Jsem si chtěla koupit balík druhého dílu, že jako Vánoce a dárečky a tak, a v Argu jsou akorát vejškrabky ze skladu. Na Kosmasu už to má status "rozebráno" - http://www.kosmas.cz/knihy/188910/mycelium-ii-led-pod-kuzi/ . :D Samozřejmě se ještě tuny výtisků povalují různě po komisích, ale už zaznělo, že po Vánocích prý bude dotisk.

https://www.facebook.com/groups/219788921514981/permalink/240692412757965/
Můžete v ní nominovat (a hlasovat) pro tři osobnosti, která si podle Vás zaslouží být Spisovatelkou roku 2013. Z jakéhokoliv důvodu.
...
Petra Moravcova Dávám jednoznačně Vilmu Kadlečkovou za její Mycelium. Počin roku. Ta ženská má koule!

BRAMBOREENA: Nápis na placce? "Pinky, mé horší já!" Případně "Jestli tohle přečteš, jmenuješ se Pinkertina!"

To s tím vyškrtnutím není špatný nápad. Možná by to mohla být speciální limitovaná edice: Mycelium - v omezeném nákladu bez nejotravnější postavy!

No kdo tady touží po FAKT DIVNÉ a totálně nesrozumitené/úchylné/nestravitelné formální stránce, šup k Bouchimu pro ty Stavitele :D To je typografova noční můra. (Čtenářova taky.) (Moje dneska taky.) Je tam nejen kurzíva, ale taky bold a bold s kurzívou - jedno pro zdůraznění významu, další pro přímou řeč v myšlenkách, a kombinace obojího pro případ, kdy se potřebuje zdůraznit něco v textu, který si někdo myslí či telepaticky sděluje. Bomba!!! Tedy jako bomba po výbuchu myslím. Kdo chce expresivitu, toho to ohodí takovým způsobem, že bude mít oči až na stropě, kořenama nahoru. Ne, už NIKDY nechci nic podobného psát, a to ani v případě, že bych se tím nějakému intouši víc zavděčila.

Ad pan Koubský - ále, dobrý, díkybohu, že to tam zmínil, vždyť je to jenom sci-fi... A, koneckonců, já jsem vysloužilá redaktorka z Harloše, tak co :)

Ad jungovský Stín: vida, máme nový nápis na placku: "Pinkertina? Čím víc ji nesnášíš, tím víc jsi jako ona!" :D

Ad prudivá postava s romantickou linkou - u mě záleží zda daná postava, nesympatická z jakéhokoli důvodu, má v příběhu své místo (což zde ano) a je realisticky vykreslená (což zde také ano, co si budeme povídat, podobné ženské znám ve svém širším okolí i já). Takže když mě nějaká postava leze na nervy, lze to brát i jako autorské plus. Nejhorší je, pokud jsou čtenáři veškeré postavy lhostejné...

Kdyz jsme u Stavitelu vezi ... To toceni se kolem napovedy pri stavbe veze mi trosku pripomina hratky s dopisem ;-)
Prijde mi, ze obsah dopisu se k Lukasovi dostane take az uz bude pozde. Proste Osud

BRAMBOREENA: Ale no tak, zase se nemůžeš jen tak odstřihnout od slavné minulosti. Jen dopřej Bouchimu pár drobáků, zisk mu už stejně dávno sežrala inflace, tak ať má alespoň malou domů.

LIA09: já bych ji neškrtala, jen mě prudí. A v tom že mě prudí bych poměrně snadno našla jungovský stín. (a to že mě začala obzvláště prudit po té, co si s ní Lucas definitivně začal je zcela nevýznamné!! ;-) )

Respektive to že ta postava vyvolává emoce mi přijde jako plus. Nepotřebuju knihy kde jsou všichni jen sympatičtí.

WITTGENSTEIN: Je to drsně formulované, ale asi to odpovídá tomu, jak převládající tón v Myceliu vnímám já: důležité je jasně sdělit (i když se třeba popisuje vnitřní život postav), příležitostně pobavit a udržet pozornost, ne ji strhávat k formální stránce. Takže asi víceméně HYPERION, přiznám se, že mi nejvíc vyhovují scény, které se vymykají (vybočení z neutrálního slohu u Ëltaühl a v posvátných textech, rozhovor Aš~šáda s Lucasem na Lodi, expresivnější Jeraldovo šílení na konci Ledu pod kůží).

VANEK: Ha, jdu s tím sem – a zase pozdě. Baví mě taky, jak by všichni škrtali Pinky - jako by ty její nejistoty neznali. Nemůže být každá neohrožená Kamëlë.

RIP: také mě napadlo, že průmyslová výroba "zamilovaných románků" udělala každému citu v literatuře tak špatnou reklamu, že už se to před odsudkem ani nezkoumá, asi jako nikdo nezkoumá současnou upírskou produkci, zda v tom není něco dobrého, ale když je "romance" součástí něčeho většího, co vykazuje v kraji nevídané kvality, tak by se nad tím mohlo trochu zamyslet. :-)
Ale možná jde jen o "nedorozumění" dané snahou o maximálně kondenzované vyjádření.

WITTGENSTEIN: Mně se zase "kříženec mezi červenou knihovnou a čímsi" jeví jako jeden z těch malignějších projevů neschopnosti jisté části intelektuálstva rozeznat mezi skutečným citem a sentimentem, která se pak následně projevuje v tom, že se všechno tupě zahrne pod to druhé :-(