• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    JANADVORACKOVA
    JANADVORACKOVA --- ---
    Moje sestra chvíli s muslimem chodila (byl to tedy Afričan, ne Arab, ona je holt na tu divočinu). Je hned taková přátelská (aby ne, už má tři děti -:))). Cizinci ji lákají, ale když jí tenhle dotyčný začal dělat žárlivé scény a prolézat soukromé věci poté, co se otrkal, udělala mu vepřové a poslala ho do prdele.
    Asi jsem strašně zaostalá, ale mně už delší dobu připadá, že se tím všemožným prolínáním kultur a snahou o povinné pochopení všech odlišností a bezbřehou tolerancí k věcem, které jsou mi cizí, jako by vzdaluji od toho, co by pro mě mělo být důležité.
    Netvrdím, že by bylo fajn zavřít hranice a nepouštět sem vůbec nikoho, ale nechápu a popravdě mě docela děsí taková světová otevřenost úplně ke všemu a všem. Nevím, jestli je to forma rasismu, protože synovci a neteř jsou mulati a i cigán se v rodině najde (to je zase v tomhle směru přátelská a veselá moje sestřenice). Ale některé věci, když se smíchají, prostě dobré nejsou. Klidně mi to vyvracejte, ráda bych věřila opaku.
    BORGDOG
    BORGDOG --- ---
    MALKE: Tak se zeptám ještě jinak - a naposled. Shodneme se snad na tom, že se naše kultura mění celkově k lepšímu - familiantský zákon už neplatí, Židy už taky neplynujeme, etc. I současný "hon na cikány" má (naštěstí) míle daleko od pogromů na Židy, z velké části je to jen remcání po hospodách a psaní pitomých výlevů na Internetu. Ovšem řekni mi - jaké zlepšení nebo "ústupky" udělal muslimský svět? V kolika zemích ZA STEJNOU DOBU např. přestala platit šaría - a v kolika se naopak zavedla? V kolika došlo ke zrovnoprávnění žen (zrovnoprávnění - nikoliv k pokroku v tom, že je místo popravy za deset "zločinů" ukamenují už jenom za pět), ústupu radikálního islámu, apod. Plus, ještě jedna věc - vážně věříš, že kdyby se muslimský svět ekonomicky a především vojensky vyrovnal tomu západnímu, byl by pořád ještě mír? Že se od tureckých válek změnilo muslimské myšlení natolik, že šíření islámu skrze útočnou válku by pokládali za nepřijatelné? Podle mě by se nezměnilo NIC. A zahraniční vojenské zásahy USA neb Izraele, které tak ohnivě odsuzují salónní intelektuálové by byla hra s panenkami oproti tomu, co bychom zažili, kdyby se "světovým policajtem" stala dejme tomu Saúdská Arábie.

    GENTIANA: Máš pravdu, nikam to nevede, a to výše je taky má poslední odpověď na toto téma. Pro některé lidi je multikulturalismus jejich Akkütlixem a takové je marné přesvědčovat. Můžeme jenom doufat, že po dalším teroristickém útoku nebo demonstraci s transparenty "Usekněte bezvěrcům hlavy!" přijdou k rozumu sami - a nenatropí předtím moc škody.

    GROBENIUS: Srozumitelné, esteticky přijatelné a zbytečné. :-)
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    BRAMBOREENA: M. teď odeslala.
    Bylo by pro čtenáře srozumitelné a esteticky přijatelné, kdyby postavy a věci v běžném textu kurzivní byly v celokurzivních odstavcích obyčejným písmem? :-)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    HLÁŠENÍ OBECNÍHO ROZHLASU
    Pokud náhodou někdo víte o nějakých překlepech a chybách v jedničce, do večera je ještě možné mi to napsat, aby se to v dotisku opravilo.
    Ústřední kancelář vesmíru děkuje.
    WASSER
    WASSER --- ---
    MALKE:
    BRAMBOREENA: To je přesně to, proč by autoři neměli vysvětlovat, co chtěli svou knihou říct, protože pak nejsou víc než novináři. Když se napíše, že kultury si nejsou rovny, vede to jen k další předvídatelné internetové debatě a počítání mrtvol: "Vy jste měli křižáky!" "Vy jste spálili Alexandrijskou knihovnu!"

    Ve skutečnosti je to v Mycéliu mnohem subtilnější, možná ne v prvním dílu, ale později se ukáže, že spor dvou civilizací je složitější, než to na první pohled vypadá; ne takovým rozplizlým způsobem "Každý má svůj kus pravdy," ale spíš tak, že různé výchozí situace vedou k různým výsledkům. Každopádně bych MALKE doporučoval, ať si je přečte, ale nebudu se jí divit, když se na to vykašle.
    MEANKITTY11
    MEANKITTY11 --- ---
    Mně se ta zaujatá recenze nelíbila ani trochu. Beru recenze, kde se píše, že kniha je taková a maková, děje se tam to a to, recenzent si o tom myslí to a ono. Tohle mi přišlo, jakoby dítko zklamané vánočním dárkem ječelo Mně se to nelíbí a nelíbí a nebude líbit a všichni ste hnusní.

    Bod dvě, v knihách i filmech často nestojím za kladným hrdinou a fandím zápornýmu. Proto mi vadí, že se Össe přirovnává k situaci k Muslimy. Össeanům můžu fandit a dovedu si je užít, o Muslimech nedokážu vyškrábat jedinou pozitivní myšlenku či pocit. Ani o jednom, ani o skupině, ani o rase. A domů taky radši někoho z Össe než blízkého východu.
    MALKE
    MALKE --- ---
    BORGDOG: A víš, jak dlouho u nás platil familiantský zákon? Protože mně 120 let přijde jako docela dlouhá doba. (Ale Gentiana má pravdu, jsme už velmi OT a zjevně se naše světy příliš míjí, čili bavit se o tom dál nemá smysl.)


    GROBENIUS: Škoda, že sis tedy nevybral jiný příspěvek. Věcné zhodnocení z druhé strany se vždycky hodí.
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    Prosímvás, já jsem prostý historik a začínám mít osypky z toho vytahování křížových výprav a arabské vědy. Až tu skončí ten výčet toho, co zlého jsme provedli my a co hodného provedli voni, dejte mi vědět do pošty, protože tyhlecty, dámy a pánové prominou, povrchní pitominy, si hodlám odpustit. Děkujivelice.
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    MALKE: Chtěl jsem se zapojit, ale na takto vedenou diskusi opravdu nemám chuť.
    BORGDOG
    BORGDOG --- ---
    MALKE: Nepodsouvej mi, co jsem neřekl. Tím incidentem jsem myslel čas, nikoliv rozsah ani hodnocení zrůdnosti. Nacisté plynovali jak dlouho? A muslimové kamenují ženy a provádí násilný džihád jak dlouho? Porovnej ta dvě čísla. A porovnej počet účastníků na straně nacistů i muslimů během celé této doby.
    GROBENIUS
    GROBENIUS --- ---
    BRAMBOREENA: To tě Radek moc nepochválí, jestli se mu přidanou "definicí" celá kapitola posune a bude muset zatahovat všechny nově vzniklé vdovy a parchanty.
    MALKE
    MALKE --- ---
    BORGDOG: (A teda přiznávám, že nazývat genocidu incidentem je na mě trochu silné kafe. No tak jsme je zplynovali, taková nepříjemná věcička...)
    MALKE
    MALKE --- ---
    BRAMBOREENA: Díky za přečtení. K opravám - poslala jsem Wittgensteinovi svoje poznámky, co by tam podle mě nemělo být (nikoliv ideové, technické;) ). Jiné než technické věci bych neřešila vůbec - nějak píšeš, někdo to považuje za klad, někdo ne, tečka.

    Ad kvalita úspěšnosti: A arabský svět dokázal zachovat světu mnohou filozofii, kterou naši křesťanští předci pálili - když chceme mluvit o těch úspěších. Oni to byli, kdo nám zprostředkoval číslice, které používáme. Jistě, antibiotika nevynalezli, ale na každý příklad "špatného chování", který tu uvádíte, by se dal najít protipříklad - já jsem ráda, že mi nikdo nezakazuje řídit auto, ale kdy tu máme první ženskou absolventku univerzity? Ono sub specie aeternitatis to není zase tak dlouho. My si strašně rádi myslíme, jak jsme před nimi, ale nejsme. Je to padesát, sto, maximálně dvě stě let a ve své podstatě jsme v mnoha věcech stejní (ano, BORGDOG: - něco skončilo. Kdy že to Australané zjistili, že není prima utlačovat domorodé obyvatelstvo? Kriste (! :) ) - máme za sebou křížové výpravy, misionáře, my neděláme nic jiného, než že svou euroamerickou představu o dobru už staletí vnucujeme všem okolo. Já nejsem tak jasnovidná, aby mi bylo zřejmé, že když - přijměme tohle zjednodušení pro tuhle chvíli - muslimský svět v současné chvíli netouží po změně, bude to tak i za sto let. Hon na cikány jistě vyšumí, ale nerozumím tomu, že někdo nevidí, že je to periodicky opakující se totéž, pokaždé s trochu jiným projevem. Všimli jsme si, že není dobré utlačovat místní obyvatelstvo. Indiáni to trochu odsrali, ale co už. Super! Ale vyhubili jsme značnou část Židů. No, ale za pár let jsme s tím přestali. Super! Ale postavili jsme lágry a zavřeli do nich nepřátele státu. No, ale za pár let jsme s tím přestali. Super! Atd. atd. Co když muslimové s kamenováním žen jednou skončí? My snad nepohrdáme menšinami? Ech? Ne, my dva se opravdu neshodneme.).

    Ad Boučková - ne. Já si myslím, že je v pořádku, že to napsala. Protože, pokud mohu soudit, Boučková se snaží popsat přímou zkušenost. Říct "ona to radši neměla pouštět ven, protože by to mohlo vypadat, že na ty Cikány nejsme hodný", znamená tvářit se, že černoši mají barvu padlého sněhu. Nemají.

    Není špatné říct "vzala jsem si domů dvě romské děti, dopadlo to blbě, kradou, mnoho mých známých má stejnou zkušenost". Je špatné to zjednodušit na "romské děti kradou", protože a) všechny romské děti nekradou, b) nevíme, kolik romských adoptovaných dětí krade, c) nevíme, kolik ne-romských adoptovaných dětí krade.
    A pomiňme pro tuhle chvíli, že je to literární útvar, takže nevíme ani to, jestli je Boučková ve volných chvílích nemlátila železnou tyčí. Což je nadsázka, kterou chci říct, že jakkoliv věřím v to, že je její psaní velmi "autentické", nemám jak to konfrontovat s realitou - třeba bylo v její výchově po narození vlastního syna něco, kvůli čemu měly nevlastní děti potřebu se od ní distancovat, vzbouřit. Neříkám, že to tak BYLO, já to nevím. A neví to nikdo, kdo jí k tomu nesvítil, a proto nemůžeme usoudit, že to, že si její adoptovaný syn pořídil dítě v patnácti nebo v kolika, je zkrátka vliv genů, co naděláte, pani Vomáčková, přírodu neochčijete, měla to přece čekat. (Snad je to aspoň trochu srozumitelné.)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    MALKE: Každopádně díky. Já taky oceňuju, že sis dala tu práci (přesně jak říká JANADVORACKOVA - sama bych to na tvém místě asi nedala :)
    Teď dělám korektury do druhého vydání, takže to, co se dá nějak jednoduše opravit bez rozbití sazby, tam zahrnu. Na začátek kapitoly o Kamëlë jsem vsunula něco jako definici protonace, aby to bylo jasnější a Pánbů chraň jsem změnila na Panebože. Pokud jde o košili - s tím holt nic nenadělám, Rolexky nenosej a nějaký statusový symbol tam potřebuju. Word mi našel výskyt slova košile, a ono je to trochu jinak; ve chvíli, kdy je Lucasovi zle, si Stafford akorát povzdechne nad pomíjivostí: "všechno zmizí v zapomnění. Tahle Lucasova propocená košile skončí na zaprášeném regálu nějakého bazaru nebo v plastikovém pytli Armády Spásy, kde ji s nadšením ukořistí ubožák, který by se jinak v životě nezmohl na tak elegantní oblečení. A nebude nic vědět. Jak je to vůbec možné, že se do každé nitě navěky nevepíšou všechny ty příšerné vteřiny, jedna za druhou? A jeho semišovou aktovku nejspíš zdědí sestra. Možná ji daruje nějakému svému milenci, stejně jako pouzdro na cigarety." Další košile (a teprve teď v kombinaci s hodnotícím adjektivem) se nachází až o kapitolu dál, kdy už měl Stafford čas se vzpamatovat: "Ještě držel knihu v ruce, když Lucas vešel do dveří. Měl čistou košili z nádherného gerdánského hedvábí a učesané vlasy; a dokonce už ani nebyl tak děsivě bledý. Analgetika možná neuznával, ale pozemská chemie sedmadvacátého století dokáže i leccos dalšího. Zná mimořádně účinné energetické tablety, vyvinula efektivní deodoranty... dodá na míru ochranný nátěr proti smrti." Mohla bych to "nádhernou" škrtnout, aby to nepůsobilo tak žensky, ale nakonec to nechám; když má někdo statusových symbolů plnou skříň, tím víc svou smrtí ztratí :D

    Pokud jde o ty podstatnější věci - rozvleklost, neoriginalita (typu "tohle už měl tenhle támhle"), kompozice (vlastně mi vyčítáš i "střihový" způsob psaní - že někdo někam jde a neví se hned, kam mířil) - to už je odstranitelné hůře. Člověk může odstraňovat chyby, ale volba rytmu a tempa vyprávění je spíš instinktivní záležitost, to moc zkorigovat nemůžu.

    A konečně pokud jde o věci nejpodstatnější - xenofobii, rasismus a jiný hnus: ty si fakt myslíš, že neexistují vůbec žádná kritéria kvality či úspěšnosti, podle kterých by se daly věci (klidně i civilizace) porovnávat? Já jsem tedy upřímně ráda, že tu sedím v teple a bezpečí, že můžu dát dítěti antibiotika a že mám svého zubaře a že mi nikdo nezakazuje řídit auto. Tohle jsem si nemyslela vždycky, naopak jsem dost dlouho věřila, že všechny ty přírodní duchovní národy mají tak nějak, jaksi, blíž k přírodě a duchovnu, že ano. Pořád si myslím, že se od nich můžeme leccos naučit. Tohle je ovšem právě jedna z konkurenčních výhod, jaké vždycky měla naše (západní) civilizace: schopnost vybrat si z cizích kultur to dobré a asimilovat to - převzít, zabudovat do struktury, aniž by ji to narušilo, a nadále to využívat. Žili jsme (naše rodina) nějakou dobu v Anglii a tam je to hodně cítit - celá ta imperiální minulost, kde na ně cizí vlivy silně působily a oni je přejali a přetvořili v něco, co už teď vnímají jako součást své identity (za všechno jako příklad třeba anglický krajinářský park či hnutí Arts and Crafts - ale ono je toho spousta, různé detaily, které člověka ze zapšklého Česka praští do očí...) Tohle je nádherné: vzít, přetavit, obohatit. Teď jde jen o to, aby těch cizorodých přísad nebylo moc, jako když se naleje moc oleje do majonézy. Aby se to nezdrclo. Aby nás to nepřeválcovalo.

    Co se týče Mycelia - ano, tohleto tam NENÍ. Je to první díl, a tam bylo nutné jasně definovat to "my" a "oni", pokud možno i trochu černobíle, aby pak bylo možné přidávat mezi to další stupně šedi (ne ne ne, nemyslím hned padesát, nepředstavujte si nikdo nic sprotýho!!!). Možná tím spoustu lidí zklamu, ale v zásadě nedojde ke rvačce, nýbrž k prorůstání (v různém smyslu toho slova :)

    No. A když už píšu takhle hrozně dlouhý post (místo abych poslala ty pitomý korektury), ještě jedna zajímavá otázka se z toho (tedy z toho, že nabádám lidi ke xenofobii) vynořila: jak je to s odpovědností autora za následky a účinky jeho díla? Patříš k těm, kteří si myslí, že Tereza Boučková NEMĚLA svoje zkušenosti zpracovat a vydat v knize (Rok kohouta) a že si to radši měla nechat pro sebe (přestože je to pravda), protože tím, že to takhle popsala a dala vplen veřejnosti, šíří rasovou nesnášenlivost?
    BORGDOG
    BORGDOG --- ---
    MALKE: K prvním čtyřem bodům se nebudu vyjadřovat - došlo by k diskuzi, kterou nechci. Vyjádřím se ale k poslednímu. Podle mého srovnáváš nebezpečným způsobem něco, co si rovno jednoduše není. Ano, naše kultura má "na triku" také dost. Ovšem rozdíl je v tom, že stále šlo o víceméně "jednotlivé" incidenty. Rozhodně nejde říct, že většina lidí západní civilizace schvalovala Kosovo, Vietnam, segregaci nebo nacismus. Kdyby ano, netrvala by druhá světová válka jen sedm let. Kdyby ano, dodnes bychom vlastnili otroky. Jistě, tyto věci byly strašné a ostudné, ale SKONČILY. Je pravděpodobné, že i v budoucnu dojde k podobným izolovaným, odporným incidentům - ale SKONČÍ. I současný "hon na cikány" skončí, vyšumí, pomine "společensko-politická podpora." Většina lidí bude dělat, že se to nestalo, ale někteří se budou stydět a nakonec se poučí. Možná pomalu, bolestně, ale poučí. Ovšem právě tohle "učení" v islámské kultuře nevidím. Naprostá většina muslimů věří, že jejich víra je bezvýhradně SPRÁVNÁ a je správné ji prosazovat mezi "nevěřícími" násilnými či nátlakovými prostředky. Ano, rozchází se třeba v míře toho nátlaku, souhlasí, že sebevražední atentátníci a letadla narážející do mrakodrapů zachází příliš daleko. Ale když se podíváš i do muslimských států, co jsou pokládány za "osvícené" - co tam vidíš? Uzákoněné tresty ukamenování, nerovnost žen, nepokryté pohrdání menšinami. To není JINÁ kultura. To je HORŠÍ kultura. Kultura přijímaná většinou, která nejeví žádnou reflexi, žádnou snahu o změnu - zato hodně snah, vnutit ji všem okolo sebe. Ti tvoji "zlí cizinci" není pár náhodných šílenců ve společnosti, která je odsuzuje. Je to VĚTŠINA, ze kterých naopak šílenci vyrůstají.

    Paralela s Církví Akkütlixovou možná není dokonalá (už v tom, že zatímco my s muslimy žít jaksi musíme, protože holt jsme na jedné planetě), ale tato podoba z ní vyplývá dost jasně: Většina Össeanů "věří," aniž by je kdokoliv nutil. Přijímají víru v Akkütlixe jako fakt, souhlasí s lidskými obětmi, i se jich dobrovolně a velmi ochotně účastní, a nepochybují, že její "šíření" i mezi pozemšťany je nanejvýš chvályhodná věc. A uplatňují za tím účelem nátlak. Ano, někteří by jistě neschvalovali akce podnikané dejme tomu züreghalem, ale "princip" podporovaný drtivou většinou tu vidím NAPROSTO stejný.
    JANADVORACKOVA
    JANADVORACKOVA --- ---
    Ale nejlepší vtip je v tom, že se tady přeci nikdo nemusí obhajovat.
    Je stejná věc scifisty, že čte sci-fi a píše na to recenze, jako věc nescifisty, že to čte a píše svoje názory, (protože na recenzi to chce - můj názor - nějakou tu zkušenost s žánrem).
    Mně třeba nebere anime a nešla bych na to ani zadarmo (tím ale nechci snižovat kvality, které to může mít pro fanouška).
    Z tohoto pohledu je Malke na jednu stranu frajerka, že si dá práci přečíst něco v žánru, který není její krevní skupinou. Já bych se na to, co mě moc nezajímá, prostě vyprdla.
    Je vidět, že Jantarové oči zaujaly v mnoha rovinách, a i když s mnohými věcmi v článcích, tedy spíš se stylem jakým jsou napsány - moc nesouhlasím - jde o formu sdělení a to je to vo vo čem to je..
    MALKE
    MALKE --- ---
    Tak jsem tu a nějak to pro pořádek shrnu. Nebudu to rozadresovávat, přijde mi to zbytečné, v podstatě jsou ty argumenty dost podobné. Je to dlouhé, omlouvám se. Nikdy jsem nebyla stručná holka.

    Co je mi vytýkáno:

    1) Neznám sci-fi a nejsem ochotna jí přiznat jakoukoliv i jen hypotetickou kvalitu. Je to brak.

    - Má poněkud sarkastická poznámka: Hovořilo by se nám všem lépe, kdybyste mou recenzi četli tak poctivě, jako já jsem četla Jantarové oči (tím neříkám, že jsem je pochopila, o tom se pochopitelně dají vést spory - a díky těm, kteří můj text jenom tak blahosklonně neodmávli, i když se mnou nesouhlasili). Tohle je jedna z věcí, které jsou absolutně mimo. Já NIKDE neříkám "sci-fi je brak", já říkám, že jsem ho mnoho nenačetla, a co jsem četla, mne nijak zvlášť nezaujalo. Přiznávám, že mi stále není jasné, jak mi někdo, kdo si tohohle rozdílu nevšiml, může vyčítat nepozorné čtení, nebo, pokud ho nepochopil, neporozumění psanému textu.

    - Co tedy Malke četla: v dávných dobách, příliš dávných, aby to bylo relevantní, nějaký Bradbury, Lovecraft, Nesvadba, Souček - to jsou věci, které se mi líbily, ale četla jsem je tak dávno, že tuto libost nepovažuju za relevantní. Těžko tvrdit, že když jsem v šestnácti přelouskala Francise, jsem schopná mluvit o vývoji anglické detektivky. Pokoušela jsem se o sci-fi ještě několikrát, ale celkový dojem byl maximálně "ano, dobrá žánrovka". Přiznávám, že si jména nepamatuju, knihy mi podstrčil muž, který sci-fi čte docela hodně, v touze vzdělat mě - já to přečetla, odložila jsem, vypustila jsem. (Zaujaly mě úryvky Lukjaněnka, ale toho jsem pro změnu ještě nečetla.)

    - Co má Malke ráda: kromě toho, že mě po, dejme tomu, dvacátém roce života nezaujala žádná sci-fi, čtu v podstatě všechno krom červené knihovny. Jistě mne to v očích některých diskvalifikuje, ale říct to pro úplnost chci - jsem nedostudovaná bohemistka, ale na fakultě jsem smrděla čistého času šest let, takže mám přečtené všechno, co se pro potřebné zkoušky žádalo, plus něco ze světové literatury. Od jisté doby jsem to přestala počítat, řekla bych, že dneska to budou nějaké tři čtyři tisíce titulů - a proto těžko mluvit o tom, co jsem četla.

    - Tedy jinak: co ráda čtu. Knihy s "nadstavbou", přesahem někam jinam. Je mi srdečně jedno, jestli je to detektivka, básnická sbírka nebo ten Mann - chci, aby měl text něco zajímavého oproti ostatním. Vražda pro štěstí je pro mě stejně dobrá jako Muž bez vlastností (protože ji považuju za skvěle napsanou). Lodge je lepší než Stephen Clarke, protože Clarke těží z běžné komiky situací, kdežto Lodge zapojuje intertextualitu.

    - Neznalost sci-fi: ano. Proto jsem o ní také mluvila sama. Je na čtenáři, zda je ochoten mi přiznat právo na pohled odjinud - ne-vědomý (si dějin žánru, například), ale právě proto možná taky nezaujatý (nepatřím do českého rybníčku, který, přiznejme si, byl ochoten i Tyla považovat za skvělého autora), nebo to rovnou odmávne s tím, že tomu nerozumím. (Otázka rozumění je ovšem sporná. Domnívám se, že dobrá literatura je dobrá sama o sobě - mohu si nevšimnout očividných aluzí, ale nemělo by se stát, že bych si nevšimla, že před sebou mám román století. Kromě toho, jakkoliv je tato informace irelevantní, musím zmínit, že ve chvíli, kdy jsem se o TOLIK rozcházela s míněním ostatních - Jantarové oči mi byly prezentovány jako zásadní text, a ohlasy tomu odpovídaly - jsem byla svým výsledkem natolik zmatena, že jsem to vrazila svému muži, který čte sci-fi opravdu léta a opravdu rád. Jakkoliv je to irelevantní, myslí si o Jantarových očích něco podobného jako já, a silně pochybuju, že je to proto, že sdílíme stůl a lože. Bez večeře ani jiných požitků by v případě nesouhlasu nezůstal a ví to. On ovšem na rozdíl ode mě byl schopen říct "tohle už jsem viděl tamhle... a tohle u tohohle".)

    2) Jsem nepozorná.

    - To je pochopitelně možné, žádné čtení není úplné, nepokládám se za modelového čtenáře. Nicméně jsem tomu věnovala přesně tolik, jako každé jiné knize, kterou mám recenzovat (byť nakonec tohle nakonec nešlo jinam než na můj blogísek). Čtu s tužkou v ruce, podtrhávám, poznámkuju, vracím se, hledám, co je pro autora příznačné, co je příznačné pro příběh. Kontroluju opakování motivů (ano, já se v té knize vracím - jak jinak bych taky přišla na to, že zvolání Rë Akkütlix nemůže být "Bože chraň", kdybych ho nečetla už předtím a nepřišel mi ten překlad divný?).

    - Většina "dokladů" mé nepozornosti jsou, jak se ukazuje, omyly. Chápu, co je plazmové lyžování, vím, že tomu byla věnována poměrně rozsáhlá pasáž, vím, jak drahé je gerdánský materiál (ostatně WITTGENSTEIN bohužel opět ukazuje, že ne já, ale on nečte, v té recenzi i zmiňuju výjimečnost, byť nikoliv cenu, onoho materiálu, proto ho taky přirovnávám k botám od Louboutina, které lácí zrovna neprosluly, že); vím, že jsou tam Gerdánci a Fomalhiwané (cituji: "tajemný Aš~šád z planety Fomalhiwa"). Össeany NEZTOTOŽŇUJU s Židy. (WITTE, promiň, ale co tvůj výrok, to blud.)

    Nejsem neochotná uznat, že se mýlím, ale zatím tu příliš nezazněly argumenty, jen odsudky a dojmy. Dejme tomu, že se pletu, a VK nepíše žensky - demonstrujme to na onom oblečení: já říkám, že chlap si oblečení, jakkoliv drahého, ve chvíli, kdy se někdo svíjí v bolestech, nevšimne. Kdybych tu četla "ó, ty hloupá, ten povrchní, jen své cíle sledující nadřízený, kterého utrpení ve skutečnosti nezajímá, ale všímá si drahých hadrů, je je v této chvíli geniálně odhalen ve své povrchnosti, my si to zapamatujeme a budeme s tím do budoucna počítat, protože ten Lucasovi určitě ještě zavaří", buď bych se plácla do čela a řekla A jo, to jsem ale blbec, nebo bych oponovala, že chlap si všimne hodinek, ale ne saka, a je to pro mě dalším dokladem toho (třeba vedle červenoknihovnové Pinky), že to ženské psaní je. Každopádně by to byla debata o textu, ne o tom, jak moc se někomu nelíbí, že mi Jantarové oči nepřipadají jako báječná kniha.

    3) Odsoudila jsem knihu předem a jen si dosazuju do škatulek, aby mi to pěkně vycházelo.

    - Ne. Žádnou knihu neodsuzuju dřív, než ji přečtu. Ostatně jsem to zmiňovala v první části recenze - že jsem to vážila dlouho a, domnívám se, poctivě. Jsem si nicméně vědoma svého handicapu (ano, HANDICAPU) - recenzent, kterému se dosud nikdy nic moc nelíbilo, patrně nebude ten, který padne na zadek. To je pochopitelně otázka víry či důvěry, o tom vás nepřesvědčím a přesvědčovat nebudu. Za sebe říkám jenom tolik: za svou recenzentskou "kariéru" jsem měla v ruce víc knih, které nebyly můj šálek čaje. Pokud jsem si ale myslela, že se mi nelíbí proto, že je chyba pouze v mém osobním nastavení, vždycky jsem se snažila, aby to v recenzi nebylo znát. Jinak řečeno: nikdy jsem nestrhala knihu jen proto, že se mi nelíbila. (Ale je hezké, jak to o mně tak jasně víte. Mé sarkastické já praví, že neznáte kontext - kdybyste viděli moji recenzi Slavnosti Johna Saturnalla, která se mi taky nelíbila, nikdy byste tohle říct nemohli. Jejda... není někde chyba v logice?)

    4) WITT: Neznám Vilmino psaní.

    - To je pravda. A myslím si, že je chyba, že WITT ho zná tolik - protože je to právě on, kdo nemůže rozhodnout o tom, zda "protonace" je nebo není odvoditelná z kontextu. On ví, co to je. Ale já jako čtenář nejsem povinna (dokonce ani jako recenzent ne) mít načtené kompletní dílo autora (pokud jsem si vědoma, že je to můj handicap a počítám s ním). Stojím si za názorem, že to, že "protonace" byla vynalezena kýmsi jiným a použita ve čtyřech předchozích knihách, nesouvisejících přímo s touto, je irelevantní. Neznalost slova protonace není totéž, jako bych neznala hlavní město Francie, prostě není. A v prvním díle pentalogie to má být vysvětleno tak, aby bylo NĚJAK pochopitelné. Nepotřebuju znát definici, potřebuju umět s tím pojmem pracovat.

    (Poznámka: muž tvrdil, že on zrovna s protonací problém neměl. Je tedy v tomto případě neznalost sci-fi jasný handicap, jenomže Jantarové oči se prezentovaly výrazně jako podobenství, ne literatura pro zasvěcené. Domnívám se tedy, že s tou výhradou, že jsem čtenář odjinud, je poznámka k protonaci pořád relevantní.)

    5) A teď k tomu nejpodstatnějšímu: WITT mi vyčítá, že jsem nepochopila, řekněme, "ideové vyznění díla".

    - Jenomže sama autorka tu říká, že mám v podstatě pravdu. "Jestli fakt šířím xenofobii a rasismus a nenávist a jánevímcoještě. No tak, bohužel... Ano."

    Další citace: "Já si opravdu upřímně myslím, že různé kultury si NEJSOU rovny – jinými slovy, že některá kultura JE lepší než jiná. Opravdu si myslím, že až potkáme lidojedy, NEMĚLI bychom jejich zvykům ustupovat jen proto, abychom neranili jejich city a nenarušili jejich identitu. To, co naše západní civilizace dokázala, je hodno obdivu, a neměli bychom se za to donekonečna omlouvat a stydět a znevažovat to."

    A to je právě podle mě omyl, a v důsledku (v Jantarových očích) pro mě děsivý. Já si myslím, že kultury si JSOU rovny. Zazněl tu hlas, že protipólem Jantarových očí (tedy tím, co zastávám já) má být bezbřehý multikulturalismus. To není pravda. Já si nemyslím, že bychom měli začít žrát lidi nebo spěchat do synagog, mešit, nebo zakopávat hlavy předků pod podlahu. Já si myslím, že bychom měli chtít, aby v našem kulturním kontextu byly dodržovány naše zákony. To ale nevylučuje rovnost kultur - my nejsme LEPŠÍ, my jsme JINÍ. (Ostatně nechápu, jak může někdo, v jehož nedávné historii je genocida, tvrdit, že jsme lepší kultura. Oč jsme lepší než ti, kteří to napálili do Dvojčat? Páni, my už jsme dobrých osmdesát let nikoho nevyvražďovali, to jsme teda pašáci! Ach, pardon. Zapomněla jsem na Vietnam. Na Kosovo. Na stalinské lágry. Na internační tábory pro Japonce v Americe. Na segregaci černochů. Ale jo, jasně že jsme lepší, jsme to přece MY, nebo ne?)

    Já ani netvrdím, že muslimové (cizinci) nemůžou být zlí. Někteří jistě jsou, hodní hoši Dvojčata nebourají. Ale jednoduše všechny setřást do jednoho pytle je dobrovolná slepota.

    Ale to není to hlavní - když čtu vyjádření VK tady, do značné míry s ním můžu souhlasit (neměli bychom ustupovat jejich zvykům, zachovávat si svou identitu). Jenomže to není to, jak cizince zobrazuje TAM. Jak už jsem řekla: tenhle způsob tu už jednou byl, a já si myslím, že je to daleko nebezpečnější, než primitivní rasismus, který hodí zápalnou láhev do něčího okna - protože onen primitivní rasismus do značné míry legitimuje. Ten obraz cizince je podle mě v kultuře, která si dokázala před ne tak dávnou dobou vyvraždit národ, a která teď nadšeně pořádá hony na Cikány, prostě děsivý, hrozný, pro mě neakceptovatelný, nemůžu si pomoct.

    Tolik ode mě. Ještě jednou se omlouvám za délku. Předpokládám, že se nemáme o čem dohadovat - vy máte svoje stanovisko, já svoje. Pokud k tomu nicméně někdo nějakou připomínku mít bude, prosím, aby ji vyslovil až poté, co si skutečně přečte, co jsem napsala.
    ROMI
    ROMI --- ---
    ja jen dodam, ze kdyby nekdy zkusila Eriksona, tak se z toho posere :)
    MALKE
    MALKE --- ---
    PIPIN: Jak jsem říkala, jsem na mobilu, mimo domov, čili se mi jednak blbě píše, jednak raději píšu usebraná, s textem před sebou. Nevyhýbám se tomu, jen to musí počkat.
    BORGDOG
    BORGDOG --- ---
    BRAMBOREENA: V pořádku. Nestojím o další debatu, jakou jsem nedávno absolvoval na FP. Za sebe to uzavírám konstatováním, že ČISTĚ DLE MÉHO NÁZORU je ta recenze předpojatá a především odbytá v tom smyslu, že vznikla na základě nepochopení a nedbalého čtení knihy. Toť vše.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam