zajímavá diskuze..
Nechci to tu bořit, ani znít příliš cynicky, povýšenecky, antisociálně, ale ukazuje se zde starý dobrý problém vztahu kinematografie a "obyčejného člověka". Tzn. se tu řeší obecnější otázka toho, "co pouštět lidem", kterážto množina zhusta neodpovídá tomu "co lidi chtějí vidět". Myšleno v nejlepším, ale když už se "chudý lidi" dostanou do kina, jsou opravdu rádi za tu klasiku, kterou mají rádi i ti "bohatí lidi". V těch zbastlenejch, garážovejch impro-kinech za pár rupek se přece taky hrajou bollywoodský trháky, i když staršího data.
Nevím co s tím, jen chci upozornit na ty obecnější souvislosti, podobně bych si lámal hlavu i kdybych dělal kočovnej kinematograf po českých vesnicích. Chtějí lidi vidět naše oblíbený svěží kritický dokumenty, nebo jsou vůbec rádi, že přijelo kino? Nemusí promítač polknout misionáře v sobě? Fakt nevím. Ale držím palce, i kdybys jezdil s Titanicem.