýl. A v mezidobí pořád platí ten původní rozsudek, který je exekučním titulem. Taky jsem nestačila zírat, co všechno je možné. Ale jako rozhodně věřím ve spravedlnost a lepší zítřky, kdy si budu moct najít zas nějaký jiný charitativní projekt.:-)
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    EDERA: ty to žiješ, já to lidem zařizuju. nevím, jak u vás, ale u nás probíhá soud o výživné do 3 měsíců od podání návrhu. a žádný soud, kterému bylo doloženo zdůvodnění, to důvodné snížení nezamítl. důvodné znamená, že to osoba nečiní nachvál (někteří třeba dají schválně výpověď a jsou na dávkách, což není případ tvého muže). dokonce máme i případy, kdy v rámci jednoho rozhodování soud rozhodnou (již proběhlou) dobu rozdělil do tří etap: od X do Y zvýšení, od Z do Ž snížení, od A do B opět zvýšení (ale ne na úroveň první hladiny). nesmíte to vzdávat. ve všem je třeba rovnováha. jak v potřebách dítěte, tak rodiče. nebudeš přece svého muže živit.
    EDERA
    EDERA --- ---
    CHIMERA: Myslím, že mám pravdu, protože to žiju. V řešení to je. Ale ono ani od podání návrhu k jednání to není obratem, plus nějaké to odvolání... Rozpočet nám to neohrožuje, neb jsem "bohatá nevěsta", jak říká moje matka. Ale potřebejeme se z toho vyhrabat tak jako tak, neb nám to nedělá psychicky dobře ani jednomu.
    LURA
    LURA --- ---
    CHIMERA: On se pak omluvil, ale i tak ... Mně by to třeba neřek, protože jednak mám u něj větší autoritu a prostě by si to nedovolil, jednak s ním nejednám tak, abych ho záměrně vytočila do běla. A když se dostaneme do nějakého konfliktu, tak se s ním prostě nehádám, ale řeknu mu, že se mi to nelíbí a že tudy cesta nevede a on se většinou vzpamatuje a omluví se. Když to vygradovalo přes moji míru, sdělila jsem mu, že věci se mají tak a tak a jestli se mu to nelíbí, nikdo ho doma nedrží. A že pokud tu chce bydlet, bude dodržovat základní pravidla společného soužití a on poměrně rychle zkrotnul a pak byl celý večer velice milý. Honza s mým mužem mají v tomto směru řekla bych spíše sourozenecký vztah a bojují o vedoucí postavení. Když jejich "škádlení" nepřesáhne určitou míru, která je nad to, co jsem ochotna akceptovat, ať si to užijou, ale občas bych je prohodila dveřma oba...

    EDERA: Já nemyslím objektivní příčiny jako je krize, ty jsou prostě jasné a rozhodně nechci říct, že jsou takoví všichni otcové. A stejně tak jsou na druhou stranu i některé matky zlatokopky. Ale znám lidi, kteří si záměrně snižují svůj oficiální plat a dělají vedlejšky na černo, aby nemuseli platit alimenty. Že si někdo pořídí novou rodinu je jistě výdaj, ale i ten rodič, který má dítě ve své péči, musí uvažovat, jestli při svých závazcích uživí další dítě nebo děti. Třeba ex přítel mojí švagrové na malou kašle a našel si paní se třemi dětmi. Jeho maminka ho omlouvá, že sice už teď má práci (předtím byl nezaměstnaný - a ne kvůli krizi, ale proto, že je lempl, takže uvidíme, jak mu tahle práce vydrží dlouho), ale že si s novou paní pořídili byt a teď "ty penízky moc potřebujou, tak nemůže platit na malou". A jeho maminka taky cpe peníze jen do něj.
    CHIMERA
    CHIMERA --- ---
    LURA: hele, von je tak lakomej, že by si nikdy žádný zvířátko nepořídil - prej to moc sežere :)
    LURA: kreténe jeden zkurvenej je opravdu neakceptovatelná nadávka, bez ohledu na to, jestli tvůj muž Honzu adoptoval nebo ne. já bych svýmu děcku jen jednou vysvětlila, že to bylo poprvé a naposled, a zabralo by to. ovšem s Honzíkem... nefim nefim... každá rada drahá.
    EDERA: myslím, že nemáš pravdu - snížení výživného při prokazatelně snížených příjmech není problém. myslím, že byste neměli na nic čekat a ihned to řešit, pokud vám to ohrožuje rozpočet.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    LURA: můj bývalý myslím nebyl ani jedno z toho, neměl zase tak malý příjem, ale pořídil si další rodinu, to samozřejmě taky něco stojí.
    EDERA
    EDERA --- ---
    LURA: No, já bych to nezevšeobecňovala. Ono krize není jen něco, o čem se píše v novinách. Některých oborů se dotkla opravdu dramaticky. A přestože ti lidi dál pracujou jak mourovatý a nenechávají si vyplácet většinu peněz bokem, tak jejich příjmy prostě reálně šly hodně dolů. Ovšem jednou nastavené výživné se celkem blbě snižuje. My jsme momentálně v situaci, kdy z partnerova čistého příjmu jdou na jeho dceru více než 3/4. A přitom se do péče o ni zapojuje i osobně - ze školky ji vyzdvihává dvakrát týdně, když byla nemocná, tak ji půlku té doby hlídal doma, o prázdninách bude taky polovinu u nás...
    LURA
    LURA --- ---
    ANNAWA: Tak ono vymlouvat se na to, že nemám peníze a tudíž nemůžu platit dostatečné alimenty je taky blbost. Když si pořídím dítě, tak musím nějak zajistit, aby mělo být z čeho živo. A ten, kdo má dítě ve své péči taky nemůže říct dítěti, že nedostane snídani, protože nejsou peníze. Samozřejmě, že někdy se může stát bez cizího zavinění, že někdo přijde o práci nebo je dlouhodobě nemocný ap., ale jinak si myslím, že je to spíš obecná lenost a neochota otců, protože vědí, že alimenty se jim počítají z jejich příjmů. Tudíž buď pracují málo a nebo oficiálně vydělají málo a zbytek mají "bokem".
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    LURA: u nás je to vtipné ještě trochu jinak. Já jsem vždycky pracovala a vždycky jsem měla větší výdělek než ex. A to tak nějak pokračuje, takže on dětem podsouvá mimo jiné myšlenku, že maminka má štěstí a peníze zadarmo a tak dále, jenže já si myslím, že jsem fakt dost pilná, na druhou stranu, nemám násobek jeho platu, abych si mohla říci, že je chudák chudá a že by bylo nemorální od něj peníze chtít.


    CHIMERA: já myslím, že můj ex není obecně lakomej, to nikdy nebyl, ale strkat peníze na moje zábavy, to ho bolí; -)))


    LURA
    LURA --- ---
    CHIMERA: Blbec, no. A hlavně ukázkový příklad toho, že dítě nikdy nevzal skutečně za své. Jako mnoho chlapů rozsel své geny a dál už to nebyla jeho věc. Kdyby totiž dítě bral skutečně jako svůj závazek, musel by tohle řešit a vědět, že to není jen otázka té "slastné chvíle", ale že je to nejmíň na dvacet let, kdy se člověk musí uskromnit a věnovat svůj čas, peníze, lásku a péči tomu, co si pořídil. Zvláštní je, že třeba u psů a dalších mazlíčků je to i tomuto druhu lidí zjevné (a nemají problém platit granule a psí hotely), ale u dětí to nechápou. Selektivní inteligence nebo jen lenost a takové "proč to řešit, když to můžu nechat na ní"?
    LURA
    LURA --- ---
    Nicméně tohle už je za námi, nejstarší je z domu a tím pádem jeho otce nijak řešit nemusím. Největší problém je teď s prostředním, který si vůbec neuvědomuje, že tím, že si ho můj muž adoptoval, udělal docela pro něj docela hodně. Na jednu stranu mu Honza nikdy neřekl nic ve smyslu, že není jeho vlastní otec a tak mu nemá co nakazovat, ale na druhou stranu se občas chová fakt hnusně. Sice vím, že můj muž má talent na to, někoho vytočit doběla a že Honza je poněkud výbušné povahy, na druhou stranu třeba minulý týden když se pohádali na tátu řval "kreténe jeden zkurvenej". Ač nejsou pokrevně příbuzní, bohužel mají hodně společných vlastností a to je právě to, co je na sobě navzájem nejvíc vytáčí. Nechci po Honzovi, aby byl tátovi vděčný za to, že nějakého (živého) tátu vůbec má, ale chci, aby dokázal zůstat alespoň v minimálních mezích slušnosti,. protože to, co pro něj muž dělá, není vůbec žádná samozřejmost. A živit a vychovávat a vůbec starat se třináct let o vlastně úplně cizí dítě, vzít ho (nejen papírově) za svoje, to mi přijde jako dost, bez ohledu na chyby, které dělá každý, včetně vlastních rodičů. A Honza dost často vidí jen ty chyby a jen to, v čem si s ním nerozumí. Vlastně nevím, jestli je to vůbec otázka toho, že není jeho vlastní otec a nebo by to tak nastalo v každém případě, protože můj ex s námi tak dlouho nebyl, abych měla zkušenost s chováním dítěte vůči vlastnímu otci v pubertě. Nejstarší s ním tenhle problém neměl, rozuměli si spolu výborně (a to přesto že byl v citlivém věku 13 let když jsme se s mužem brali), ale jednak byli odlišnější a jednak ten svého otce měl, i když s ním nežil.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam