MEANKITTY11: jo, postapo össeani usilujou ne už o světovládu, ale o aspoň-něco-vládu, neo-neo-neonáckové usilují o totéž, do toho berňák, vraždy, policie a možná dojde i na tisíc slonů.

BRAMBOREENA: Neškrtat. Chceme to všechno.

BRAMBOREENA: Škrtej obezřetně, čtenáři CHTĚJÍ číst! :-D

BRAMBOREENA: Což mi volně připomíná, jak Umberto Eco v Jak napsat diplomovou práci varuje studenty, že neschopnost dokončit diplomku, která neustále nabývá a nabývá a nebere to konce, se může postupně proměnit v neurózu, a ta zase vyústit v to, že diplomka skončí s bezmála tisícovkou stran a přesto se ji nikdy nepodaří dokončit. Výhoda v takovém případě ovšem je, že u kvalifikačních prací se málokdy stává, že by komise psala po internetu studentovi nedočkavé zprávy, kdy že už to bude, nebo mu posílala anonymně poštou významné balíčky plné plesnivě páchnoucích hub označených na obálce narůstajícím počtem červených vykřičníků s össenskými ušatými lebčičkami namísto tečky.

Což je konečně pořád lepší, než ze slušnosti potlačovat nutkání psát autorům upomínky o nějaké ty chybějící díly. To se totiž následně promítne do nevědomí a v další fázi vystoupí v podobě hrůzostrašných snů plných smrtící mimozemské toxikománie, která je sama skrytou metaforou zoufalého abstinenčního příznaku snícího.

A ten, kdo vymyslel, že pero je mocnější meče, zjevně nepočítal s houbami.

GARAGUN: To je jasná věc! To bylo mystické znamení z vesmíru! Velký Akkütlix takovým snem sděluje, že je potřeba popadnout košík a jít na houby; doporučuje deset Össeanů z deseti.

(Ale... sakra... s tím šestým dílem... to není špatnej nápad! Pořád přemýšlím, jak do toho pátého ještě všechno vměstnat...)

Dneska se mi zdál sen s össenskou tématikou! Detaily si už nepamatuju, ale klíčové je zjištění, že posvátných drog není pět, nýbrž sedm, a že musím Lucasovi co nejrychleji předat informaci, že si je musí vzít všechny, jinak že mu hrozí smrtelné nebezpečí! S tím jsem se probudil... (Je zajímavé, že jsem čtvrtý díl četl už loni, no a od té doby jsem otevřel i pár knih, které mě snad zaujaly o fous víc... Ale o žádné z nich se mi sen nezdál, jenom právě o Myceliu.)

A tak se ptám, co to má sakra znamenat?! Kdepak, mně osobně už je to skoro jasné - autorka potají píše ještě šestý a sedmý díl :)

Houby a houba - podzimní.

Ne, nezešílela jsem úplně, když tady vyrábím zátiší z hlívy ústřičné a vlastních výplodů. Byla to fotka určená k rozhovoru na jeden blog - psaly jsme si tou bloggerkou, ona tam chtěla dát zátiší s myceliem a orchidejí, na což já namítla, že houba by byla stylovější a že mám hlívu zrovna v lednici, tak to hodím hromadu a mobilem cvaknu. Ale působí to tak totálně žlutopodzimně, že vzhledem k roční době neodolám a podělím se i tady, protože jestli mezitím přijde zima, asi se tenhle obrázek nakonec nevyužije. Večer z té omlácené hlívy uvařím guláš. :)

Jsem tak vycvičený čtenář, že když jsem dneska v knihkupectví zahlédla hromádku čtvrtého dílu, automaticky jsem se šla podívat blíž, jestli už tam neleží i pětka... a představte si, neležela. :-))

Talk About Magic: These Mushrooms Cause Women To Spontaneously Orgasm
http://elitedaily.com/women/mushroom-triggers-female-orgasm/1244590/

v hororovém čísle XB-1:
Martin Šust: Nejdůležitější věci se odehrávají vskrytu
XB-1 » Obsah XB-1 10/2015
http://www.casopisxb1.cz/obsahy/xb1-10-2015/

BRAMBOREENA: Tohle kreslila neteř mého kamaráda. Nemá špatný věci, ale jestli se bude chtít prosadit, tak to bude těžké.

A dnes zachyceno na Facebooku (díky Cornholiovi, který mi to přeposlal). Autorku neznám, na FB si říká Chechula Čupová. Je to (kdyby to někdo nepoznal, což si nedovedu v tomto auditku představit) Össean popíjející čaj :D

BRAMBOREENA: Nepřišli, prohloupili! Křest byl fajn a skončil tím, čím vždy: seděli jsme tam v přátelském chumlu, popíjeli a plkali.

V pondělí se bude konat ještě jedna akce, na které budu - křest knížky jedné turistické průvodkyně, která poměrně vtipně a svěže sepsala svoje zážitky s hordami turistů (zrovna si to tu teď čtu a dobře se bavím). S knížkou mám společné to, že moje dcera dělala obálku a vydává ji zde přítomný ID Grobenius, takže se to tak sešlo, že ji budu i křtít. Koná se to teď v pondělí v Malešickém mikropivovaru (kde byl před rokem křest čtvrtého Mycelia), takže kdybyste někdo měl cestu kolem a chtěl zajít na pivo a na kus řeči, stavte se! :)

Italská invaze tam bude k zakoupení i s podpisem autorky (no a já, i když nebudu v centru pozornosti, tam i svoje knihy mohu po dohodě donést a podepsat, kdyby po nich někdo toužil - když tak mi ale napište, ať stihnu dojet do Arga, třeba Dvanáct nesmrtelných vůbec nemám doma.). Pivo stojí za to, kdo tam loni byl, tak to tuší - mají tam na čepu deset specialit z různých malých netradičních pivovarů, žádnej industriální gambrihnus, různě to střídají, takže nabídka je pokaždé jiná, a já se díky tomuto podniku na starý kolena naučila pít pivo, protože jsem zjistila, že může i nějak chutnat.