však říkám "teoreticky". a upřímně - nezávidím, že tohle musíte vůbec řešit

ANNAWA: Přesně. A ty nepotřebuješ vzdor. Potřebuješ, aby dítě přišlo rádo. Protože jinak bude trpět rodič dítěte, který s Tebou bydlí. Na druhou stranu nemůžeš být výrazně benevolentnější než k domácím dětem. Fakt to není sranda a pohodička, ale permanentní tanec v porcelánu.

EDERA: teoreticky by měl, když už, větší šanci přístup "v každém místě jsou jiná pravidla. doma je to jinak, u babičky jinak, ve škole jinak, na táboře jinak, no a tady je to takhle - přitom mě venkoncem nezajímá, jak je to jinde", protože se tím nestavíš do opozice vůči matce. ale taky bych na to moc nespoléhala.

VERONIKA22: Nejde. Ta věta by implikovala, že si myslíš, že maminka to dělá špatně. A dítě bude rázem v pozici "hájím svoji mámu před nespravedlností světa" a nehneš se už vůbec.

VERONIKA22: to bohužel nejde. Nemůžeš nasazovat proti druhému rodiči, pokud chceš, aby ten složitý mechanismus složité rodiny fungoval. Je to něco jiného, než kdyby dítě dejme tomu mluvilo jako dlaždič, protože se tak mluví na fotbalových trénincích.

VERONIKA22: Vyhrát to určitě nepůjde, neb a) geny nevyčůráš, b) zjevně to fakt je zavedený model chování v prostředí, v kterém se to dítě většinou pohybuje. Ale uhrát to na nějakou plichtu, kdy ona sice bude takhle uvažovat dál, ale ne moc nahlas, a my se z toho nezblázníme, by se povést mohlo.

EDERA: mě by zajímalo jestli půjde vyhrát :o(. Moje prateta, máma, sestra a tchýně jsou takový svi...., že jím není na planetě zemi rovno. U nejstarší dcery pozoruji takové množství móresů až se děsím co přijde v pubertě. od pidi věku s těmi náznaky povahy 3 vyjmenovaných bojuju do morku kostí.
Podle mě se to lepší a udusávám to jak jen je to možné ale je to vysilující pro toho dospělého. Jakmile jednou jedinkrát nezakročím už zase vidím jak se rozjíždí vlastnost/povaha výše vyjmenovaných :o/