jo a včera jsem náhodou v jedném pražském sklepení zřejmě zahlédla össeana, ale jistá si nejsem, fotit se moc nechtěl...

BRAMBOREENA: tak doufám, že to bude mít aspoň 600 stran, ať ta knížka vydrží dýl než na dva dny :-)

BRAMBOREENA: Jé a já myslela, že jsem v tom sama, když se aktuálně s tím koncem u svého rozepsaného tak trochu úmyslně zdržuju...

BRAMBOREENA: To náhodou není tak špatné, posunout vydání. Za vysvědčení knihu ano, ale tam je malá cílová skupina. Mít pátým Myceliem pořešené příbuzenské Vánoce by bylo praktické po všech stránkách :-)

BRAMBOREENA: Hlavního hrdinu - myslíš pochopitelně ó všemocného Akkütlixe, že?

Jinak Rë Akkütlix, že dostanu až takto sofistikovaný dárek k narozkám, to by mě ani v gömmeršaulovém deliriu nenapadlo!



Inu, nejdůležitější věci se odehrávají vskrytu... Díky všem zúčastněným :)

Padající listí Mycelium jistí...

FERRYH: No něco na tom je, podvědomí trochu pracuje proti, mně se zoufale nechce se s hlavním hrdinou rozloučit, tak ještě vymýšlím, co by se tam dalo připsat :)

BRAMBOREENA: Tajne jsem doufala, ze paty dil do stredy vyjde, i jako ebook, tze v letadle budu mit konecne vyresenou zabavu. Sakra. Tak priste :)))

Už jsou i u mekáče... https://www.mcdonalds.cz/...&utm_content=rtb-mcdcz-hoburger-imp-3&utm_campaign=mcdonalds_hoburger_US

BRAMBOREENA: Ááá! OK, škrtám si "už je to celé napsané" z kladných stránek Mycelia, až to budu příště někomu doporučovat. :)

Jo, mimochodem, nějak jsem sem zapomněla napsat nejnovější zprávy o mých opusech v Argu.

Napadlo mě zeptat se tam, jestli by nechtěli Snovačku (novelu původně z antologie Imperium Bohemorum, na kterou už Albatrosu vypršela práva a druhé vydání ani e-book od toho nechystá, čili to mám volné), a k mému milému překvapení to v Argu klaplo, bleskově se to dohodlo a na veletrh to tam vyjde v druhém vydání coby samostatná kniha - https://www.kosmas.cz/knihy/202647/o-snovacce-a-premyslovi/. Obálku bude dělat Mistr Cornholio, grafiku Radek Dojiva (který vytvořil "logo" Mycelia), čili osvědčený tým mých oblíbených a hluboce obdivovaných výtvarníků :) Mělo by to být laděné víc intoušsky a mainstreamově (cílem je nalákat nic netušící čtenářky Žítkovských bohyň a všemožných brownovských spekulací o turynském plátnu, aby to pro změnu zkusily s kněžnou Libuší....), ale formát bude stejný jako u Mycelia, a bacha, bude VÁZANÁ S PŘEBALEM, hmyzobohu dík za ty dary.

No a dále se k dvacátému výročí existence Akademie SFFH chystá antologii oceněných povídek z průběhu věků (tedy z průběhu těch dvaceti let), do čehož spadá Lunapark Luna, kterýžto si vybrali (povídek bude celkem asi dvanáct nebo tak), čili ten teď v květnu na knižní veletrh v reedici taktéž vyjde (opět v Argu).

A, ehm... co se týče pátého dílu... nějak jsem to tu celé rozryla a sice se to krásně klene a mám z toho radost a sedím tu a píšu jak fretka, ale z původní podoby nezůstal kámen na kameni (snad jen závěrečná scéna je pořád stejná) a furt to nemám hotové. Čili ten bude spíš na podzim než na veletrh.

VLCACKA: tak ti nevím... kdyby posílení diplomatické imunity obnášelo, že se musím na zimu zahrabat hlavičkou vzhůru a počkat, až mi houba stráví všechny vnitřní orgány a proroste ven, možná se obejdu radši bez ní... :D

Myslíte, že to platí i pro diplomatickou? :-)
Imunitu posílí medicinální houby - Žena.cz
http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/clanek.phtml?id=806181

SARGO:
Autorská:
Tak to mám radost, že se líbila!!! :)

Psychiatrická:
Tak on prý je to u autorů příznak senility, když ve svém světě začnou propojovat všechno se vším... ale tady nebylo zbytí, když ***(kdosi, spoiler)*** a Loannet jsou sourozenci :D Mám výmluvu!

Čtenářská:
K Časovému dluhu ze sbírky Na konci apokalypsy jsem se dostala až včera. Pojala jsem totiž touhu si tu povídku vychutnat na papíře a kniha konečně přestala být hlídána a očítána :-) Povídka tady paní spisovatelky je v ní s náskokem nejlepší, dílem proto, že konkurence je chabá či věkem zvetšelá, dílem proto, že je prostě dobrá. Okoralému srdci čtenářově, které již zřídkakdy nad něčím zaplesá, tu nechybí nic z toho, po čem prahne: pěkný jazyk, stavba a zaujetí rozumové i emoční; nemluvě o dalších pár kamenech do obrazu argenitového vesmíru. Jednotící pozadí dává i jednotlivým povídkám výtečný přesah; není to náhodný kolemjdoucí, ale oblíbený, byť jen zřídkakdy viděný příbuzný, se kterým rádi kohokoli seznámíte. Velice též oceňuji ten prvek (který mám v knihách nesmírně ráda, ale je málokdy k vidění), že když autor něco zná, namátkou o zahradách, tak to využije na úrovni, která není didaktická ani samoúčelná, ale přiměřeně podaná a zajímavá a slouží svému účelu. Povídku tedy doporučuji.

Fanynkovská:
Loannet! Loannet? Jako by se náhle slunce rozzářilo jasněji, ocásek se nadšením zatřepetal, obličejové svaly jeví potřebu vyskládat se do poněkud nepříčetného výrazu. Jaká laciná podbízivost přidat těch pár zmínek o Loannetovi! Košík koťat! Orosená růžová poupátka! Západ slunce nad tropickým ostrovem! Přeci na to neskočím? Aha, skočím. Co se dá dělat: ono vrátit si ten pocit, kdy jsem se s ním potkala poprvé, vlastně vůbec není špatné... teď už jen vytáhnout ze zaprášené krabice ten kus opálu, o kterém jsem si tak zdařile předstírala, že je to argenit, a znovu si přečíst Eternaal. :-)