MORGAIN: toto celkom chapem.. ja som mojmu tatkovi prakticky nahradila syna.. vsetky moje konicky onehda boli skor chlapcenske nez dievcenske.. ked bolo treba cosi rozbit, vyrobit v byte (obit obkladacky napr.) tak som to robila ja s tatkom a tiez sa to na mne podpisalo... v istom momente som sa rozhodla, ze vsetky chlapske prace ma robit chlap a to ze ich ja viem spravit nic na veci nemeni... asi tu zacala ta zmena u mna v hlave.. aj ked vela krat mi ruky trhalo ked som videla jaki su ti chlapi nemozni :)))

RACHELKA: Já si taky myslím, že je to o vlastním nastavení, jen jsem ještě nekápla na to, kde jsou ty kolečka, která bych potřebovala přeřídit... :-)

MADIETTA: s adekvátním mužským elementem v zádech prostě přepnout musíš :)
respektive jejich pohledem do očí i "očí" ;-)

BESSAYA: přesto to asi bude spíše v tom vnitřním pocitu. Já si v podstatě už od puberty, tedy od okamžiku, kdy mi narostla velikánská prsa a postava typu přesýpací hodiny, připadám jako obrovská, hřmotná, neforemná bytost. Připadala jsem si tak s velikostí 38, připadala jsem si tak (to tedy celkem pochopitelně ;-)) s velikostí 46 a připadám si tak i teď s velikostí 40/42. A zřejmě to tedy vyzařuju i do okolí, takže mě prostě všichni vnímají jako fortelnou selku. Upřímně řečeno, nedovedu si moc představit, jakou duševní magií bych se dokázala přepnout do vnitřního modu "křehká víla" :-D