u nás se nebude jednat o klasickou patchworkovou rodinu, přítel děti nemá, ale výhledově s novým partnerem řešíme sestěhování a chtěla jsem se zeptat, jak jste se potýkali s tím, že zákonitě nový partner bude dítě vychovávat, bude třeba i něco zakazovat, zároveň ale není otec. zajímá mě, jestli jste si v páru udělali nějaká pravidla, na co jste třeba narazili jako na problém - prostě jak to šlo. samozřejmě asi záleží dost na věku dítěte. erikovi jsou teď dva a kousek, nejpozději se chceme sestěhovat v listopadu, to mu bude přes dva a půl.

předem moc díky, za odpověď...

EDERA: Je to drsný, ale Tvoje děti mají jistotu sirotčího důchodu, nikdo se nemusí doprošovat alimentů. Na druhé straně, jr. se už nemůže třeba ve 20 ve 30 s tátou poradit, zeptat se. Ale na druhou stranu Ti nehrozí, jako některým matkám, které se o děti staraly, živily je, otec se zázračně objevil v dospívání a měl "pochopení" a děti přetáh na svou stranu. Z takvých týpků je mi blivno. Ty děti časem prozřou, ale v mezidobí si zadělají na problém třeba ve škole, naruší se vztah s mámou atd.

EDERA: podle mě si ty děti nějak v hlavě přesmyknou časové následnosti mají tím pádem za to, že jedinou překážkou jsou noví a nevinní partneři.

ANNAWA: To bude ono - dokud byla maminka s "taťkou Láďou", tak B. nic neřešila.

EDERA: je fakt, že tyhle naděje a iluze mohou být překvapivě silné.
Já jsem se také s přítelem seznámila x let poté, co jsem byla rozvedená a on taky, takže jsme měli čistý stůl a jeho expartnerka navíc stálého přítele, o kterém děti věděly, neb s nimi trávil docela dost času, i když úplně trvale s nimi nebydlel.
A přesto přese všechno jednou vypukla nějaká situace, během níž se mimo jiné ukázalo, že přítelovy děti, hlavně tedy dcera, chovají naději, že to všechno je jen dočasný stav. K němuž teda přispěla ona ex nepochopitelnou hláškou, že teď jsou sice s tatínkem od sebe, ale že třeba jednou zase.. , kterou v trochu pozměněné podobě chtěla validovat i od mého přítele. A když se po čase s onou známostí rozešla, chtěla po něm navíc, aby jí to pomohl nějak řešit a sdělit dětem, když oni jsou ti rodiče a tím pádem pořád tak trochu partneři, že.

EDERA: a jaká byla ta odpověď?..

No, jednou to asi přijít muselo: "A tati, proč máš rád Ederu a ne mojí mámu?"
Tatínek zvládl odpověď na jedna, ale mě to rozhodilo. A to přesto, že jsem v tom naprosto nevinně - dotyčný rodičovský pár se rozešel už před pár lety a ta malá v podstatě ani nemůže pamatovat dobu, kdy byli spolu. Mně jí bylo tak líto. Někdy si říkám, jestli na tom vlastně ty moje děti nejsou líp, že naprosto nemůžou podléhat iluzím a nadějím, že by se jejich rodiče zase někdy dali dohromady.

LURA: toš asi nemá smysl zacházet do podrobností, ale vidíš to špatně.
nebudu tu paní dotovat, pokud jí se nechce pracovat.
případné podrobnosti v poště (měla jsem pochopení, dokud byla na mateřské a rodičovské - ale teď už ne. mně taky nikdo žádné peníze nedá a muž mě neživí). chce-li můj ex živit tu paní, tak - a to je právem dané - přednost má vyživovací povinnost k nezletilým dětem. potom až zletilá a nijak zdravotně neomezená paní.
jestli chce sedět doma, tak ne na úkor jiných dětí z předchozích manželství.
každej se musí trochu starat. tak to v životě chodí. vzala si muže s dítětem z předchozího manželství.
divím se, že tobě to přijde divné - jakživo ti nikdo nic zadarmo nedal :)

CHIMERA: Já jsem to blbě napsala - to neměla být připomínka k tvému konkrétnímu případu - právě proto, že neznám souvislosti. Spíš jsem chtěla říct, že ani v obdobných dpříapdech nemusí jít použít "jednotný mustr".

EDERA: Nejsem si ale jistá, jestli do toho nemůžou šťourat i tak. Protože jestli spolu bydlíte, dá se to prokázat. A pokud by se žádalo o snížení výživného a jeho ex tomu chtěla zabránit, tak pokud o vašem vztahu ví, tak abys nakonec nepřišla i o ten důchod. Ale třeba jen straším a vidím to černěji, než jak to je. Tohle by spíš věděla Chimera.

CHIMERA: No ale pokud soud zohledňuje i možný příjem jeho nové ženy, bude stejně zohledňovat i to, že Edera peníze taky má a tudíž co by nemohl platit 3/4 platu, pokud přežijí? To je trochu nelogické. Mně tedy přijde i divné, co má nová žena tvého ex společného s jeho dítětem z jiného manželství. Upřímně pokud by se chtěla věnovat rodině a zůstat doma, netuším, kdo by ji mohl nutit jít pracovat kvůli tomu, že má její muž vyživovací povinnost, protože ona ji vůči tomu dítěti nemá, ale pouze vůči svým vlastním.

CHIMERA: Vadí mi to a řešíme to. A opravdu by se mi líbilo, kdyby to bylo hotové během tří měsíců. Jenže není. Finančně nás to naštěstí nelikviduje, ale fakt jen díky tomu, že je se mnou. Jinak už by byl opravdu doslova bezdomovec, protože ex holt podnikla všechny likvidační kroky, které mohla.

WERKA: najde, neboj... ostatní děti už jsou dospělé nebo téměř - 15, 18, 21 a 25 let. soud už to jednou řešil. není vhodné, aby na paní, které se pracovat nechce, doplácelo mužovo dítě z prvního manželství.
ono to má ještě jiné konotace - majetek z našeho manželství dostal všecek můj bývalý (byt, auto, zařízení) - důvod bych ti těžko vysvětlovala, ale radši jsem byla živá, než se domáhat majetku. odešla jsem z manželství kvůli týrání a zabít jsem se nechtěla nechat. časem jsem se zventila a teď už se mu dokážu postavit. nicméně to, co jsem za 12 let manželství nastřádala já (byt), zhltla exova nová žena. byt teď mají napůl... a moje dítě z toho bude mít prd. takže nezlob se na mě, ale ohledy nejsou na místě.
navíc ty 4 starší děti mají výživné od bývalého manžela této paní. žádná chudinka to není. navíc mají dvě hlídací babičky. práci sežene bez potíží (už před těhotenstvím s posledním dítětem měla pracovat - úřad jí nabídl několik míst, ale ona se tam ani nešla poptat a proto byla vyřazena z evidence). soud to zohlednil.

CHIMERA: Já ´mám pocit, že Edera nepsala ani že jí to nevadí ani že to neřeší. Jen konstatovala, že mohou nastat i jiné situace, než byly zmiňovány. A že řešení může být na delší loket a působit problémy (vztahové a samořejmě hlavně finanční, byť to tedy konkrétně není její případ).

Ad tvůj ex (jen pod čarou) - ona je otázka, co požadavek "paní bude muset pracovat" udělá při nárazu na realitu - zda je vůbec reálné, aby matka s malým dítětem a dalšími dětmi v dané lokalitě práci sehnala i v případě, že se bude snažit.

ANNAWA: vzdávat se ze strachu je jedna z věcí, se kterými jsem se musela naučit v životě bojovat. to bych už neudělala vůbec nic. bojím se vždycky. vždycky by bylo lepší "nechat věci být, jak jsou" - jenže pokud u zmíněné rodiny platí, že 3/4 příjmu muže jdou na alimenty (v důsledku krize, zmenšení počtu zakázek atd.), tak to teda v pořádku není. a jestli jeho druhé ženě tato situace až tak nevadí, ok. pokud vadí, žádný soud snížení neodmítne, pokud snížení nebylo zaviněno schválně.
jestli u vás doba čekání na nařízené jednání trvá rok, chápu, že se člověk na to vyprdne. za rok už fakt bude jiná situace.
ach jé - vymahatelnost práva je základní problém.

mám samozřejmě hodně zkušeností s klienty, ale ty nechci dávat k dobru. tak svůj případ. můj ex teď v brzké době přijde o část svého příjmu (vedlejšák). ale na druhou stranu jeho ženě skončila mateřská, dcerka jde do školky (má 4 roky) a paní holt bude muset pracovat (ona nepracovala nikdy, má 5 dětí, jednou byla vedena na evidenci úřadu práce a vyřazena pro nespolupráci) - zde není důvod snižovat výživné. to soud jasně posoudí. je rozdíl v tom, když někdo vydělávat víc nemůže, nebo nechce.

CHIMERA: v Praze to trvalo asi tak rok.

A upřímně řečeno, některé ty spory jsou tak nepříjemné a vleklé a situace v rodinách nečernobílé, že chápu, že se do toho lidem mnohdy nechce. Ano, taky si obecně myslím, že člověk by měl bojovat proti zjevným nespravedlnostem, ale na druhou stranu, občas se tím taky může otevřít slušná Pandořina skříňka.