JANCICEOPICE: a jak jinak by se mel poznat nez skrze toho druheho? :) sam se nekde pozorovat v zrcadle a prehravat si situace..ve vztahu se dbre poznas....i to nevedome..

JANCICEOPICE: no spíš poznává sám sebe v situacích, které by jinak člověk nezažil. Další dimenze jsou pak děti, to už je pak poznávání sebe sama ve vztahu k třetímu, čtvrtému....:-)))

KEIKIN: Mozna nechtej, aby si jich nekdo vsimal :-)

DOLORES: Jo todle je super, to videjko :-) uz sem ho kdysi videl, chytlo me to...

KEIKIN: Pekne napsany, tak sem zase aspon neco pochopil, diky :-)

Tady ten klub se mi libi :-) pekne prispevky ...

Abych osvetlil, proc sem si ho zaradil, mam rad toto tema a rad se neco dozvim z teto sfery :-)

Jinak...
777PLAY: pomahat jeden druhemu to je jasny :-)

KEIKIN: podstatu sveho ja kazdy nakonec stejne zjisti v prubehu zivota, sbiranim zkusenosti :-)


Muzete cist stokrat Eckharta Tolleho, ale nejste Eckhart Tolle, kazdy je jedinecny, kazdy ma v sobe silu i slabost, pokud jedno presahuje nad to druhe, neni to uplne idealni, nejdulezitejsi je harmonie, ted ctete me a rikate si neco na tom je (treba:-)), jenze nejste ja a vsechno zjistite az z vlastnich zkusenosti, nerikam, ze precist si neco moudreho je chyba, ba naopak muze vas to trochu popostrcit, ale stejne na to zapomenete rutinim (akcnim) zivotem... Takze vlastne nejvetsi tajemstvi zivota podle me je sbirat zkusenosti...

Zivot vas provede, parkrat slapnete vedle, nekdy se to strasne posere, ale pokud pote jeste dejchate, je stale nadeje...

V naší společnosti chybí mužské vzory. Autentičtí, milující, odvážní muži. Skuteční a vědomí lídři.
Chlapi, kteří mají SÍLU a směřují ji správným směrem...
Cesta pravého muže
http://cestapravehomuze.cz/?a_box=bak76wm7

KEIKIN: jj, myslím, že tys to řekl moc hezky, o tom jediném to bude...bo zbytek nám může být ukradený....já jsem třeba včera hrála blbý bedminton a zjistila jsem, jak neskutečně jsem se u toho uvolnila, zabavila, vrátila se do dětství, zahulákala si, zavztekala se i se radovala, hráli jsme čtyřhru, zpočátku si každý z těch ostatních třicátníků říkal, že jaká to bude nuda...no nakonec jsme se dostali do takového víru, že jsme to každý po svém prožívali, nehledě na to, co si myslí kolemjdoucí, ostatní nebo spoluhráči.... takový fest fajný okamžik po delší době, kdy mi přišlo, že jsem uplně sama sebou a na nic si nemusím hrát.....asi je to celé o tom, umět se fakt pro věci nadchnout, najít svou osobitost, ikdyby měla byt opravdu divná...nepřizpůsobovat se za každou cenu (morálně ano) ale neměnit své postoje v zájmu jiných, které nám přijdou víc cool...ale taky to chce dost odvahu no, ne všem to jde...já se třeba pořád učím.

MILUCH: ano. Takovou tu tamtu sovu. A naprosto s tím souhlasím.

Myslis takovou tu sovu?

777PLAY: jedno z takovejch tajemství podle mně je mít svoji vlastní víru. A to tak, aby fakt byla člověku vlastní a vybral (vybíral) si ji rád. Tj. žádný povrchnosti, žádný zaslepení, něco z čeho dotyčnýmu plyne klid, síla a takový ty věci jenom když si na to vzpomene, natožpak když v to věří.

To už je pak jedno, jestli to je víra v Krista nebo v přátelství nebo v moc barev nebo cokoliv jinýho prostě...

Co je vůbec důležité podle Vás , nejdůležitější teda v tajemství života????? Co stojí za to poznat, aby jsme dělali jen to nejefektivnější a nejpřínosnější pro nás . . . . .

GRANTORINO: A jo, pravda :) Takže teď si můžu připadat jako ten Salieri vedle Mozarta :)...

Ale ne, já ti to přeju. Fotografická paměť je fakt fajn věc. A za svoje pokroky, několikamnohonásobně menší než tvůj talent, stejně tak zůstanu vděčnej. Uvidíme za deset let, porovnáme síly, muhehehehe :D

no jo...však víme...využít tvary a barvy k naučení se něčeho...tomu se říká asi jinak...fotografickou paměť má každý...ale spíš jen krátkodobou....

GAF:
JANCICEOPICE: tomu se říká fotografická paměť, já tim například taky disponuju ;)
Fotografická paměť - Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotografick%C3%A1_pam%C4%9B%C5%A5